Česko, daňový ráj pro firmy. Jedno ale sousedům závidí

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
17. 10. 2013 13:30
Kontroly z finančních úřadů jsou méně časté než v okolních zemích, zjistil průzkum.
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Kontrola z finančního úřadu zavítá do firem v České republice méně často než v okolních zemích. Vyplývá to z průzkumu společnosti Deloitte,  která v 25 zemích regionu EMEA, tedy Evropy, Středního východu a Afriky, vyzpovídala zhruba tisícovku svých klientů, obvykle z řad velkých, převážně nadnárodních firem.

Zatímco v Česku zaznamenala v posledních třech letech kontrolu z finančního úřadu zhruba každá druhá (54,5 procenta) z těchto větších firem, v Rakousku to bylo 85 procent společností. Častější kontroly jsou také v Polsku (81 procent), Německu (74 procent) a na Slovensku (64 procent).

Česko je i pod průměrem celého regionu EMEA, kde kontrolu v posledních třech letech zažily tři firmy ze čtyř.

Oproti sousedům jsou firmy v Česku spokojenější také se vztahy s finančními úřady. Za velmi dobrý nebo dobrý jej označila více než polovina dotázaných firem (56,8 procenta). Nejhorší je situace v Polsku, kde své vztahy se správcem daně označily za dobré jen zhruba dvě pětiny firem (38 procent). „To potvrzuje i má osobní zkušenost s klienty z Polska, kteří obecně říkají, že tamní správce daně je agresivnější a dostávají se s ním do více sporů," říká Radka Mašková, ředitelka v daňovém oddělení společnosti Deloitte.

Oproti roku 2012 se nicméně vztahy v Česku působících firem s finančními úřady zhoršily. Průzkum zaznamenal dramatický nárůst počtu respondentů, kteří svůj vztah s finančními úřady hodnotí jako špatný - ze sedmi na 22,7 procenta. Ve srovnání s rokem 2012 současně klesl počet firem, které považují své vztahy s finančními úřady za velmi dobré (z 27 na devět procent).

Počet kontrol klesá, ale jsou účinnější

Relativně malý počet kontrol potvrzují i oficiální čísla Generálního finančního ředitelství, o nichž už dříve informoval online deník Aktuálně.cz. Zatímco v roce 2000 uskutečnily úřady v Česku téměř 187 tisíc kontrol a v dalším roce pak přes 174 tisíc, v roce 2008 už jich bylo jen 86 tisíc. A výrazný pokles pokračuje: V roce 2010 jich bylo necelých 70 tisíc, předloni jen 47,5 tisíce a loni 42 466. Čísla zahrnují nejen právnické, ale i fyzické osoby (podrobnější informace najdete v této zprávě).

Průměrný „výnos" z kontrol přitom roste. Součet daní doměřených z kontrol - 8,43 miliardy korun - loni překonal i rok 1997, kdy měli lidé a firmy doplatit 8,38 miliardy korun. Pro srovnání: Za rok 2010 úřady doměřily na daních 8,27 miliardy, za rok 2011 pak 6,69 miliardy.

„Sestupný vývoj počtu daňových kontrol je trendem posledních let, kdy se správce daně soustředí na náročnější, hlubší, efektivnější a cílenější provádění kontrol zejména tam, kde je očekáván fiskální efekt," uvádí Generální finanční ředitelství ve zprávě o činnosti za loňský rok.

Nižší daně? Radši stabilitu

Přinejmenším jednu věc ale vidí tuzemské firmy hůře než v sousedních zemích. Průzkum sice vznikal ještě předtím, než bylo v Česku jasné, že dojde k předčasným volbám, přesto velké firmy vyslaly budoucí vládě vzkaz: Chceme větší stabilitu daňové soustavy.

„Vysokou daňovou nejistotu vnímají v České republice více než dvě třetiny firem (70,5 procent), což je o 10 procentních bodů více, než je průměr v zemích EMEA," říká Mašková.

Velmi negativně společnosti vnímaly třeba zvýšení DPH, ke kterému došlo od letošního ledna. Firmám přitom až tolik nevadilo zvýšení o jeden procentní bod, ale především nejistota: Ani těsně před koncem roku 2012 totiž nebylo stoprocentně jisté, zda ke zvýšení skutečně dojde.

„Téměř čtyři z deseti oslovených firem v České republice uvedlo, že vnímá daňovou nejistotu větší než v ostatních evropských zemích. Více než tři čtvrtiny respondentů vnímá celkovou daňovou nejistotu větší nebo alespoň stejnou jako v ostatních zemích Evropy," dodává Petr Neuschl, senior manažer v oddělení nepřímých daní společnosti Deloitte.

Když firmy měly vybrat změny daňové legislativy, které by podle nich měly nejvíce pozitivní dopad na obchodní konkurenceschopnost Česka, tak daly v drtivé většině přednost právě daňové stabilitě před snižováním daňových sazeb v pásmu jednoho až dvou procent.

"Zajímavým výsledkem průzkumu tak je, že respondenti v zásadě příliš nestojí o snižování daní a pobídky, ale spíše o stabilní, jednoduchý a předvídatelný daňový systém," podotýká Mašková.


 

Právě se děje

Další zprávy