Odrazuje současná vláda investory?
Současná slovenská vláda premiéra Fica díky svým opatřením znejisťuje investory a podílí se na snížení jejich zájmu o investování na Slovensku. Takto líčí novou vládu mnohé deníky. Je tomu skutečně tak? Nebo je skutečností to, že Slovensko rájem investorů není a nikdy nebylo?
Slovensko bylo a je díky pravicovým reformám předcházejícího kabinetu představováno jako investiční ráj pro investory. Díky ratingovým známkám si dokonce drží první pozici mezi středo- a východoevropskými zeměmi v kvalitě podnikatelského prostředí.
Slovensko je podle nejnovějšího výzkumu Světové banky zemí s nejlepším podnikatelským prostředím ve střední Evropě! Skutečností je, že na žádné z výše uvedených věcí nemohla současná vláda zatím nic změnit.
Jak měla fungovat rovná daň?
Vlajkovou lodí reforem byla bezesporu rovná daň, kterou Slovensko zavedlo v roce 2004 ve výši 19 %. Pod jednu daňovou sazbu se tak sjednotily všechny daňové sazby daně z příjmu fyzických osob, sazba daně z příjmu právnických osob i obě sazby DPH.
Zároveň byla zrušena daň z dividend, která měla přilákat velké finanční investory. Síla rovné daně měla být především v motivaci zahraničních investorů investovat obrovské finanční prostředky na Slovensku. Smyslem rovné daně a dalších pravicových reforem mělo být též snížení vlivu státu na ekonomiku státu.
Jasná pravidla a předvídatelné postupy mělo vytvořit velmi svobodné ekonomické prostředí, kde by stát jen dohlížel na dodržování stanovených pravidel. I přes velkou chválu, kvalitní propagaci a marketing se předpoklady o masivním přilákání investorů nepotvrdily. Ukázalo se, že rovná daň není rozhodujícím stimulem pro příchod nových investorů do země.
Co táhne investory: Rovná daň, nebo pobídky?
Ve srovnání s Českou republikou či Polskem, které rovnou daň nezavedly a neproběhly tam ani významné pravicové ekonomické reformy, není Slovensko při lákání investorů tak úspěšné. Investice velkých automobilek PSA a KIA a jejich dodavatelů byly přilákány obrovskými investičními pobídkami, které představovaly až 2 mil. Sk na jedno vytvořené pracovní místo.
Součástí pobídek byly i sliby a závazky, které nebylo schopné Slovensko následně plnit. Rovná daň i dle vyjádření investorů nehrála prakticky žádnou roli. Důležitější byly pro investory okamžité výhody a úspory.
Jak si Slovensko stojí v investicích?
I přes realizované investice velkých investorů Slovensko zaostávalo a stále zaostává v přílivu zahraničních investic na obyvatele. Zatímco v České republice činily zahraniční investice v roce 2004 4,5 mld. eur, na Slovensku to bylo pouze 1,7 mld. eur.
V roce 2005 se zahraniční investice v ČR zvýšily na 9 mld. eur (bez privatizačních příjmů 5 mld. eur), zatímco na Slovensku poklesly na 700 mil. eur. Letos navíc zájem o Slovensko ještě více klesá. Trend je tak přesně opačný, než říkaly odhady.
Díky investičním pobídkám tak rovná daň ztrácí část své ideje, kterou mělo být omezení vlivu státu na ekonomiku. Na Slovensku však díky bývalému ministru hospodářství dosáhlo podbízení se investorům nebývalých rozměrů.
Lepší vrabec v hrsti než...
Nebýt investičních pobídek poskytovaných zahraničním investorům, propadlo by se Slovensko ještě více a stalo by se tak i přes existenci rovné daně a reforem nekonkurenceschopné. Zkušenosti Slovenska tak do velké míry dokazují minimální vliv výše daní na rozhodování investorů. Důvod je jednoduchý.
Součástí téměř všech investičních pobídek je sleva na dani či přímo osvobození od daně od 5 do 10 let. Investor tak po určitou dobu neplatí buď daň žádnou, nebo minimální.
Je tak pro něj výhodnější investovat v zemi, která poskytne investiční pobídky včetně dotací na vytvoření pracovního místa, rekvalifikací apod., než investovat v zemi, která by nabídla pouze nízké a jednoduché daně.
Rovná daň tak má vliv především na místní podnikatele a domácí investory, kteří štědré pobídky nezískají. Ti tak alespoň díky nižším daním ušetří a získají prostor pro rozvoj svého podnikání.
Je třeba říci, že investiční pobídky poskytují téměř všechny evropské země, Českou republiku a Slovensko nevyjímaje. Bylo by však poctivé přiznat, že jejich příchod je zásluhou investičních pobídek a dalších podpor státu, nikoliv nízkými daněmi či reformami.
