Státní dluhopisy pro veřejnost: Klíčová bude distribuce

Pavel Kohout, Partners
10. 4. 2009 19:00
Jak možná budou vypadat "dluhopisy pro domácnosti"
Foto: Aktuálně.cz

Stát má v úmyslu řešit financování svého dluhu také emisemi dluhopisů určených široké veřejnosti. Zatím ale veřejnost ví o detailech tohoto projektu velmi málo. Někdo si možná vzpomene na povodňové dluhopisy z roku 1997, ale tento projekt bude odlišný.

Lepší než bankovní účty

Proč vlastně stát potřebuje vydávat dluhopisy? Na světě existuje jen velmi málo států, které jsou trvale schopny hospodařit téměř bez dluhů. Normální stát si ovšem čas od času půjčit potřebuje, už jen z toho důvodu, že ne vždy je možné naplánovat dokonale vyrovnaný rozpočet. U států, které běžně hospodaří s deficitem, je emise dluhopisů nutností.

Pavel Kohout
Pavel Kohout | Foto: Aktuálně.cz

Česká republika emituje dluhopisy již od počátku 90. let. Za tu dobu si české dluhopisy získaly oblibu mezi investory pro svoji vysokou kreditní kvalitu - navzdory vší kritice je totiž česká vláda považována v mezinárodním měřítku za spolehlivého dlužníka! Nicméně až doposud se dluhopisy prodávají téměř výhradně institucím: bankám, pojišťovnám, penzijním fondům.

V budoucnosti se může vyskytnout situace, kdy tato institucionální poptávka nebude stačit. Proto ministerstvo financí připravuje program dluhopisů pro drobné investory. Úrokové sazby těchto dluhopisů by měly odpovídat trhu. Kdyby dnes hypoteticky již existovaly dluhopisy pro širokou veřejnost s dobou splatnosti dejme tomu tři roky, výnos do doby splatnosti by činil 3,85 procenta ročně. Takovou má totiž hodnotu prodejní kotace státního dluhopisu s dobou splatnosti v roce 2012. Desetiletý dluhopis nese v době psaní tohoto textu dokonce 5,49 procenta ročně.

To jsou výnosy, které nechávají bankovní účty daleko za sebou. Znamená to, že vláda nabídne veřejnosti 100% státem garantovaný způsob, jak zhodnotit peníze více než na bankovním účtu? Bohužel to není tak jisté. Zatím totiž není dořešen způsob distribuce.

Přes banky, přes internet, nebo jinak?

Cenné papíry (kam patří i státní dluhopisy) lze prodávat například prostřednictvím bank. To by však bylo drahé, neboť banky by si jistě připočítaly poplatky, které by mohly znatelně zhoršit čistou výnosnost státních dluhopisů. Další variantou je Česká pošta, pro niž platí ovšem totéž, co pro banky.

Pracovní skupina NERVu počítá s distribucí i prostřednictvím internetu. Tato cesta by byla střídmá, pokud jde o poplatky. Ani toto však není dokonalé řešení. Značná část veřejnosti se bojí provádět finanční transakce po internetu, nehledě na to, že tato cesta může být technicky a administrativně těžko schůdná zejména pro starší část veřejnosti.

Poučení z povodňových dluhopisů

Zatím se s jistotou ví, že nové dluhopisy nebudou mít na rozdíl od povodňových dluhopisů z roku 1997 papírovou podobu. Nedořešenou otázkou zůstává jejich obchodovatelnost. U povodňových dluhopisů nebyla vyřešena otázka sekundárního trhu - investoři neměli seriózní možnost své cenné papíry prodat, pokud potřebovali hotovost. Povodňové dluhopisy pak byly vykupovány na nedůstojných místech (zastavárny, bazary) za nedůstojné ceny (například 70 procent nominální hodnoty.)

Tato chyba by se u nových emisí neměla opakovat: sekundární trh je nezbytně nutný, protože žádný drobný klient netouží „zaparkovat" své peníze nedobytně na několik let. Toto je překážka, kterou musí pracovní skupina NERVu ještě vyřešit.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
Spořící účty: Nenechte se zlákat jen vysokým úrokem
Blog Pavla Kohouta na Aktuálně.cz


 

Právě se děje

Další zprávy