Ministerstvo financí zhdonotilo rok 2011 z pohledu finanční stability. Hlavní závěr je pozitivní - český finanční sektor, a banky obzvlášť, zůstává nadále zdravý.

Zpráva o vývoji finančního trhu navíc upozorňuje na to, že se zastavil růst podílu nesplácených úvěrů. Po tříletém růstu až nad hranici šesti procent tak jde o dobrou zprávu v poměrně zlých časech.

Finanční sektor celkově v roce 2011 disponoval prostředky ve výši 3,9 bilionu korun. Jde o růst ve výši 3,7 procenta oproti roku 2010.

Většina těchto peněz (69 %) jsou bankovní vklady, kterých meziročně přibylo o 118,9 miliardy korun.

K poklesu prostředků došlo podle ministerské zprávy pouze v oblasti kolektivního investování (podílové fondy). Nejistý ekonomický vývoj z tohoto trhu "stáhl" zhruba desetinu vkladů a na konci roku objem prostředků ve fondech činil 224,1 miliardy korun.

Nadále platí, že s úsporami Češi nevymýšlí nic složitého. Do bankovních institucí směřuje stabilně kolem 70 procent z nich, v minulém roce to bylo 71,5 procent.

Celková výše úspor v minulém roce vzrostla o 3,3 procenta na 2,392 bilionu korun.

Zvyšuje se podíl netermínovaných vkladů, kde došlo k růstu z 28,8 procenta v roce 2007 na 37,9 procenta z celkových úspor v roce 2011. Naopak méně peněz míří na termínované vklady, kde postupně došlo k poklesu z 15,3 procenta na 13 procent.

"Odráží to narůstající oblibu spořících účtů přinášejících často vyšší zhodnocení, navíc s možností okamžitého výběru," uvádí ministerská zpráva.

Do bilance bankovních institucí patří i stavební spoření. Platí, že vklady zůstávají zatím stabilní a tvoří zhruba pětinu úspor domácností.

Změny připravené ministerstvem financí (čtěte podrobněji), které stavebnímu spoření ubraly na atraktivitě, ale lze pozorovat na vývoji nových smluv. Jejich počet se meziročně snížil takřka o čtvrtinu (23 %) na 410 tisíc. Momentálně tak na stavební spoření úspory může posílat 4,55 milionu lidí.

Na podporu tohoto spoření stát loni vyplatil 10,7 miliardy korun, což je o zhruba miliardu méně než v roce 2010. Po chystaných změnách ministerstvo financí předpokládá pokles roční státní podpory na úroveň 5 až 6 miliard korun. Celkově stát již na podporu stavebního spoření vyplatil 172,5 miliardy korun.

Dále Češi ukládají své úspory zhruba stejnou měrou na životní pojištění (10,8 % všech úspor) a penzijní připojištění (9,7 %). Těsně v závěsu jsou podílové fondy (8 %).

U penzijního připojištění došlo od roku 2007 k nárůstu na dnešních 9,7 procenta z původních 8,5 procenta, podílové fondy naopak na dnešních 8 procent "spadly" z celých 14 procent.

Projevuje se tak jednak důsledek ekonomické krize, kdy vzrostla poptávková po relativním bezpečí a také to, že penzijní připojištění je logickou první volbou při startu střádání na důchod. V souvislosti s důchodovou reformou a aktuálností tématu lze očekávat i nadále růst tohoto segmentu.

Předchozí popsané statistiky shrnuje ministerstvo do přehledného grafu (rozkliknutím se obrázek zvětší).

Nadále platí, že české banky mají dostatek kapitálu. Souhrný ukazatel kapitálové přiměřenosti překračuje osmiprocentní minimum takřka o polovinu.

Navíc české banky zůstávají nadále vysoce ziskové, když jejich hospodářský výsledek za rok 2011 činil 63,5 miliardy korun před zdaněním. Vzrostla také bilanční suma, a sice o 6,9 procenta na 4,476 bilionu korun.

"Sektor je stabilní i z pohledu zdrojů financování díky vysokému podílu vkladů k úvěrům, jenž dosáhl 137 procent," shrnuje ministerská zpráva.

Celkový objem bankovních vkladů vzrostl na 2,914 bilionu korun, objem bankovních úvěrů činil 2,305 bilionu korun.

"Dominantním klientským segmentem zůstávají domácnosti, a to jak u vkladů, tak i úvěrů," poukazuje ministerská zpráva na základ bankovní stability.

Banky (a nejen ony) se navíc mohou radovat z toho, že se zastavil růst nesplácených úvěrů.

,,Statistiky ke konci roku 2011 ukazují, že zhoršování kvality úvěrových portfolií bank se po 3 letech zastavilo, což považuji za jeden z dalších pozitivních signálů českého trhu", říká náměstek ministra financí Radek Urban.

Tento vývoj potvrzují i dubnové statistiky České bankovní asociace. Podle nich se počet úvěrů v selhání meziročně snížil z 6,27 % na 5,92 %. U domácností to činí posun z 5,26 % na 5,07 %, u podniků a firem pak z 8,55 % na 7,92 %.

Že mají domácnosti u bank a nebankovních společností napůjčováno zhruba 1,2 bilionu korun zní hrozivě. Když se ale tento údaj zpoměruje k HDP státu a tyto poměry se porovnají v rámci EU, pak zjistíme, že zadlužení českých domácností je v evropském kontextu podprůměrné.

Podorbněji to ukazuje graf ministerstva financí (zvětšíte ho rozkliknutím).

Záložny nadále zůstávají oproti bankám popelkou. Zatímco bilanční suma bank dosahovala na konci roku 2011 na necelých 4,5 bilionu korun, u záložen činila jen 28,3 miliard korun.

Družstevním záložnám se ale loni podařilo navýšit svou členskou základnu takřka o třetinu na 45 tisíc. Ministerstvo nárůst zdůvodňuje atraktivnějšími sazbami u vkladových produktů, zároveň ale říká, že dynamičtěji rostly úvěry (+ 53 %) než vklady (+ 41 %).

"V souvislosti s tímto dramatickým růstem je třeba věnovat pozornost ukazateli kvality úvěrů, který se v rámci sektoru jako celku opětovně meziročně zhoršil, když se podíl pohledávek za klienty v selhání přiblížil na konci roku 2011 hodnotě 16 %. Před dvěma lety přitom tento ukazatel dosahoval jen 6 %," vysílá varovný signál ministerská zpráva.

Ministerstvo financí ze svých statistik poukázalo také na to, že v minulém roce zlevnily jak spotřebitelské úvěry tak úvěry na bydlení.

Průměrná sazba RPSN (celkové roční náklady úvěru) z nově poskytnutých úvěrů na spotřebu během roku 2011 klesala z úrovně okolo 17 procent na konečných 15,8 procenta.

Stejný trend zaznamenala RPSN u úvěrů na bydlení, kde postupně
klesla o sedm desetin procentního bodu na 4,1 procenta.

Vše dosud řečené ministerská zpráva shrnuje do jedné věty: "Finanční sektor v České republice, i přes nejistotu v eurozóně, prokázal svou stabilitu."