Praha - Pokud by již v roce 2013 platila nová pravidla, jimiž chce vláda omezit podnikání družstevních záložen, musely by čtyři ze třinácti registrovaných kampeliček začít s přeměnou na banku, nebo by se musely zbavit části aktiv.
Vláda ve středu schválila návrh zákona, který má záložnám omezit maximální výši bilanční sumy - tedy součtu všech aktiv (zejména úvěrů) či pasiv (zejména vkladů) - na úroveň pěti miliard korun. Změna by se přitom dotkla i záložen, které už na trhu působí. Pokud návrh schválí Parlament, má k omezení bilanční sumy dojít od roku 2017.
Snaha o omezení je důsledkem překotného růstu záložen v posledních letech, kdy si po sérii krachů z přelomu tisíciletí opět získávaly důvěru veřejnosti. Za loňský rok vzrostl počet členů o téměř 10 tisíc na přibližně 55 tisíc. Celková bilanční suma stoupla o 11 miliard na 39,3 miliardy korun.
Rychlý růst vkladů i úvěrů však viděly jako hrozbu Česká národní banka i Mezinárodní měnový fond. ČNB ve Zprávách o finanční stabilitě 2010/2011 uvedla, že družstevní záložny při rychlém růstu vkladů a úvěrů vykazují oproti bankovnímu sektoru dvojnásobný podíl úvěrů v selhání, což lze označit za potenciální riziko. O rok později pak konstatovala, že sektor družstevních založen nelze považovat za odolný vůči zvýšeným rizikům a stále zůstává ve srovnání s bankovním sektorem rizikovější.
Mezinárodní měnový fond při hloubkovém posouzení finančního sektoru uskutečněném v roce 2011 poukázal mimo jiné na to, že sektor družstevních záložen by měl projít restrukturalizací, jejímž cílem bude dosažení rovnováhy mezi minimalizací finančních a dohledových rizik vznikajících v tomto sektoru a zohledněním společenské úlohy obezřetně řízených družstevních záložen. Na potřebu významnější reorganizace sektoru upozornila i ČNB v poslední Zprávě o finanční stabilitě.
Čtyři záložny už jsou "příliš velké"
Nejvyšší bilanční sumu mělo k prvnímu čtvrtletí roku 2013 Metropolitní spořitelní družstvo, které se dostalo nad 13 miliard. Jeho aktivity momentálně prověřuje kromě České národní banky i Vrchní státní zastupitelství, které má podezření na spáchání závažné trestné činnosti (problémy družstva tedy nejsou přímým důsledkem jeho rostoucí velikosti).
Bilanční sumu ve výši přesahující osm miliard má Moravský peněžní ústav, kde podle informací serveru Motejlek.com z nařízení centrální banky již několik měsíců probíhají změny ve vedení a záložna byla také nucena navýšit základní kapitál.
Nad osm miliard korun aktiv i pasiv má také záložna Creditas. Ta se jako jediná z kampeliček s bilanční sumou nad hranicí pěti miliard nepotýkala v poslední době s omezeními ze strany České národní banky.
Bilanční sumu lehce nad hranicí pěti miliard má ještě družstvo WPB Capital, které v současnosti nemůže přijímat vklady, prodávat úvěry ani přijímat nové členy. „Po důkladném posouzení situace a s přihlédnutím k závažnosti zjištěných nedostatků v podnikání družstevní záložny dospěla ČNB k závěru, že je nezbytné záložně zakázat nebo omezit výkon zmiňovaných činností," říká mluvčí České národní banky Marek Petruš.
Všechny další záložny jsou velikostí bilanční sumy pod hranicí pěti miliard. Podle velikosti je řadí následující tabulka.
Kapitálová přiměřenost problémy nenaznačuje
Všechny záložny mají podle údajů, které zveřejňují na svých internetových stránkách, potřebné množství kapitálu požadovaného regulátorem. Nad povinnou osmiprocentní hranicí mají kapitálovou přiměřenost všechny významnější kampeličky.
"K růstu ukazatele kapitálové přiměřenosti došlo v důsledku navýšení základního kapitálu, který meziročně za sektor družstevních záložen vzrostl o více než 56 procent," dodává k tomu ministerstvo financí ve Zprávě o vývoji finančního trhu za rok 2012, kterou tento týden projednala vláda.
Nejvýše je v této statistice záložna Citfin, jejíž podnikání je hodně specifické - jako jediná kampelička v Česku se soustředí na sféru devizových obchodů a zahraničního platebního styku pro firmy obchodující se zahraničím. Oproti konkurenci tak neposkytuje žádné spořicí ani úvěrové produkty.
Podle České národní banky není sektor družstevních záložen dostatečně uspokojivým způsobem kapitálově vybaven, neboť má nízký přebytek kapitálu v absolutní výši - tedy má nízký rozdíl mezi skutečnou výší kapitálu a požadovanou minimální absolutní výší kapitálu.
"Například v sektoru bank dosahuje skutečná výše kapitálu 28násobek minimální požadované hodnoty kapitálu. V sektoru družstevních záložen skutečná výše kapitálu dosahuje necelého 10násobku minimální požadované výše kapitálu. Pět ze třinácti záložen přitom vykazuje kapitál nižší než 1,5 násobek minimální požadované výše. V případě bankovního sektoru této hodnoty nedosahují jen dvě banky z celkového počtu 23," upozorňuje viceguvernér Vladimír Tomšík, který v ČNB dohlíží na oblast finanční stability a výkon dohledu nad finančním trhem.
"Existuje tak významné riziko, že i relativně nízké dodatečné ztráty ze znehodnocení některých aktiv mohou způsobit, že se záložna dostane se svým objemem kapitálu pod minimální absolutní objem požadovaného kapitálu, a to i za situace vysoké úrovně ukazatele kapitálové přiměřenosti," dodává Tomšík.
Podle Tomšíka je problémem rovněž neprůhledná struktura kapitálu družstevních záložen, neboť jejich častou praxí je postupné navyšování kapitálu dalšími členskými vklady tak, aby příslušní členové nedosáhli desetiprocentní hranice podílu na kapitálu záložny, kdy je nutné vyžádat souhlas ČNB s nabytím kvalifikované účasti.
Agresivní úroková politika
Objemem vkladů či úvěrů hrají kampeličky stále jen minimální roli oproti bankám. Celková bilanční suma spořitelních a úvěrních družstev činila ke konci roku necelých 0,9 procenta bilanční sumy všech bank.
„Význam sektoru družstevních záložen se ovšem během posledních pěti let téměř ztrojnásobil. Jen za rok 2012 vzrostl počet členů družstevních záložen o přibližně 10 tisíc na celkových 54 408, což představuje meziroční tempo růstu cca o 22 procent," připomíná ministerstvo financí.
Za hlavní příčinu růstu označuje ministerstvo vysoké navýšení objemu přijatých vkladů, které meziročně vzrostly o třetinu na zhruba 34 miliard korun. „Tento výsledek lze celkově připsat zejména agresivnější úrokové politice sektoru, která se promítá do vyššího zájmu vkladatelů, zejména v kontextu faktu, že vklady v družstevních záložnách jsou stejně jako v bankách pojištěny do výše ekvivalentu 100 000 eur," uvádí zpráva.
Ministerstvo financí upozorňuje na to, že záložny stále navyšují svou úvěrovou angažovanost, s čímž souvisí varovný úbytek rychle likvidních aktiv. Pozitivní je nicméně vývoj v ukazateli nesplácených úvěrů. Za celý sektor tento klíčový ukazatel vzrostl v letech 2009 až 2011 z 6,1 na 17,2 procenta, v loňském roce se pak dostal těsně pod hranici 10 procent.
„Daný výkyv ovšem nemusí znamenat definitivní snížení rizikovosti úvěrových portfolií družstevních záložen. Pokles pohledávek se selháním lze totiž do jisté míry vysvětlit velmi výrazným nárůstem nových úvěrů a rovněž odnětím licence družstevní záložně Unibon," mírní zpráva optimismus z výrazného poklesu.
ČNB se konečně vyjádřila
Česká národní banka se k současným problémům velkých kampeliček konkrétněji nevyjádřila s odkazem na zákonem stanovenou povinnost mlčenlivosti. Oficiální prohlášení musí vydat až po případném zjištění, že záložna není schopna dostát svým závazkům. Teprve nyní - dva týdny poté, co o tom informoval online deník Aktuálně.cz - vydala ČNB alespoň obecné prohlášení potvrzující, že Metropolitní spořitelní družstvo a WPB Capital nesmí kvůli probíhající kontrole přijímat vklady.
„V současné době byla v rámci probíhajícího trestního řízení zajištěna, a to jak u společností v řetězci úvěrových podvodů, tak na účtech Metropolitního spořitelního družstva, částka přesahující 2,5 miliardy korun. Poskytnuté finanční prostředky byly přes řetězce dalších obchodních společností konvertovány na měnu euro a vyváděny do zahraničí," komentovala před deseti dny situaci v největší záložně dozorující státní zástupkyně Daniela Smetanová.
Podle Tomšíka není současná situace selháním dozoru ČNB. Připomíná však, že regulátor nemůže předcházet možnému porušování zákona kriminálními činy.
"Od roku 2006, kdy ČNB převzala dohled nad touto částí finančního trhu od Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami, se v družstevních záložnách uskutečnilo celkem sedm hloubkových dohledových šetření na místě a 28 kontrol na místě při počtu kampeliček, jichž v minulosti nebyly ani dvě desítky a nyní je jich třináct. Většina z těchto šetření a kontrol konstatovala závažné nedostatky v řídicím a kontrolním systému dané záložny a vedla k realizaci nápravných opatření," říká Tomšík.
Regulace je přísnější
Družstevní záložny, novodobé kampeličky, začaly v Česku vznikat v roce 1996 za účelem provozování finanční činnosti ve prospěch členů. V roce 1999 jich už fungovalo 127, poté však přišla první velká vlna krachů. Ke konci roku 2000 jich zůstalo jen 73. Z kampeliček se v té době ztratilo osm miliard z 11,3 miliardy korun vkladů.
Už v roce 2005 výrazně zpřísnila pravidla pro fungování těchto družstev, dohlíží na ně Česká národní banka a ohledně obezřetnosti podnikání pro ně platí prakticky stejná pravidla jako pro banky. Povinný základní kapitál vzrostl z dřívějších 500 tisíc na 35 milionů korun.
Nová pravidla splnilo jen minimum družstev. Na konci roku 2009 jich Česká národní banka evidovala sedmnáct, ke konci loňského roku už jen třináct.
Ojedinělým případem je bývalá záložna Fio, která v roce 2010 získala licenci od ČNB a „povýšila" na banku, nyní patří k nejúspěšnějším nováčkům na trhu. Podle informací Aktuálně.cz ze začátku roku 2011 ji plánovaly následovat právě záložny WPB Capital, Moravský peněžní ústav a dnes už zkrachovalý Unibon.
| Čtěte také: Proč stát zablokoval vklady v záložně? Větří tunel Velké kampeličky opět v problémech. Máte se bát krachu? Brzda pro kampeličky. Vláda omezí jejich růst |
