Praha - Nutné výdaje domácností rostou rychleji než jejich příjmy. Vyplývá to z Indexu finanční svobody, který zpracoval think-tank Informační institut.
"Suma, která lidem zbývá například na oblečení, dovolené, zábavu, se v porovnání s příjmy stále snižuje," říká ekonom a spoluzakladatel institutu Pavel Kohout.
Index ukazuje, kolik peněz zůstane po zaplacení nezbytných výdajů. Mezi "povinné výdaje" řadí autoři nájemné, elektřinu, potraviny, zdraví, telekomunikace, teplo a plynná, tuhá či kapalná paliva.
Samotné příjmy průměrné domácnosti (mzda plus sociální dávky) vzrostly v letech 2006 až 2010 o 26,9 procenta. Částka, která domácnosti zbude po odečtení nutných výdajů, však v tomto období vzrostla jen o 17,28 procenta.
Mnohem hůře než průměrná domácnost jsou na tom některé vybrané skupiny, zejména rodiny s dětmi s minimálními příjmy.
Zdaleka nejvíce rostlo nájemné
Největší zvýšení výdajů pocítily domácnosti u nájemného. U průměrné domácnosti se od roku 2006 zvýšily o 84 procent, hlavně kvůli postupné deregulaci.
Druhý největší nárůst zaznamenaly výdaje na zdraví - za posledních pět let stouply o 56,6 procenta, zejména kvůli zavedení poplatků.
Výdaje na elektrickou energii vzrostly od roku 2006 o třicet procent. "Je to dáno zejména neexistujícím funkčním tržním prostředím ve výrobě elektrické energie. Státem vlastněná společnost ČEZ má dominantní podíl, kterého náležitě využívá," vysvětluje ředitel Informačního institutu a autor studie Petr Cibulka.
Co do podílu na nutných výdajích zůstávají nejvýraznější položkou potraviny, které tvoří zhruba třetinu těchto nákladů. Za posledních pět let zdražily o 13,5 procenta. Druhý největší podíl na výdajích připadá na nájemné, třetí na energii.
Bez pomoci už to nepůjde
Největší pokles reálných příjmů (indexu finanční svobody) zaznamenaly domácnosti rodin s dětmi s minimálními příjmy a dále nezaměstnaní či důchodci.
"Tyto tři skupiny obyvatel už nebudou schopny absorbovat další navyšování mandatorních výdajů bez pomocí státu. Svědčí o tom mimo jiné extrémní množství osobních bankrotů a exekucí u těchto příjmových skupin," varuje Cibulka.
Současně dodává, že případná vyšší pomoc státu by však dále zvyšovala deficit státního rozpočtu.
