Praha - Tisíce plných mocí ve sporu o vrácení bankovních poplatků, které nashromáždila iniciativa PoplatkyZpět.cz, budou zřejmě prohlášeny za neplatné. Ukazuje to usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4, s nímž se ve středu pozdě odpoledne pochlubila Hana Červená z právního oddělení České spořitelny.
Právě největší tuzemská banka sídlí na Praze 4 a všechny žaloby proti ní spadají pod tento soud. Sídlí zde také UniCredit Bank, GE Money Bank a Raiffeisenbank.
K dispozici je zatím jen usnesení v jediném konkrétním případu, nicméně je velmi pravděpodobné, že soud rozhodne shodně i o dalších návrzích, přinejmenším pokud je dostane na stůl asistentka soudce Zuzana Spáčilová, která je pod usnesením podepsána.
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (ohledně vrácení bankovních poplatků Českou spořitelnou) se soud zatím odmítl zabývat z formálně-procesních důvodů. Vůbec ještě nerozhodoval o samotné podstatě sporu, tedy o oprávněnosti účtování bankovních poplatků.
Zjednodušeně řečeno: Soud neuznal zprostředkovanou plnou moc, kterou žalobkyně (klientka banky) udělila společnosti BSP Lawyer Partners (specialistovi na „hromadné zpracování sporů") a teprve prostřednictvím této společnosti pak advokátovi Petru Tomanovi.
Žalobkyně má nyní deset dnů na to, aby buď udělila plnou moc přímo Tomanovi, nebo návrh podala přímo, tedy bez advokáta. Pokud to nestihne, soud řízení zastaví. Žalobkyně by pak případně musela podat nový návrh.
Soudní poplatky se nevracejí
Při zastavení řízení kvůli takzvanému nedostatku podmínek řízení by přitom žalobkyně nedostala zpět soudní poplatek - s největší pravděpodobností 400 korun - zaplacený za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Stejně tak v případě, pokud návrh stáhne. V těchto případech se sice obecně vrací alespoň snížený poplatek, jenže do výše 1000 korun se v praxi nevrací vůbec.
Soudní poplatek podle informací iniciativy PoplatkyZpět.cz zaplatilo už 40 tisíc lidí. Další desítky tisíc z celkem zhruba 350 tisíc lidí, kteří se do projektu zapojili, zatím čekají na zkompletování jejich žalob před podáním na soudy.
Reakci advokáta Tomana se zatím nepodařilo získat, pro média se zřejmě vyjádří ve čtvrtek. Hana Červená z právního oddělení České spořitelny totiž hovoří o „dalším citelném zásahu do proklamací JUDr. Tomana" a o jeho „pochybení při vedení sporů". Jako argument přitom mimo jiné uvádí, že „soudy nerozhodují vždy ve prospěch žalobců," ačkoliv ve skutečnosti žádný ze soudů ještě nerozhodoval o žalobě podané prostřednictvím Tomana.
„Tímto postojem se soud Prahy 4 pouze snaží šikanovat spotřebitele a zvýhodňovat nadnárodní bankovní domy. Pouze Obvodní soud pro Prahu 4 rozporuje platnost plné moci, ostatní soudy ji plně respektují," reagoval předseda představenstva BSP Lawyer Partners Daniel Paľko.
Není plná moc jako plná moc
Podívejme se podrobněji na argumenty Obvodního soudu pro Prahu 4.
Plná moc pro advokáta Tomana byla podepsána nikoliv žalobkyní, ale společností BSP Lawyer Partners. To je sice v pořádku z takzvaného hmotněprávního pohledu, nikoliv však z procesního, a není proto platná pro zastupování před soudem.
Žalobkyně tedy platně zmocnila společnost BSP Lawyer Partners, aby za ní vybrala advokáta k jejímu zastupování v soudním řízení a uzavřela jejím jménem s vybraným advokátem příslušnou smlouvu o poskytování právních služeb. Jenže následné udělené plné moci k zastupování v soudním řízení už je úkonem procesně-právním, a musí tedy být v souladu s procesními předpisy.
Podle občanského soudního řádu může žalobce před soudem jednat buď sám, nebo se může dát v řízení zastupovat zástupcem, kterého si zvolí. „Jazykovým výkladem lze dospět k závěru, že úkon, kterým si účastník volí svého zástupce, nemůže učinit nikdo jiný než on sám. Není přípustné, aby si pro učinění tohoto procesního úkonu zvolil zástupce, a to navíc právnickou osobu, která takovým zásadně ani být nemůže," uvádí soud v usnesení podepsaném asistentkou soudce Zuzanou Spáčilovou.
Podpůrně soud argumentuje i tím, že zákon výslovně umožňuje advokátu zastupujícímu žalobce, aby k jednání zmocnil dalšího zástupce. Nikdo jiný než advokát tedy takzvanou substituční plnou moc udělit nemůže. „I kdyby předpisy umožnily udělit plnou procesní moc společnosti, nemohla by tato společnost (protože není advokátem) udělit substituční plnou moc jiné osobě," dodává soud.
Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který může žalobkyně odstranit tím, že doloží jí podepsanou plnou moc přímo pro advokáta Petra Tomana, nebo návrh na zahájení řízení sama podepíše. Nebude-li tato vada odstraněna do deseti dnů od doručení usnesení, bude řízení zastaveno.
České právo není postaveno na principu precedenčních rozhodnutí, zjednodušeně řečeno tak různí soudci mohou posoudit stejnou situaci zcela odlišně. Ani různí soudci stejného soudu nejsou vázáni předchozím názorem svého kolegy, byť by se jednalo o prakticky shodný případ. Zatím tedy není jasné, jak dopadnou ostatní plné moci.
„Komplexní informace" od spořitelny
Informaci o vydání usnesení, které jejím klientům komplikuje cestu k rozhodnutí o oprávněnosti či neoprávněnosti poplatků za vedení úvěrového účtu, využila Česká spořitelna k propagaci speciálních stránek, které nazvala ČeskéPoplatky.cz. K autorství webu se hlásí v jeho patičce.
Česká spořitelna přitom klientům i ostatním návštěvníkům webu slibuje „komplexní informace" o celém sporu, v praxi ale vybírá jen ty informace a názory, které podporují její odmítavý postoj k vrácení nebo alespoň zrušení paušálních poplatků za úvěr. Ukázková je zejména sekce Otázky a odpovědi, která mimo jiné chybně uvádí i počet klientů zapojených do iniciativy PoplatkyZpět.cz („podle informací organizátorů" jich není 270 tisíc, ale 350 tisíc).
S podobnou mediální odezvou na iniciativu PoplatkyZpět.cz už dříve přišla Česká bankovní asociace formou webu Spor o poplatky. Také asociace pochopitelně zdůrazňuje svůj pohled, nicméně dává prostor i opačným názorům a bez omezení zveřejňuje všechna rozhodnutí ve sporu. K webu se navíc hlásí - byť menším logem - hned na začátku stránky.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!
