Na východě vzniká nová opona. Elektronická

Blahoslav Hruška
28. 11. 2007 13:20
Slovensko se stává strážcem pevnosti Schengen
Třicet kilometrů hranice střeží kamery. Padesát kilometrů na severu pak hlídky policistů.
Třicet kilometrů hranice střeží kamery. Padesát kilometrů na severu pak hlídky policistů. | Foto: Ondřej Besperát

Sobrance - Z mlází vykukuje postava, chvíli se rozhlíží a pak vyráží přímo přes cestu. Pokus o přechod ukrajinsko-slovenské hranice ale nemá šanci na úspěch - dopadený nešťastník totiž netuší, že je celou dobu pod bdělou kontrolou kamer.

"Rozsvítí se nám místo na mapě a operátor pomocí údajů z GPS pošle na místo nejbližší hlídku. Ta se pohybuje tady," míří na figurku zeleného panáčka na jednom z monitorů velitelství pohraniční policie ve slovenských Sobrancích její šéf Miroslav Uchnár.

High-tech na slovensko-ukrajinské hranici

  • celková délka: 98 km
  • počet hraničních přechodů: 5 (z toho dva železniční)
  • stavy hraniční policie: 886
  • počet kamer: 250 stacionárních, 160 mobilních pro noční vidění
  • vozový park: 51 osobních aut, 74 terénních aut, 19 monitorovacích vozidel, 58 motorek, 6 člunů, 17 sněžných skútrů

Nová východní hranice Schengenu má na Slovensku celkem 98 kilometrů, z toho je téměř 35 kilometrů v jižní rovinaté části pod totálním dohledem výkonných kamerových systémů, které mají také noční vidění.

"Nevím o tom, že by něco takového v Evropě fungovalo," pochvaluje si Uchnár pohled na stěnu z velkoplošných obrazovek, na níž je možné promítnout obraz nebo záznam kterékoliv z 250 kamer střežících hranice.

Převaděče nebo pašeráky ale čeká elektronická past, na jejíž výstavbu přispěl Brusel celkem jednou miliardou slovenských korun, také v nepřehledném horském terénu Vihorlatu. Termokamery namontované v dodávkách vidí až na pět kilometrů. A tam, kde je terén příliš členitý, lze techniku vytáhnout na sedmnáctimetrovou pozorovací věž.

Elektronická opona, kterou Slovensko rozvinulo směrem na Ukrajinu, je výsledkem zajišťování vnější hranice schengenského systému. Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka: zatímco uvnitř Schengenu panuje volný pohyb, pro vnějšek se musí oblast proměnit v pevnost EU.

Technické vymoženosti a posílení stavu policie (čistě matematicky připadá na každý kilometr ukrajinské hranice devět policistů) mají efekt v podobě klesajícího počtu zadržených migrantů a převaděčů. Zatímco loni jich bylo 2.500, letos již o osm set méně.

O nějakém vítězství tu ale mluvit nelze. Zatímco převaděčské bandy se daří rozbíjet jen zčásti, mezi zadrženými migranty převládají zubožení lidé, kteří za transport do "země zaslíbené" zaplatili úspory celé široké rodiny.

Hlídka a strážní věž na hranici. Lidský faktor technika nevytlačila.
Hlídka a strážní věž na hranici. Lidský faktor technika nevytlačila. | Foto: Ondřej Besperát

"Letos jsme měli již tři úmrtí. Ti lidé byli podchlazení, nedalo se jim už pomoci," říká Uchnár.

Slovensko je tak vlastně v roli strážníka Evropy, drtivá většina z těch, kdo k našim východním sousedům nakonec díky převaděčům projde, míří dál na západ.

Pomocí high-tech na slovensko-ukrajinské hranici si tak Brusel platí pocit vlastního bezpečí.

Větší jistota pro občany EU má ale někdy úsměvné efekty. Narušitelem na hranici, kterého během návštěvy Aktuálně.cz v detailu zabírala kamera na monitoru, byl totiž nicnetušící bažant.

 

Právě se děje

Další zprávy