Z reformy daní je torzo. Bez hypoték i superhrubé mzdy

Petr Kučera Petr Kučera
5. 4. 2013 6:15
Miroslav Kalousek neprosadil výraznější změny daní ani od roku 2014
Miroslavu Kalouskovi se nepodařilo prosadit zásadnější změny.
Miroslavu Kalouskovi se nepodařilo prosadit zásadnější změny. | Foto: Jan Langer

Praha - Z daňové reformy připravené ministrem financí Miroslavem Kalouskem zůstane jen torzo. Přinejmenším v tomto volebním období. Ministerstvo totiž definitivně vzdalo snahu spustit výraznější změny už od původně plánovaného roku 2014.

Už dříve neuspěl Kalousek se snahou o zrušení daňového zvýhodnění stravenek. Nyní z plánů, které chtěla vláda spustit ještě do voleb v příštím roce, mizí další body týkající se většiny lidí.

Nedojde tak ke zrušení výpočtu daní z takzvané superhrubé mzdy nebo k omezení daňového odpočtu hypoték a dalších úvěrů na bydlení. Zatím neskončí ani možnost uplatnit si základní slevu na poplatníka pro lidi s nadprůměrnými příjmy přesahujícími zhruba 100 tisíc korun měsíčně.

S návrhem na tyto zásadnější změny totiž Kalousek narazil vedle opozice také u ostatních stran vládní koalice. Zrušení výjimek, zejména u stravenek, nejdříve neprošlo hlavně přes Věci veřejné, proti dalším posunům s daňovou sazbou je nyní i ODS.

Nejnovější návrh, který ministerstvo posílá do vlády, počítá od roku 2014 jen s částí původně plánovaných změn. K těm příjemnějším z pohledu fyzických osob patří zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo zvýšení maximálního limitu pro odpočet u darů. Ke zpřísnění podmínek má naopak dojít u příjmů z prodeje cenných papírů.

V návrhu změn od roku 2014 dále zůstala „prorůstová opatření" na podporu vědy a výzkumu či exportu. Další úpravy pak mají sladit daňové právo s rekodifikací soukromého práva, především novým občanským zákoníkem účinným právě od roku 2014.

Nejméně dva roky beze změn

Ještě nejméně dva roky - z výdělků za rok 2013 a 2014 - se tak bude daň počítat z takzvané superhrubé mzdy. Kalousek přitom původně navrhoval, že formálně rovná sazba daně sice zůstane, místo dosavadních 15 % ze superhrubé mzdy se ale měla počítat jako 19 % z hrubé mzdy. V praxi by tedy sazba pro většinu zaměstnanců mírně klesla, současně jim však měly stoupnout odvody na zdravotní pojištění z nynějších 4,5 na 6,5 %.

Nejméně dva roky zůstane beze změn i možnost odečítat si z daňového základu úroky u hypoték či úvěrů ze stavebního spoření. Nedojde tedy ke snížení limitu úroků z dosavadních 300 na 80 tisíc korun, což by v praxi umožnilo snížit samotnou daň maximálně o 15 200 korun namísto nynějších až 45 000 korun. Už dříve Kalousek ustoupil z původního návrhu, který měl u nových smluv tyto výhody zcela zrušit.

Na lidi s příjmem nad čtyřnásobek průměrné mzdy (zhruba od 100 tisíc korun měsíčně) nečeká od roku 2014 další omezení. Kalousek přitom původně navrhoval, aby si tito lidé už nemohli odečítat základní slevu na poplatníka, tedy 24 840 korun ročně.

Zatím neskončí ani některé daňové výjimky, například možnost odečítat si z daňového základu členské příspěvky odborům a náklady na zvyšování kvalifikace.

Změny od roku 2014

Nejnovější návrh počítá jen s několika změnami, které - pokud je schválí poslanci - mají platit poprvé pro příjmy za rok 2014, tedy počínaje daňovým přiznáním podávaným na začátku roku 2015.

Z dosavadních dvaceti na třicet tisíc korun ročně se má zvýšit hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem či samostatně hospodařícím rolníkem. Novinkou má být také osvobození příjmů žáků a studentů z praktického výcviku.

Foto: Jan Langer
Čtěte také:
Kalousek vzdal boj o stravenky, na zvýhodnění nesáhne
Přijde daňová amnestie? Vláda chce zvýšit motivaci lidí
Daňové ráje a pekla v Česku. Žebříček finančních úřadů

Příjmy z dohody o provedení práce mají být samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou zvláštní sazbou, současně se zvyšuje hranice měsíčního příjmu z pěti na deset tisíc korun.

Zvýšit se má i maximální limit pro odpočet darů na veřejně prospěšné účely. Konkrétně u fyzických osob z deseti na patnáct procent základu daně, u právnických osob se limit sjednotí na 10 procent.

Obchodníky s akciemi nepotěší prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů z nynějších šesti měsíců na tři roky. Výjimkou zůstane prodej do limitu 100 tisíc korun.

Návrh předpokládá také osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácené mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky EU, Švýcarska, Norska a Islandu.

Podnikatelům má pomoci mimo jiné zvýšená podpora výzkumu a vývoje, zjednodušení tvorby opravných položek k pohledávkám nebo podpora exportu rozšířením možnosti zahrnování hodnoty nesplacených pohledávek do daňových nákladů, a to do výše přijatého pojistného plnění.

Komplikovaná cesta

Miroslav Kalousek chtěl daňovou reformu původně spustit už od roku 2010, tehdy ještě ve vládě Mirka Topolánka. Narazil ale na odpor k rušení výjimek, slabé postavení tehdejší koalice i její předčasný konec.

Nynější vláda Petra Nečase pak plánovala start daňové reformy od roku 2013. Zprvu se zdálo, že to vyjde, i když bez omezení stravenek nebo úplného zrušení podpory úvěrů na bydlení.

Balík zákonů tvořících daňovou reformu a souvisejících se vznikem jednotného inkasního místa schválili poslanci už v roce 2011. Ještě v listopadu téhož roku se ale koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných dohodla na ročním odkladu - reformu tak posunula z roku 2013 na 2014. A jen o pár týdnů později pak reformu odložila až na povolební rok 2015, což bylo tehdy pro opoziční ČSSD podmínkou pro opravu týkající se zdanění hazardu, o kterou usilovalo ministerstvo financí.

Kalousek avizoval, že se pokusí účinnost balíku znovu vrátit na začátek roku 2014. To předpokládal také návrh z letošního ledna. Nejnovější materiál, který nyní ministerstvo po připomínkovém řízení posílá do vlády, ale chce „urychlit" už jen zmíněnou část z původního balíku.

Zbytek má být účinný od roku 2015 tak, jak předpokládá dříve schválený zákon. Pokud však ve sněmovních volbách v roce 2014 vyhraje opozice, má šanci tyto změny ještě stopnout.

Dílčí změny i mimo reformu

Některé výraznější změny mezitím Kalousek prosadil jako součást vloni přijatého vládního balíčku rozpočtových opatření, tedy mimo původně zamýšlenou reformu.

Foto: Jan Langer
Čtěte také:
Pokuta kvůli daňovému přiznání končí. Byla moc přísná
Nezapomeňte na vyšší slevy. Změny v daňovém přiznání
Dva roky teď nezměníme daně, slibuje za vládu Nečas

Počínaje příjmy za letošní rok tak sněmovna schválila například dočasné progresivní zdanění lidí s nejvyššími příjmy (tříletý "solidární příspěvek" a zrušení stropů na zdravotní pojištění).

Kalousek prosadil také kompromisní omezení výdajových paušálů u osob samostatně výdělečně činných, byť nakonec v mnohem mírnější podobně oproti původnímu záměru. Od zdaňovacího období roku 2013 platí, že pokud OSVČ využijí paušály, nemohou současně uplatnit daňové slevy na dítě a na manžela či manželku.

Počínaje letošním rokem došlo také k omezení základní slevy na poplatníka u vydělávajících důchodců.

Neustálé změny daňových zákonů i faktické porušení předvolebního slibu o nezvyšování daní jsou jedním z důvodů, proč ODS nyní odmítá další výraznější změny v neprospěch poplatníků. Premiér Petr Nečas v únoru slíbil, že další dva roky - tedy do konce svého funkčního období - už vláda nezvýší daně.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!

 

Právě se děje

Další zprávy