Brusel - Češi se o svět vědy nezajímají. Zprávy o vědeckých objevech v médiích totiž podle nich patří mezi ty vůbec nejnudnější.
V nezájmu o vědu jsme dokonce třetí nejhorší v celé Evropské unii. Za námi skončili již jen Rumuni a Bulhaři. Vyplývá to z prosincového výzkumu Eurobarometru.
Vůbec nejlépe je na tom věda, respektive její prezentace v médiích, ve Švédsku, Dánsku a Francii, kde má o takové zprávy zájem osm lidí z deseti. Například sousední Německo je ale v rámci EU průměrné (57 procent zainteresovaných), u nás se o příspěvky ze světa vědy zajímá jen tři z deseti.
| Evropané a zájem o vědu v médiích | |||
| celkový zájem | prostor v médiích | prime-time v TV | |
| Švédsko | 80 | 48 | 47 |
| Německo | 57 | 68 | 33 |
| Česko | 34 | 63 | 10 |
| Slovensko | 37 | 59 | 10 |
| Polsko | 40 | 44 | 11 |
| Maďarsko | 50 | 67 | 13 |
| Bulharsko | 24 | 31 | 11 |
| průměr EU 27 | 57 | 54 | 24 |
| Údaje v procentech. Druhý sloupec: odpovědi "velmi se zajímám a spíše se zajímám". Třetí sloupec: odpovědi "příliš důležitý prostor" a "odpovídajcí prostor". Třetí sloupec: souhlas se zařazením zpravodajství o vědě vTV mezi 18. a 20. hod všedního dne. Zdroj: Eurobarometr | |||
Nezájem ale nikterak nepramení z toho, že by Češi měli zpráv o vědeckém bádání málo. Dvě třetiny českých respondentů si myslí, že zpráv o vědě je v médiích přiměřeně nebo dokonce až moc.
A ještě v jedné kolonce Česká republika v celoevropském průzkumu vyčnívá. Češi totiž společně se Slováky odmítají, aby věda dostávala prostor v televizním prime-timu, tedy od osmé do desáté večer. Nejsnesitelnější je podle nich čas před večerními zprávami.
PODÍVEJTE SE na foto z akce Věda v ulicích
A jaký formát je pro vědce vůbec tím nejlepším, chtějí-li oslovit co nejvíce lidí? Jednoznačně vede zpráva v televizi nebo televizní dokument. Nejmenší okruh lidí pak podle průzkumu osloví odborné magazíny.
Z vědeckých oborů je pak nejsledovanější lékařství (62 procent) a životní prostředí (43 procent), v médiích tradičně preferovaný tajuplný vesmír pak sleduje překvapivě málo lidí, 14 procent, což je méně než v případě informačních technologií nebo biologie.
ČTĚTE TAKÉ: |
