Praha - Stávající zákon o veřejných zakázkách brzdí podle ministerstva průmyslu a obchodu ekonomiku. Po jeho vstupu v platnost byl totiž zaznamenán pokles počtu veřejných zakázek i jejich hodnoty.
Účastníci v pořadí již druhé odborné konference „Fórum veřejné zakázky kvalitně" konstatovali, že předpokládaná hodnota vypsaných veřejných zakázek v roce 2012 zaznamenala meziročně pokles o 9,2 procenta, při srovnání období od dubna do prosince 2012 a 2011 poklesla celková hodnota vyhlášených zakázek dokonce o 47,4 procenta. Největší úbytek veřejných zakázek zaznamenalo stavebnictví.
„Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku dubna 2012 až do konce uplynulého roku se výrazně propadla. Je třeba tuto situaci a problémy se zadáváním zakázek co nejdříve napravit a změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst. Nelze připustit, aby se dále prohlubovala recese české ekonomiky," komentuje výsledky studie Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu.
Nápravou má být rychlá novelizace. „Výsledky za prvních deset měsíců účinnosti novely ukazují, že systém veřejného zadávání je do značné míry ochromen. Potvrzují to jak čísla, tak praktické zkušenosti veřejných zadavatelů i uchazečů. Nyní je potřeba spojit síly tak, aby tento stav byl co nejdříve napraven," vyzývá Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.
Po změně některých pasáží zákona o veřejných zakázkách volá dlouhodobě i Hospodářská komora České republiky (HK ČR). „Obecně by se měl zákon v úpravě hodnocení nabídek zaměřit více na kvalitu plnění. Do zákona by se měla vrátit možnost vyžádat si od účastníka tendru informace o tom, jestli podobnou zakázku už někdy dělal, a certifikáty ISO, do nichž české firmy investovaly obrovské finanční prostředky," říká Petr Kužel, prezident HK ČR.
Krajům se novela také nelíbí
Ministerstvo průmyslu a obchodu má zmapovanou situaci, jak se novela zákona dotkla jednotlivých odvětví. Ve zmíněném stavebnictví se za období duben až prosinec 2012 počet vyhlášených stavebních zakázek propadl o 41,2 procenta, pokles objemu vyhlášených zakázek dosáhl dokonce 59,8 procenta. Celoroční objem zadaných zakázek meziročně klesl o 18,1 procenta, což představuje reálný pokles o 20 miliard korun, v krátkodobém horizontu tak ekonomika přišla o 41 miliard korun a zmizelo téměř 20 tisíc pracovních míst.
Také výsledky výzkumu dopadů novely zákona o veřejných zakázkách v krajích potvrzují, že novela přinesla zatím více negativních než pozitivních dopadů - podle hejtmanů zvýšila jak administrativní, tak i časovou náročnost přípravy a průběhu zadávacích řízení, což samozřejmě znamená vyšší náklady. "Také to komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musí vrátit, místo aby pomohly obyvatelům jednotlivých krajů," říká za Asociaci krajů České republiky její předseda Michal Hašek.
Kraje teď při výběru nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. Dvě třetiny dotazovaných krajů se bojí, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání. Přitom se většina oslovených hejtmanů již setkala s případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky.
