Senát neschválil vládní návrhy na konsolidaci státního rozpočtu, které spočívají především ve zvýšení daňové zátěže, nejvíce se mluví o dalším růstu DPH.

Již dříve senátoři poslancům vrátili také návrh na mírnější valorizaci důchodů. Vláda tak musí zmobilizovat síly a při dalších hlasováních v poslanecké sněmovně tak bude potřebovat pro své klíčové rozpočtové plány vždy 101 hlasů.

Přinášíme souhrn opatření, která jsou "ve hře".

DPHPodle vloni schváleného plánu se měla daň z přidané hodnoty od roku 2013 sjednotit na 17,5 procentech.

Letos ale ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhoval nejprve sjednocení na 20 procentech. Výrazně proti se však postavily tehdy ještě koaliční Věci veřejné.

Nakonec se vláda shodla na kompromisním růstu obou sazeb DPH o jeden procentní bod - tedy z 14 na 15 procent, respektive z 20 na 21 procent. Takovouto výši sazeb schválili poslanci a stejně jako další vládní návrhy ji nyní odmítli senátoři. Vláda ovšem s těmito parametry DPH počítá jen dočasně, na roky 2013 až 2015. Od roku 2016 se sazby mají podle původního plánu sjednotit na 17,5 procentech.

Daň z příjmůDaň z příjmů se i v roce 2013 bude počítat podle současných pravidel. Změna, pokud poslanci přehlasují senátorské veto, přijde až od roku 2014, kdy jednak skončí koncept superhrubé mzdy, jednak se sazba daně zvýší na 20 procent místo původně plánovaných 19 procent.

Pro zaměstnance s průměrným příjmem 25 000 Kč hrubého měsíčně to znamená, že na dani z příjmů odvede o 25 korun měsíčně méně (2930 korun). Pokud ale platí původní plán, že zároveň se změnou výpočtu daně z příjmů vzroste pro zaměstnance také sazba zdravotního pojištění, pak se mu ve skutečnosti čistý měsíční příjem sníží o 475 korun (čtěte podrobněji).

Platnost předchozích dvou odstavců je ovšem podmíněna tím, že vláda dokáže změnit účinnost daňové reformy. Tu zákonodárci odhlasovali s účinností od roku 2015, nyní vláda počítá s posunutím už na rok 2014.

Přestože oficiálně zůstane rovná sazba daně, lidé s příjmy nad 100 tisíc měsíčně zaplatí více než dosud. Nad tuto hranici totiž budou odvádět sedm procent jako "solidární příspěvek", navíc skončí stropy na zdravotní pojištění. Například při hrubém měsíčním příjmu ve výši 150 tisíc korun se čistá měsíční mzda v roce 2013 sníží zhruba o čtyři tisíce korun (čtěte podrobněji).

Vyšší zdanění bohatých poslanci schválili na následující tři roky (2013 až 2015).

Druhým hlavním opatřením vedle zvýšení daní, na kterém se vláda dohodla, je nižší růst důchodů (oproti dosavadním pravidlům).

I tento návrh senát již dříve během prázdnin zamítl a také nižší valorizaci důchodů tak bude muset ještě jednou podpořit alespoň 101 poslanců.

I zde jde o dočasné opatření na tři roky počínaje rokem 2013, které již poslanci schválili.

Pravidla pro růst přitom vláda měnila nedávno a platí teprve od letošního roku. Skončila tak možnost vlády přidávat důchodcům při valorizaci více, než je zákonem stanovené minimum.

Původní návrh ministra financí počítal s úplným zmrazením růstu, proti tomu se však výrazně postavily Věci veřejné.

Důchody budou v příštích třech letech podle kompromisního návrhu růst o třetinu růstu reálné mzdy a o třetinu inflace.

Vláda u pracujících důchodců vrátí také stav roku 2007, kdy důchodci od daně z příjmů ze svých přivýdělků nemohli odečítat základní daňovou slevu na poplatníka. Nyní mohou, po změně již 24 840 korun od daně neodečtou. To poslanci schválili nyní s ostatními změnami daní.

Důchodců se samozřejmě dotkně i další zvýšení DPH.

Pokud osoby samostatně výdělečně činné od roku 2013 využíjí takzvané výdajové paušály, nebudou moci podle vládních plánů současně využít daňové slevy na dítě a na manžela/manželku. Zůstane však zachována možnost využívat další úlevy, jako základní slevu na poplatníka, slevy pro tělesně postižené nebo možnost odečítat úroky z úvěru na bydlení od daňového základu (čtěte podrobněji).

V případě souběhu příjmů z více druhů činností, přičemž u některých poplatník bude využívat paušál a u některých ne, bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 procent součtu základů daně bez využití paušálu.

Samotná výše paušálů se nakonec měnit nemá, přestože ministr Kalousek původně navrhoval jejich výrazné snížení na úroveň roku 2004.

U činností spadajících do paušálů ve výši 40 a 30 procent (svobodná povolání, autorské honoráře či příjmy z pronájmu) je však nově půjde využít pouze u příjmů nepřesahující dva miliony korun.

Nepřímo živnostníky zasáhne i snížení poptávky po jejich zboží - lidé budou mít méně peněz a více šetřit.

Firemní daně se měnit nebudou. Daň z příjmů právnických osob zůstane na 19 %.

Vzroste srážková daň vůči daňovým rájům ze současných 15 na 35 %.

Ministerstvo financí stále navrhuje také zavedení sazby daně deset korun z litru vína, mělo by na ní dojít nejprve v roce 2014. Od daně by ale nejspíš měli být osvobozeni drobní vinaři (čtěte podrobněji).

Zemědělcům je v současné době vrácena část spotřební daně z nafty, kterou použili pro zemědělskou výrobu. Vláda původně navrhla zrušení této daňové úlevy s účinností od roku 2013, nakonec se ale se zemědělci dohodla, že k úplnému zrušení takzvané zelené nafty dojde až v roce 2014. V roce 2013 přitom bude snížena vratka z dnešních 60 na 40 procent (čtěte podrobněji).

Dříve to byla pro ODS a TOP 09 nepředstavitelná věc. Nyní se ale shodli, že na úsporných opatřeních se musí podílet všechny vrstvy a pokud tedy vláda omezuje růst důchodů, zavede na stejnou dobu i vyšší zdanění lidí s výrazně nadprůměrnými příjmy.

Od původně plánované přímé daňové progrese vláda couvla k "solidárnímu příspěvku". Ten bude činit sedm procent z příjmů přesahujících 100 tisíc korun měsíčně (tedy nad hranici stropu pro platbu sociálního pojištění). Toto opatření vláda zavede od roku 2013 a stejně jako omezení valorizace důchodů má platit jen po tři následující roky, tedy do roku 2015.

I toto opatření je součástí daňových úprav, které vrátil senát poslancům.

Kromě této nové daně lidé s vysoce nadprůměrnými příjmy státu odvedou více také kvůli zrušení stropu pro platbu zdravotního pojištění (rovněž od roku 2013).

Jen odstranění stropu bude například pro člověka s hrubým příjmem 200 tisíc měsíčně znamenat následující: Na zdravotním připojištění si připlatí zhruba 2200 korun měsíčně, zhruba dvojnásobek navíc za něj zaplatí zaměstnavatel a zaměstnanec z tohoto odvodu zaplatí dalších zhruba 660 korun na dani z příjmů (čtěte podrobněji).

S příspěvkem ve výši sedmi procent pak lidi s vysokými příjmy čeká ještě jedna povinnost: Sami si budou muset podávat daňové přiznání (čtěte podrobněji).

Nejmajetnější skupinu lidí by měl nejvíce zasáhnout také již dřívější plán ministerstva financí. Ten umožní obcím, aby za "dobré adresy" vybíraly na dani z nemovitostí více než dosud.

Zvyšovat se podle vládního návrhu bude daň z převodu nemovitostí. Od roku 2013 stoupne o jeden procentní bod na čyři procenta. Kdo tedy bude prodávat například byt za milion, ten po změně na dani zaplatí 40 tisíc korun místo současných 30 tisíc. Další změnu v této dani pak ministerstvo financí plánuje od roku 2014, kdy by se povinnost platit daň měla přesunout z prodávajícího na kupujícího (podrobněji zde).

Lidé s minimálními příjmy pocítí také konec jedné z dávek v hmotné nouzi - doplatku na bydlení. Ten se sloučí s jinou sociální dávkou, s příspěvkem na bydlení a právě na příjemce této dávky ministerstvo práce a sociálních věcí přenese plánovanou úsporu ve výši 800 milionů korun ročně (podrobněji zde). Doplatky na bydlení v současné podobě budou úřady vyplácet do března 2013. Od dubna 2013 pak do praxe vstoupí nová podoba příspěvku na bydlení.

Od roku 2014 skončí "zelená nafta", kdy je zemědělcům vrácena část spotřební daně z nafty, kterou použili pro zemědělskou výrobu.

I tyto plány senátoři vrátili do dolní parlamentní komory.