Základní lhůta na podání daňového přiznání se od letošního roku prodloužila o jeden den. Přiznání stačilo podat nebo odeslat 1. dubna.

Nebylo nutné, aby už v poslední den lhůty měl úřad vaše přiznání fyzicky k dispozici. Stačilo jej pouze prokazatelně odeslat.

Rozhodující je tedy otisk poštovního razítka na obálce či podacím lístku, případně záznam o odeslání formou datové zprávy nebo prostřednictvím elektronické aplikace EPO.

Co ale dělat, když přesto nestíháte? Spěchat nemusíte. Zákon nyní dává ještě pět pracovních dnů k dobru. Přiznání tedy můžete podat bez sankce ještě 8. dubna.

Online formulář daňového přiznání a podrobné návody i tipy, jak ušetřit, najdete ve speciální daňové rubrice.

Novou pokutu zaplatíte až po 8. dubnu

Na druhou stranu při zpoždění delším než pět pracovních dnů - letos tedy počínaje 9. dubnem - automaticky následuje pokuta minimálně 500 korun. Dosud záleželo na úředníkovi, zda podobnou sankci udělí.

Pracovníci některých finančních úřadů přitom zdůrazňují, že při této prodloužené lhůtě platí přísnější pravidla. Úřad už musí mít přiznání k dispozici 8. dubna, nestačí jej pouze odeslat poštou. Termín je však splněn, pokud 8. dubna odešlete přiznání elektronicky přes web daňové správy.

Podobně se o den prodloužila lhůta pro splatnost daně. Díky změně zákona navíc stačí, když peníze dojdou na účet státu do čtyř pracovních dnů po 1. dubnu. Úroky z prodlení se totiž začnou počítat až počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti. A stále platí, že do limitu 200 korun se nevybírají.

Poradce vyjde na tisíce korun

Asi nejznámější možností odkladu samotného přiznání je využití daňového poradce. V takovém případě se termín odevzdání posune až na 1. červenec. Přesto ale musíte nejpozději 1. dubna odeslat finančnímu úřadu plnou moc, kterou jste daňovému poradci udělili k vašemu zastupování.

Jenže i kdybyste pak daňového poradce ve skutečnosti nevyužili a šlo vám jenom o odklad, musíte mu zaplatit. Ti nejlevnější poradci si za podobné "razítko" většinou účtují kolem jednoho až dvou tisíc korun.

Finančně přijatelnější pro vás může být následující možnost, zvláště nepotřebujete-li odklad až do začátku července.

Odklad jen na pár dnů

"Můžete finančnímu úřadu podat žádost o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání, a to až o tři měsíce," říká Vlastimír Čech.

Ani samotná žádost - nehledě na její výsledek - však není zadarmo. "Podléhá správnímu poplatku 300 korun," dodává Čech. Také tuto žádost musíte podat nejpozději 1. dubna (opět stačí poštou, ve vašem vlastním zájmu jako doporučený dopis nebo přes datovou schránku).

Finanční úřad ovšem nemusí žádosti vyhovět. "Odklad povolí jen ze závažných důvodů. Tedy takových, které jste nemohli očekávat nebo ovlivnit," upřesňuje účetní Petra Králová.

Typicky jde o vaše závažné onemocnění v posledních čtrnácti dnech nebo takzvanou vyšší moc (třeba požár nebo záplavu domu). "Každopádně neobstojí, když do žádosti napíšete, že prostě jen nestíháte," varuje účetní.

Nicméně i tak v praxi získáte určitý odklad. "Přinejmenším do doby, než vám přijde rozhodnutí úřadu," říká Čech.

Provizorně... a rychle opravit

Teoreticky je možný ještě jeden způsob, jak si termín prodloužit o pár dnů. Nejdříve - včas - podáte přiznání, které je neúplné, "orientační" (odhadnuté údaje) či jinak nedokonalé.

Vzápětí jej pak nahradíte už správným dodatečným daňovým přiznáním.

Jestliže vám však v dodatečném přiznání vyjde vyšší daňová povinnost než v tom původním, budete muset zaplatit nejen rozdíl (oproti včas odvedené dani), ale také úrok z prodlení, přesáhne-li 200 korun.

Přiznání ano, peníze zatím ne

Co dělat, když momentálně nemáte na zaplacení daně, ale nechcete současně odkládat podání samotného přiznání?

"Můžete podat žádost o posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách," radí daňový poradce Vlastimír Čech ze společnosti Apogeo. Žádost ale musíte řádně zdůvodnit a doručit finančnímu úřadu nejpozději 1. dubna.

Pokuta, penále i úrok z prodlení

Kdo se s přiznáním zpozdí o více než pět pracovních dnů, automaticky od letoška dostane pokutu. Za každý den prodlení se počítá určitá procentuální částka z přiznané daňové povinnosti, u daně a daňového odpočtu je to 0,05 %, u daňové ztráty 0,01 %, nejvýše však 5 % stanovené daně, odpočtu či ztráty.

Nově je stanoven nejen princip výpočtu sankce, ale i dolní a horní limit sankce. Minimální částka pokuty je 500 korun, maximální 300 tisíc korun. Sankce se ukládá za pozdní tvrzení, tedy bude se vztahovat i na případy pozdního podání vyúčtování.

A pokud přiznání nepodáte vůbec, ač byste měli? Můžete dostat pokutu až 50 tisíc (až do loňského roku byla její maximální výše až dva miliony korun).

"Při stanovení výše pokuty vezme úřad v úvahu význam porušené povinnosti a závažnost následků pro správu daní. Pokutu lze ukládat opakovaně, pokud její dosavadní uložení nevedlo k nápravě a protiprávní stav trvá," říká Jitka Fučíková, pracující v daňové správě.

Při doměření daně úřadem zaplatíte také penále. Vypočítává se z dodatečně vyměřené vyšší daně nebo nižší daňové ztráty. Při zvýšení daně činí penále 20 % z dodatečně vyměřené hodnoty, při snížení daňové ztráty o 1 % (do loňského roku šlo o 5 %).

Kdo nestihne zaplatit včas daň, musí počínaje pátým kalendářním dnem počítat s již zmíněným úrokem z prodlení. Jeho výše odpovídá ročně výši repo sazby České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů, aktuálně tedy 14,75 % p. a. Zároveň však platí, že úrok z prodlení se neplatí, jestliže jeho částka nepřesáhne 200 korun.