Varšava/Paříž - Před třemi lety se ve francouzském referendu o euroústavě stal jedním ze symbolů levné pracovní síly z východu, kvůli níž přijdou domácí řemeslníci na mizinu.
Úplné rehabilitace se ale dočkal až nyní. Do Francie totiž může nejen volně přijet, ale bez omezení tu i pracovat.
Řeč je o legendárním polském instalatérovi. Nejznámějším přirovnání, které kdysi fungovalo nejen ve Francii jako strašák rozšíření EU.
Konec přechodného období, kdy lidé z nových členských zemí směli ve Francii pracovat jen na základě vládního seznamu chybějících profesí, definitivně končí.
Oznámil to dnes podle očekávání ve Varšavě francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Od 1.července, kdy odstartuje francouzský půlrok v čele EU, bariéry padnou.
Odborníci ale nečekají, že by se tím zvedla vlna pracovní síly ze střední a východní Evropy. Lidé, kteří ve Francii pracovat chtěli, už totiž většinou pracovní povolení beztak mají.
Největší překážkou tak zůstává jazyk a ochota k mobilitě.
Minimální mzda ve Francii je při pětatřicetihodinovém pracovním týdnu a pěti týdnech zákonné dovolené 1300 eur, tedy čtyřikrát vyšší než v Česku a třiapůlkrát vyšší než v sousedním Polsku.
S překážkami na trhu práce se po uvolnění ve Francii lidé ze střední a východní Evropy setkají v Německu, Rakousku a Belgii. Němci jako jediní již dali najevo, že přechodné období udrží po celých sedm let, tedy až do roku 2011.
