Životní minimum stoupne, Drábkův návrh schválila vláda

Petr Kučera Petr Kučera
7. 12. 2011 20:26
Minimální mzda se ale překvapivě nezvýší, zůstane na 8000 Kč
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Vláda schválila zvýšení částek životního a existenčního minima o devět procent tak, jak to navrhl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.

Valorizace dosavadních hodnot od 1. ledna 2012 reaguje zejména na zvýšení daně z přidané hodnoty a další očekávaný růst životních nákladů v České republice.

Kabinet Petra Nečase naopak oproti očekáváním neschválil zvýšení minimální mzdy, která tak zůstane na 8000 korun měsíčně (podrobněji zde). Drábek přitom odborářům v létě přislíbil, že stoupne o 400 nebo 500 korun, obě varianty navrhl vládě. 

Částky životního a existenčního minima, stejně jako minimální mzdy, se naposledy měnily v lednu 2007.

Stoupne limit pro porodné a další dávky

Životní minimum je státem uznaná nejnižší hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.

V praxi jsou částky životního minima rozhodující především pro výpočet dávek hmotné nouze, které dostávají například dlouhodobě nezaměstnaní.

Odvíjí se od nich například také nárok na porodné, omezené od letošního roku jen pro žadatele s čistými příjmy do 2,4násobku životního minima rodiny.

Podle dosavadních pravidel činí životní minimum 3126 korun měsíčně pro samostatně žijící osobu. U domácnosti se odvíjí od počtu jejích členů, například u dvou dospělých se dvěma dětmi ve věku 8 a 16 let činí v součtu 9690 korun měsíčně.

Po zvýšení o devět procent tedy životní minimum pro jednotlivce stoupne na 3410 korun, u zmíněné rodiny pak na 10 562 korun.

Ještě o stupeň níže je pak takzvané existenční minimum. Určuje minimální hranicí příjmů, kterou vláda považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.

Existenční minimum pro dospělou osobu nyní činí 2020 korun, i tato částka od Nového roku vzroste o devět procent na 2200 korun.

Od existenčního minima se odvíjejí nejnižší sociální dávky - typicky tam "spadnou" dlouhodobě nezaměstnaní, pokud odmítnou nabídku veřejně prospěšných prací či nevykazují jinou požadovanou aktivitu.

Životní ani existenční minimum však nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ty jsou řešeny samostatně formou příspěvku na bydlení, u nejchudších lidí pak i doplatkem na bydlení.

Minimální mzda nakonec nevzroste

Neprošel ovšem jiný návrh z Drábkovy dílny. Vláda měla na stole dvě varianty na zvýšení minimální mzdy, a to o 400 nebo 500 korun měsíčně ze současných 8000 korun, tedy zhruba o šest procent.

Zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů se v létě na růstu minimální mzdy neshodli. Odbory požadovaly růst až na 9200, naopak firmy tlačily na co nejmenší zvýšení.

Drábek se s odbory i zaměstnavateli nicméně shodl na tom, že pro mladistvé zaměstnance už nebude platit nižší sazba minimální mzdy. Podle odborů šlo o neodůvodněnou diskriminaci.

Minimální mzdu pobírá jen kolem 40 tisíc lidí, tedy zhruba jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků.

Současně totiž mají stoupnout i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí (podrobněji v tomto článku). Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu Topolánkovy vlády se růst zastavil.

Tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ji poprvé a naposledy zvýšil k lednu 2007, a to o pouhých 45 korun. Podle něj však lidem zůstalo více peněz díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Odboráři namítají, že spotřebitelské ceny vzrostly od ledna 2007 o téměř 15 procent, další zdražení přijde v roce 2012 kvůli zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty.

 

Právě se děje

Další zprávy