Drábek chce brát práci cizincům, odrazuje ale investory

Karel Toman
7. 9. 2012 11:00
Pověst Česka jako stabilního investičního prostředí utrpěla, řekl průzkum PwC
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Praha - Firmy, které postihlo letošní zpřísnění zaměstnávání cizinců, sčítají škody. Platí to ale i opačně: utrpěla také pověst Česka jako stabilního investičního prostředí.

Přísná pravidla zaměstnávání cizinců nastavená v únoru ministrem Jaromírem Drábkem (TOP 09) doznala po tlaku hlavně amerických firem několika úlev (viz infobox).

Ministr ale vzkazuje, že už dál ustupovat nehodlá. Podle svých slov chce cizincům zabránit ve falšování dokladů o vzdělání a hlavně ochránit pracovní místa pro Čechy.

Půl roku od spuštění změn však ministerstvo neumí prokázat, zda skutečně vůbec nějaká místa pro místní nezaměstnané zachránilo.

Pseudoproblém za důvěru investorů?

"Nezachránil nic, spíš spoustu míst ohrozil, Drábek naprosto nesmyslně řeší pseudoproblém, který se týká dvou tisíc cizinců," tvrdí například prezident Asociace personálních agentur Radovan Burkovič. V červenci bylo v Česku skoro půl milionu nezaměstnaných.

Firmy vítají, že jim ministr vyšel zčásti vstříc a opatření zmírnil. Dodávají ale, že škoda už byla napáchána. Mnohá místa pro místní pracovníky, která mohla vzniknout, se podle nich naopak ocitla v ohrožení.

Odvolávám, co jsem odvolal

  • V únoru 2012 začaly úřady práce vyžadovat nostrifikaci neboli ověření dosažené kvalifikace pro všechny žádosti cizinců o pracovní povolení.
  • V březnu 2012 vyšel upřesňující pokyn, že nostrifikace u první žádosti o pracovní povolení není potřeba, musí se ale do půl roku od vydání povolení doložit. To se týkalo jen nových povolení.
  • V květnu 2012 přišel další upřesňující pokyn, podle kterého se nostrifikace vyžadovaly i u žádosti o prodloužení pracovního povolení. To u vysokoškoláků platilo na dva roky, u středoškoláků na rok a u nižšího vzdělání na půl roku.
  • V srpnu 2012 požadavek nostrifikace byl zrušen u žádostí o prodloužení pracovního povolení a u těch nejvyšších manažerů. Ve všech ostatních případech ale požadavek nostrifikace zůstal.

Zdroj: PWC

"Je to škoda. Kdyby politika ministerstva byla průhledná a jasná, měli by investoři v Českou republiku větší důvěru," tvrdí také Jana Zelová, manažerka daňových a právních služeb PricewaterhouseCoopers (PwC).

Společnost PwC dělala nedávno průzkum mezi 31 významnými zaměstnavateli v Česku, aby zjistila, jak moc na ně dopadlo zpřísnění zaměstnávání cizinců, a to především těch vysoce kvalifikovaných, o které Česko podle politiků stojí.

To, co firmám vadí nejvíc, je ministerstvem vyžadovaná nostrifikace neboli povinné ověření v zahraničí dosaženého vzdělání. Podle průzkumu PwC dosahují průměrné náklady s ní spojené 15 tisíc korun

 "V některých případech je to i 100 tisíc," upozorňuje manažerka Zelová. Nábor cizince se tím navíc neúměrně protahuje.

PwC: Odchod cizinců ohrožuje místa Čechů

Ministerstvo namítá, že nostrifikace spadají do kompetence vysokých škol a platí si je sám cizinec. V praxi to ale funguje tak, že pokud firma stojí o odborníka, kterého nemůže v Česku najít, musí si náklady na nostrifikaci naúčtovat sama, nebo to za ni udělá konkurence.

Firmám od IT sektoru jako IBM, hi-tech společností jako Honeywell až po mladoboleslavskou Škodu tak náklady na zaměstnávání cizinců citelně vzrostly.

"Firmy pečlivě zvažují, jestli některé konkrétní projekty rozjet. V některých případech je totiž na cizince navázána spousta projektů s lokálními pracovníky. To znamená ohrožení českých pracovních pozic," shrnuje výsledky dotazníkového šetření PWC Jana Zelová. Při zvažování investic se podle ní některé firmy začínají poohlížet po sousedních zemích, například Slovensku nebo Maďarsku.

Jedním z nejaktivnějších bojovníků proti politice ministra Jaromíra Drábka ohledně zaměstnávání cizinců je česká pobočka IBM.
Jedním z nejaktivnějších bojovníků proti politice ministra Jaromíra Drábka ohledně zaměstnávání cizinců je česká pobočka IBM. | Foto: Aktuálně.cz

Může to znít jako účelový lobbing mocných nadnárodních firem, PwC ale pouze na "vysokém konci" kvalifikačního spektra dospělo ke stejným závěrům, před jakými už na jaře varovaly firmy zaměstnávající naopak cizince na "nízkém konci" kvalifikační škály, tedy zemědělské podniky nebo hotely.

Ukázalo se, že mnoho tuzemských firem zkrátka nemůže sehnat dostatek Čechů ať už ochotných, nebo schopných vykonávat určitý druh náročné práce. Tyto problémy se ovšem podle PwC objevují i uprostřed kvalifikačního spektra, například ve zdravotnictví.

V rozhlasové stanici Svobodná Evropa je podle PwC například pro redaktory velmi obtížné získat doklady potvrzující jejich vzdělání, protože pro jejich domovské země jsou většinou nežádoucími osobami.

Jak obtížné je po výpadku tuzemského hornického školství pro subdodavatelskou firmu z Ostravska sehnat dostatečně kvalifikované a spolehlivé horníky odjinud než z Ukrajiny, popsalo před časem v reportáži Aktuálně.cz.

Foto: Aktuálně.cz
Zpověď Ukrajinky v blogu na Aktuálně.cz: Vidím, že jsme tady odepsaní

Nenaplněná hrozba

Ministerstvo tvrdí, že má nástroje, jak podobné výjimky zohlednit. O tom, že firmám zpřísnění zaměstnávání cizinců skutečně vadí, však nepřímo svědčí to, že Aktuálně.cz opakovaně z různých zdrojů narazilo na tvrzení, že kvůli nostrifikacím se chystají dvě žaloby na český stát.

Ověřit se to nepodařilo, Americká obchodní komora, Asociace personálních agentur a další firmy, jakož i oslovení právníci a nevládní organizace, které se problematice věnují, žádnou takovou žalobu podle svých slov nepodaly ani nechystají.

Foto: Karel Toman, Manpower

"Možná to bylo v rovině hrozby, která zůstala nenaplněna," uvažuje Jaroslava Rezlerová z personální agentury Manpower, členka několika pracovních skupin, jež o problému zaměstnávání cizinců s ministerstvem průběžně jednají, která je jednou z těch, co o chystaných žalobách "taky něco slyšela."

Ministerstvo práce ale trvá na tom, že jeho postup je legitimní, a odvolává se na směrnici EU, která členské státy zavazuje nabízet nejdřív práci svým lidem a občanům EU. Zdůrazňuje také, že postupuje důsledně podle správního řádu.

"Úřad práce má povinnost ověřit u cizince doklady předložené k výkonu povolání, která jsou v Česku  regulována. U zaměstnavatele zase úřad práce musí prověřit kvalifikační požadavky, a to i v případě povolání, která regulována nejsou," shrnuje mluvčí ministerstva práce Viktorie Plívová.

Ministerstvo práce dál ustoupit nehodlá

Opakované ústupky a změny (viz infobox) podle mluvčí neznamenají, že restriktivní přístup k zaměstnávání cizinců je od začátku omyl, který se minul účinkem. Doložit čísly to ale ministerstvo alespoň zatím neumí.

Na to, aby provedlo nějakou analýzu dopadů svých opatření a zjistilo, kolik míst pro Čechy zachránilo, je totiž podle mluvčí příliš brzo. Zjistit nelze ani to, jestli a kolika nekvalifikovaným cizincům se podařilo zabránit v příchodu do Česka. "Tito nejsou evidováni," vysvětluje mluvčí Plívová.

Na ochraně tuzemských míst před cizinci však Drábkovo ministerstvo nic měnit nehodlá.

"Prokázání odborné kvalifikace cizince pro výkon zaměstnání na území ČR bude úřady práce i nadále vyžadováno formou potvrzení věcně příslušným orgánem ČR," ujišťuje mluvčí Plívová.

Firmy tak doufají, že na rozdíl od opakovaných "upřesňujících metodických pokynů" z ministerstva či úřadů práce vnese řád do zaměstnávání cizinců připravovaný zákon o pobytu cizinců, který by měl platit od roku 2015. Jeho současná podoba z roku 1999 je totiž podle lidí z praxe zastaralá.

 

Právě se děje

Další zprávy