Praha - Nástup smartphonů udělal z internetového bankovnictví zastaralou statickou aplikaci. Boj o klienty teď vyhrají banky, které rychle zareagují na trend "iPadizace".
To je hlavní trend, který pro příští rok očekává Jan Lamser, člen představenstva ČSOB, který je vrchním ředitelem banky pro masový trh a současně šéfem Poštovní spořitelny.
Orientace nových bank jen na nízkou cenu a základní produkty je podle Lamsera slepou uličkou, stejně jako snaha některých konkurentů o přílišnou segmentaci klientů.
Ve druhé části rozhovoru se mimo jiné vrací i k neúspěšné službě Televizní banka nebo hodnotí přístup státu k rozvoji e-governmentu v Česku.
Aktuálně.cz: V ČSOB jste oficiálně "vrchním ředitelem pro masový trh". Jaké hlavní trendy tedy na masovém trhu čekáte v příštím roce - poté, co na něj v předchozích dvou a půl letech vstoupily čtyři nové banky?
Jan Lamser: Tak tím zásadním trendem paradoxně je, že něco takového jako masový trh přestalo existovat. I já proto přejmenuji svoji divizi... Ukazuje se totiž, že potřeby klienta se z 95 procent neliší. Čím dál více se to překlápí do režimu, jako je iPad - máte určitý standard, ať jste mladší, nebo starší, sportovec, nebo třeba kuřák. Díky smartphonům se ta úroveň srovnává. Bankovnictví se musí zbavit tradiční segmentace, že někam chodí chudší a jinam boháči, protože z hlediska standardu služeb se to vyrovnává.
A.cz: Bude také u internetového bankovnictví ČSOB a Poštovní spořitelny sjednocení intuitivní jako iPad?
Ano, jsou určité trendy, kterým se musíme přizpůsobit. Aplikace jsou čím dál tím víc klientsky orientovány, standardizovány, míří k intuitivnímu ovládání. Bude na vás jako na klientovi, jak si ten systém nakonfigurujete, jaké služby si aktivujete, podobně jako třeba na Androidu.
Internetové bankovnictví obecně je dneska vlastně velmi statická aplikace, jakoby dvacet let stará, kterou si spustíte někde v DOSu, vyleze úvodní obrazovka a vy jste odkázán na nějakou hierarchickou strukturu pohybu. Dodnes jsme odkázáni na rigidní strukturu stránek, je to hodně přežité.
Zato teď se musí stát daleko otevřenějším, interaktivnějším a modulárnějším, zvolíte si třeba nějakou nadstandardní službu. A víc se to propojí s aplikacemi mimo svět internetového bankovnictví, typicky s těmi datovými schránkami, o nichž jsme mluvili v první části rozhovoru. Podle toho se snažíme novou službu designovat.
Nováčci jdou po slepé uličce
A.cz: Na moderněji vypadající internetové bankovnictví se teď snaží nalákat hlavně nové "nízkonákladové" banky, jejichž hlavní výhodou jsou nízké nebo nulové poplatky. Jak vnímáte tento trend?
Nástup těchto "virtuálních operátorů" postavených na internetu považuji každopádně za zajímavý fenomén a jsem zvědav, kam se bude vyvíjet. Jejich obchodní model je cenově velmi atraktivní, dramaticky snižují náklady díky obsluze účtu čistě přes internet. Ale nabízejí omezený balíček služeb.
Podle mne jde ale v zásadě pořád o elektronické bankovnictví v designu konce 90. let, v rozsahu služeb stejné, a považuji to za slepou uličku. Ty nové banky vytváří službu, která je sice laciná, ale není podporována v širším kontextu, chybí fyzické zázemí, které je u bankovní služby potřeba. A hlavně tam chybí ta integrace, která před našima očima probíhá všude.
Přečtěte si také
- Ušetřete přes tisícovku ročně. Neplaťte za účet v bance
- Banky pod tlakem: Zrušte poplatek, nebo jdeme k soudu
- Ztratil kartu i s PINem. Soud s bankou přesto vyhrál
- Nejlevnější účty pro podnikatele. Za rok ušetří tisíce
- Peněženka v mobilu startuje. Vyřeší i dluh mezi přáteli
- Ušetříme vám čtvrtinu splátek, slibuje nová banka
- Bezkontaktní karty má už půlka bank, nově také mBank
- Nové hypotéky na českém trhu. Revoluce, nebo jen trik?
- Nová půjčka odmění dlužníky, když splácejí včas
- Česká spořitelna mění značku pro firmy, nelákala je
- Banky i ČEZ před vámi tají, jak mění smlouvy. Braňte se
- Podnikatelé, banky vás klamou. Platíte víc, než musíte
- Fischer má výhodu v bance, nemusí platit. Není jediný
Je to, jako kdybyste přišel s nápadem, že uděláte nový portál a budete lidem poskytovat webového klienta. Myslím, že tyto banky mají omezené koncepty a nebudou mít peníze na tu integraci do širšího prostoru ve stylu Facebooku, Androidu nebo Applu. Komu se integrace povede jako prvnímu, druhému, třetímu, ten na sebe strhne většinu uživatelů.
A.cz: Jaký podíl klientů vlastně využívá internetové bankovnictví? Konkrétně v Poštovní spořitelně, která, myslím, má obecně spíše konzervativnější klienty.
Alespoň jednou za měsíc se do elektronického bankovnictví přihlásí 60 procent uživatelů, kteří ho mají ke svým účtům zřízené. Téměř dvě třetiny všech jednorázových a hromadných příkazů za poslední rok byly učiněny právě přes elektronické bankovnictví.
S digitální televizí nepřišly služby
A.cz: V létě roku 2008 jste přišli s Televizní bankou, sázející na interaktivní možnosti digitálních televizí. Kolik lidí to využívá? Podle mne nakonec digitalizace v Česku nepřinesla žádné podobné interaktivní služby...
My jsme tu službu dokonce už vypnuli. Nasadili jsme ji od začátku jako experiment, a nepovažuji to tedy za prohru - je normální, že něco se prosadí a něco ne.
Máte pravdu, nedošlo k "zinteraktivnění" digitální televize pro svébytné prostředí služeb. Technologie se mezitím vyvinula tím směrem, že ji vlastně ovládl internet. Moderní televize normálně umožňují internetové připojení, rozšiřují se tablety, takže lidé nepoužívají k ovládání přímo televizi.
Pro nás to ale byla veliká zkušenost, jak podobné aplikace přizpůsobit, hlavně jak mají na obrazovce vypadat. Umožnilo nám to pak rychleji přijít třeba se smartbankingem, kde se řeší podobné problémy se zobrazením pro různá zařízení.
A.cz: Jak se daří vašemu smartbankingu, tedy aplikacím pro ovládání účtu přes chytré telefony?
Ke konci října si lidé stáhli skoro 83 tisíc aplikací ČSOB a Era smartbanking, ze systémů stále vede Android. Objem transakcí se už pomalu blíží čtyřem miliardám korun.
A.cz: Už polovina tuzemských bank začala vydávat "bezkontaktní" platební karty. Vy jste sice na konci léta zprovoznili tuto technologii na vašich terminálech u obchodníků, samotné karty ale začnete klientům nabízet až od přelomu roku - platí pořád tento termín?
Ano, zřejmě to spustíme v prosinci pro klienty obou značek.
A.cz: Jak vidíte budoucnost vašeho platebního systému PaySec, jakési české verze PayPalu? Pořád roste, nebo spíše stagnuje?
Tak počet uživatelů roste takovým rozvážným tempem... Zvažujeme, jak s ním budeme nakládat dál v kontextu řady různých řešení, které se na trhu objevují, včetně právě těch bezkontaktních plateb. Jedna z hypotéz je, že PaySec by mohl hrát velmi důležitou roli v budoucnosti, i v tom nejhorším případě ho budeme dále podporovat, ale nakolik se z toho stane služba strategická, těžko říci. Chování zákazníků na další tři roky se velmi obtížně odhaduje.
Úřadům chybí provázanost
A.cz: Kvůli chystané integraci datových schránek do internetového bankovnictví jste v posledních měsících hodně jednali s úřady. Co podle vás státu nejvíce chybí v oblasti e-governmentu? Proč projekty jako elektronický občanský průkaz, sKarta nebo nový registr vozidel zůstávají v lepším případě nedotažené?
Na jednu stranu je opravdu snadné kritizovat, že je to zavádění pomalé a jsou z toho průšvihy, nebo že to spolu není provázané. Ale je nutné vidět, že jsou to všechno poměrně revoluční koncepty, které ani ve světě nejsou úplně obvyklé, takže přirozeně narážejí na spoustu problémů. A když vidíte, jak fungují jiné části státní správy, tak bych to vlastně hodnotil výrazně laskavě.
Je úžasné, že lidé, kteří to dávají dohromady, vůbec mají takové výsledky. Ale je tam evidentně velký prostor pro provazování jednotlivých resortů. Vidíme, že priority jsou často dány rozdělením té státní správy, a všechno by bylo levnější a rychlejší, kdyby existoval někdo dostatečně vlivný, aby to prosazoval napříč jednotlivými resorty.
Pozdrav od konkurence z budoucnosti. V bance vás obslouží robot:
A.cz: Jak stát přistupuje k vaší snaze jako soukromé společnosti přizpůsobit ty datové schránky pro komerční využití?
Obecně by určitě pomohlo, kdyby se e-government automaticky snažil vytvářet předpoklady pro aktivní účast privátního sektoru a spolupráci s ním. Doposud se vycházelo z teze, že tady je úřad, stát, pro něj se tedy vytvoří systém a nikdo další do něj nebude mít přístup. A přitom je to infrastruktura, která by mohla a měla být maximálně využívána i privátními operátory, kteří pak mohou lidem řešit řadu situací mnohem jednodušeji.
Je to podobný princip, jako kdyby někteří úředníci říkali, proč tu vlastně máme komerční banky. Vždyť je to vlastně jedna infrastruktura, takže by podle nich mohla existovat jen Česká národní banka, která by lidem vedla účty a vydávala karty. Takové řešení by samozřejmě mělo řadu nevýhod. Ale tento přístup se teď mění, což pochopitelně vítám.
| První část rozhovoru: Internetové bankovnictví čeká revoluce, přijde Era svět |
