Druhý pilíř důchodů může přežít. ČSSD už jednou otočila

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
23. 9. 2013 7:12
Realita bývá odlišná od volební rétoriky, říká nový šéf největší penzijní společnosti
Vladimír Bezděk.
Vladimír Bezděk. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Takzvaný druhý pilíř penzijního systému, hlavní součást důchodové reformy prosazené vládou Petra Nečase, nemusí skončit ani po očekávaném vítězství levice v předčasných volbách. Věří v to Vladimír Bezděk, který v letech 2004 až 2005 vedl expertní skupiny vlády posuzující jednotlivé varianty tehdejších návrhů penzijní reformy.

"Jsme v předvolební kampani a zkušenost velí, že předvolební rétorika je věc jedna, zatímco povolební realita je věc druhá," domnívá se v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. Jako příklad uvádí volby v roce 1998, kdy sociální demokraté slibovali snížit důchodový věk, ale nakonec ho zvyšovali.

Bezděk se na začátku září profesně vrátil do Česka. V rámci skupiny Generali změnil pozici z ředitele slovenské pojišťovny Generali na šéfa Penzijní společnosti České pojišťovny.

Aktuálně.cz: Dává teď vlastně smysl, abyste jako penzijní společnost dál lidem "prodávali" druhý pilíř?

Vladimír Bezděk: Myslím, že minimálně do doby, než bude stoprocentně jisté, jaký bude jeho další osud, to smysl dává. Mediálně vzato jsme v předvolební kampani a zkušenost velí, že předvolební rétorika je věc jedna a povolební realita je věc druhá.

A.cz: Máte konkrétní příklad?

V roce 1998 pomohlo sociální demokracii vyhrát volby i heslo Zastavíme zvyšování věku pro odchod do důchodu a vrátíme ho zpět na úroveň roku 1996. Sociální demokracie tehdy volby vyhrála, vytvořila minoritní vládu opřenou o opoziční smlouvu, a co se stalo? Pokračovala se zvyšováním důchodového věku a ten trend ještě urychlila. Neříkám, že to bude stejné s druhým pilířem, ale říkám, že předvolební sliby se mohou od povolební reality lišit.

A.cz: Může vám paradoxně pomoci fakt, že o druhý pilíř je minimální zájem, takže ze státní kasy oproti plánovaným několika miliardám odebírá "jen" stamiliony ročně?

To je otázka na Lidový dům (sídlo ČSSD - pozn. red.).

A.cz: A vy se s nimi o tom bavíte?

Přirozeně se potkáváme například na různých konferencích, ale nemám potřebu to s nimi nyní řešit. Teď prostě musíme přetrpět volební kampaň se vším, co to znamená. Uvidíme, jak dopadnou volby a jaké programové prohlášení napíše budoucí vláda. Věřím, že to všechno bude jasné do Vánoc.

Hodnotit hned po roce se nevyplácí

A.cz: Jakou prodejní prioritu má teď druhý pilíř ve vaší společnosti?

V první polovině roku 2013, kdy pouze mohli vystupovat lidé starší 35 let, byl důraz na prodej druhého pilíře daleko větší. Samozřejmě ho prodáváme i teď, i když čísla jsou výrazně nižší než ve druhém čtvrtletí roku.

A.cz: A jaká je teď obecně největší prodejní priorita?

Větší důraz se teď ve skupině České pojišťovny bude klást na prodej životního pojištění, ale i penzijní produkty nadále budou mít významnou pozici. Ať už druhý pilíř dopadne jakkoli, jsem přesvědčený, že produkty penzijních společností, jak jsou nastaveny teď, jsou pro účely dlouhodobého a pravidelného spoření naprosto nejvýhodnější na trhu. Součet všech výhod pro klienty je nepřekonatelný - státní podpora je unikátní a nákladovost minimální.

U třetího pilíře (dřívější penzijní připojištění - pozn. red.) je navíc naprostá politická shoda nad tím, že jde o smysluplný produkt. Nikdo nehovoří o tom, že by se měla například státní podpora snižovat. Start tohoto produktu v devadesátých letech byl přitom také velmi plíživý. Pro mě z toho plyne ponaučení, že se jakýkoli produkt nevyplácí soudit po prvním roce, protože za dvacet let se ten pohled může radikálně změnit.

A.cz: Co se bude dít na trhu penzijních společností v příštích měsících? Dají se očekávat akvizice?

Nelze to vyloučit a myslím, že se to zdaleka netýká jen druhého pilíře, protože i ve třetím pilíři jsou noví hráči na trhu. Vždycky je to otázka ceny a podmínek.

A.cz: Jednáte o nákupu nějaké penzijní společnosti?

To nebudu komentovat.

A.cz: A je to vůbec nyní obchodovatelné s ohledem na fakt, že druhý pilíř je pravděpodobně těsně před svým koncem?

Myslím, že dokud nějaká zpráva není stoprocentně potvrzená, tak existuje vícero variant vývoje. Dokud tedy není zákon, který druhý pilíř zruší, pak to obchodovatelné je.

Tři sta korun za smlouvu

A.cz: Dá se penzijní reforma "postavit" na třetím pilíři, jak prosazuje ČSSD? Dokáže spolu s dalšími úpravami celého systému vyřešit ten hlavní problém, který u důchodů máme, tedy rostoucí deficit jejich financování?

Myslím, že to v jeho silách není. Mít penzijní připojištění ve třetím pilíři je skvělá věc, o tom jsem přesvědčený i jako klient penzijní společnosti. Nemyslím si ale, že dokáže vykompenzovat pokles státního důchodu, který bude značný. Navíc stát by si měl spočítat, jestli cena za zavedení druhého pilíře či podpora nějaké alternativní varianty včetně třetího pilíře nebude nakonec stejná a nebude se lišit pouze v tom, zdali ty peníze potečou do šuplíku A, B nebo C? Někdy mám z veřejné debaty pocit, i když přesná čísla na stůl ještě nikdo nedal, že zatím je to právě jen taková hra na škatulata.

A.cz: Dokážete si představit, že by se do třetího pilíře podařilo mnohem masověji zapojit zaměstnavatele, jak to chce ČSSD?

Bylo by k tomu nutné dodat impuls. Pokud se nezmění dnešní systém - kombinace daňových úlev a dalších výhod - tak nečekám, že by zaměstnavatelé přispívali více. Proč by to dělali?

A.cz: Pomohlo by vám, kdybyste jim opět mohli za smlouvy nabízet provize?

Spíše než u zaměstnavatelů je problém s provizemi u "běžného" prodeje. Zásadní problém je, že provize pro prodejce je extrémně nízká. Docela chápu, že byla snaha nějakou regulaci do provizního systému u penzí vnést. Zavedení stropu na zhruba 850 korunách za smlouvu je však ve vztahu k alternativním finančním produktům, jako je třeba životní pojištění, extrémní. Je to i jeden z důvodu, který stojí za dramatickým poklesem obchodní aktivity celého penzijního trhu. Když se to ještě zkombinuje s tím, že od ledna 2013 je potřeba speciální licence na prodej našich produktů, na rozdíl třeba od stavebního spoření, tak je to kapka ke kapce, ze kterých se stal významný protiproud.

A.cz: Dá se to nějak konkrétně vyčíslit?

Dnes za průměrného zákazníka, který měsíčně spoří 600 korun, můžeme vyplatit provizi, která je zhruba na úrovni jedné třetiny toho, co byl tržní standard v roce 2012. Navíc těch 850 korun ještě nemá většinou přímo ten koncový finanční poradce, který smlouvu v terénu prodal, k tomu se dostane tak 250 až 300 korun. A teď si vezměte, že když prodá životní pojištění, tak získá násobně více. K tomu prodáváme v prostředí roku 2013, kde když se řekne slovo penze, tak si jej všichni spojí s negativním mediálním obrazem druhého pilíře.

 

Právě se děje

Další zprávy