Průměrná mzda v prvním čtvrtletí roku 2012 byla o 845 korun vyšší než ve stejném období minulého roku. Vzrostla o 3,6 procenta na 24 126 korun.

Po odečtení inflace ovšem mzdy reálně nerostou, ale stagnují. Inflace za první tři měsíce roku 2012 činila 3,7 procenta - reálně tedy průměrná mzda mírně, o desetinu procentního bodu, klesla.

To však není jediná vada na kráse nových statistik o růstu průměrné mzdy.

Vedle toho, že na průměrnou mzdu nedosahují dvě třetiny zaměstnanců (dostaneme se k tomu dále), je růst průměrné mzdy zkreslen na první pohled neviditelnými faktory.

"Na růstu se v prvním čtvrtletí značně podílel zvyšující se podíl mimořádných odměn a prémií. Lze předpokládat, že tyto nadtarifní složky nebyly vypláceny všem, a proto nedošlo k nárůstu mezd u všech zaměstnaneckých skupin stejně," uvedl v analýze aktuálních dat Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.

Navíc upozornil, že růstu nominální hodnoty průměrné mzdy napomohlo také to, že lidé stále více dávají při krátkých nemocech přednost dovolené před nemocenskou, při níž se neproplácí první tři dny nemoci. Tím dochází k nárůstu placené neodpracované doby.

,,Celé dvě třetiny zaměstnanců úrovně průměrné mzdy nedosahují," upozorňuje statistik Holý. Statistický úřad proto bude nově kromě průměrné mzdy na čtvrtletní bázi zveřejňovat i mediánovou (středovou) hodnotu - jakýsi "skutečný" průměr, očištěný od extrémních hodnot.

Právě medián je totiž blíže realitě. Zatímco průměrná mzda na konci roku 2011 dosáhla hodnoty 24 319 tisíc korun, medián byl podle Holého na 21 500 tisících korun.

Nejčastější mzda pak v roce 2011 byla 21 tisíc korun hrubého u mužů a 16 tisíc korun u žen.

Průměr i medián potvrzují, že čím vyšší vzdělání člověk má, tím vyšší plat může získat.

Ovšem největší rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami ukazuje také to, že právě u vysokoškoláků nejvíce závisí na tom, jaký obor si vyberou. Klasickým příkladem může být srovnání učitelského platu s bankéřovým (samozřejmě ne s tím řadovým na pobočce).

Podrobněji oba zmíněné jevy dokumentuje následující tabulka.

Graf od ČSÚ lze rozkliknutím zvětšit

Tabulka ukazuje vývoj nominální průměrné mzdy u vybraných profesí od roku 1988 do roku 2011 a ukazuje i o kolik se mzda od té doby reálně, tedy po započtení inflace, navýšila.

Tabulka ukazuje také to, že během sledované doby rostly více mzdy právě v těch oborech, kde je potřeba vyšší vzdělání. Je v ní ale vidět právě i onen zmíněný rozdíl mezi platem učitele a bankéře.

"Platová úroveň stagnovala u těch zaměstnání, kde převládá rutina a postačuje fyzická síla," dodává Holý.

Další graf z dílny statistického úřadu ukazuje také rozdíly v jednotlivých krajích (rozkliknutím ho lze opět zvětšit).

Graf mimo jiné ukazuje, že celorepublikový průměr výrazně zkresluje Praha, kde se tento ukazatel blíží 35 tisícům. V hlavním městě ovšem na průměr nedosáhne ani třetina zaměstnanců, jako je tomu u celorepublikového průměru. Znatelný rozdíl mezi průměrnou a mediánovou hodnotou naznačuje, že pražský průměr tlačí vzhůru vysoce nadstandardní příjmy například u řídících pracovníků velkých firem.

Nejméně podle statistiky vydělávají lidé v Karlovarském kraji, kde středová hodnota klesá jedinkrát v celém Česku pod 20 tisíc korun hrubého.

Poslední graf nepotěší nikoho. Souvisí s ekonomickou krizí, která zastavila i poměrně stabilní zvyšování mezd v průběhu první dekády 21. století.

Zelená linka ukazuje, že zatímco v letech 2001 až 2007 reálná průměrná mzda rostla o 3 až 6 procent ročně a ještě v letech 2008 a 2009 alespoň kolem dvouprocentní hranice, v posledních dvou letech připisuje jen desetiny procent.

To by samo o sobě nebyla zas tak špatná zpráva. Znamenalo by to, že se životní úroveň i přes krizi nepropadá. Vzhledem k tomu, že jsme si ale v předchozím textu vysvětlili, že průměrná mzda nezachycuje vývoj v ekonomice rovnoměrně napříč povoláními, znamená to, že zde existuje velká skupina lidí, které reálně klesají v posledních letech příjmy.

Ve zbytku letošního roku by se navíc i průměrná mzda ve svém reálném vyjádření měla propadat. Analytici očekávají, že zatímco inflace poroste za celý rok zhruba o tři procenta, průměrná mzda jen o 2 až 2,5 procenta.

Pomalu se tak i česká ekonomika začíná dostávat do bludného kruhu: Firmy nebudou zvyšovat mzdy, ty se reálně budou propadat, domácnosti budou méně utrácet, firmám neporostou zisky a jsme zpět u toho, že nebudou zvyšovat mzdy.

Pomoci může oživení v zahraničí, především v eurozóně, kam je naše exportní ekonomika zaměřená. Kdo na něj ale nyní věří?

Navíc, jak upozorňuje Markéta Šichtářová ze společnosti Next Finance, ztrácíme i v porovnání se zeměmi, se kterými se rádi poměřujeme.

"Oproti Německu máme stále velice nízkou mzdu. A co je horší, stále se prodlužuje horizont, ve kterém by Čech bral stejnou mzdu jako Němec. Některé výpočty nepočítají s tím, že by tato rovnost nastala před rokem 2040. Není se co divit, vždyť česká ekonomika se od té německé vzdaluje," říká Šichtařová,

Naopak slovenské mzdy se přibližují těm českým. "Ještě před rokem byly české mzdy v průměru o 27,5 % vyšší. Dnes jsou již vyšší pouze o 23 %. Zde je markantní rozdíl. Slovenská ekonomika velice silně roste. Má tak prostor pro větší růst mezd," upřesňuje analytička.

Nezbývá tedy než věřit, že opět přijde nějaký zvrat, s nímž ekonomové nepočítají. Tentokrát však v tom pozitivním smyslu slova.