Za přesčas už nemusíte mít příplatek. Změna neprošla

Petr Kučera Petr Kučera
11. 7. 2012 14:45
Sněmovna odmítla opoziční návrh změn v zákoníku práce, koalice věří ve smluvní volnost
Foto: Thinkstock

Praha - Poslanci prakticky zamítli změny v zákoníku práce, které navrhla opoziční sociální demokracie. Opozici se nelíbila zejména letošní novinka, podle níž už zaměstnanci nemají automatický nárok na příplatky za přesčasovou práci.

Sněmovna ve středu vrátila návrh autorům k dopracování, což v praxi znamená jeho zamítnutí.

Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM argumentuje tím, že zákoník práce nyní umožňuje větší smluvní volnost a záleží jen na zaměstnancích, jaké podmínky si s firmou dohodnou.

Ve sněmovně neprošel ani opoziční návrh, podle něhož by se vrátily povinné příplatky za přesčasovou práci pro policisty a hasiče.

"Nyní je jim možné nařídit práci až v souhrnu 150 hodin ročně, za které nezískávají žádný plat. To je vlastně jeden pracovní měsíc a dá se říci, že policisté a hasiči pracují 13 měsíců za 12 platů," argumentoval poslanec ČSSD Jeroným Tejc. Neúspěšně navrhoval, aby měli neplacené přesčasy pouze v případech vyhlášení krizového stavu.

Co je od Nového roku jinak

Odměnu za práci přesčas je od letošního 1. ledna možné zahrnout do "běžné" mzdy, zaměstnanec už za ni nemusí dostat speciální 25% příplatek nebo náhradní volno. Možnost sjednávat mzdu už s ohledem na práci přesčas přinesla novoroční novela zákoníku.

Podmínkou však je, že se na takovém řešení firma se zaměstnancem výslovně dohodla. Zákonem stanovená hodinová odměna ve výši nejméně 25 % mzdy (nebo náhradní volno) v takovém případě náleží běžným zaměstnancům až nad rámec limitu 150 hodin. Ten lze překročit jen s jejich souhlasem.

U vedoucích pracovníků se pak dosavadní limit zvýšil. Mohou si dohodnout, že odměna za práci přesčas je zahrnuta do mzdy až do hranice 416 hodin ročně.

Sociální demokraté požadovali návrat ke stavu platnému od roku 2007 do konce loňského roku. Podle něj bylo možné zahrnout přesčasovou práci do "paušálu" jen u vedoucích pracovníků; ostatním vždy náležel buď příplatek, nebo náhradní volno.

Celkové limity se nezměnily

Na celkových limitech pro práci přesčas se letos nic zásadního nezměnilo.

Nadále tedy platí, že práci přesčas může zaměstnavatel nařídit jen "z vážných provozních důvodů", maximálně na osm hodin týdně a do limitu 150 hodin za rok. Do ročního limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno.

Nad uvedený limit pak lze pracovat přesčas jen tehdy, když s tím zaměstnanec souhlasí. Ani v takovém případě to ale nesmí přesáhnout osm hodin týdně - tentokrát už se ale limit nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích - pouze v kolektivní smlouvě lze toto období prodloužit na 52 týdnů.

Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit 416 hodin. Ani do tohoto limitu se nepočítají přesčasy, za které bylo poskytnuto náhradní volno. Pro zdravotnictví pak zákoník práce stanoví ještě další výjimky.

Návrat před rok 2007

Právní úprava se tak letos vrátila ke stavu, který v Česku platil do konce roku 2006. Ten byl podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09) praktičtější a pro zaměstnavatele jednodušší.

Odboráři si myslí přesný opak. "Možnost sjednávání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas byla od roku 2007 zrušena především z toho důvodu, že její uplatňování bylo spojeno se značnými komplikacemi," říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Zásadní problém podle odborů spočíval v tom, že sjednané zvýšení mzdy v drtivé většině případů nedosahovalo výše, kterou by zaměstnanec obdržel při poskytování zákonem stanoveného minimálního příplatku.

"Tím se prakticky připouštělo porušování úmluvy Mezinárodní organizace práce z roku 1919, omezující pracovní dobu v průmyslových podnicích na osm hodin denně a čtyřicet osm hodin týdně, podle které odměna za práci přesčas nesmí činit méně než obvyklá sazba zvýšená o jednu čtvrtinu," dodává Samek.

Smluvní volnost?

Podle ministra Jaromíra Drábka jde opozicí navrhovaný povinný příplatek proti smluvní volnosti zaměstnavatele a pracovníka.

"Pokud někdo navrhuje omezení smluvní volnosti při stanovení mzdy, tak v podstatě jedním dechem by bylo potřeba dodat, že je také třeba zavést tabulky na odměňování v komerční sféře, protože to je v podstatě totéž," řekl Drábek ve sněmovně.

Sociálnědemokratický poslanec Jan Chvojka, jeden z předkladatelů návrhu, však namítá, že smluvní volnost je v praxi omezená. "Vztah zaměstnavatele a zaměstnance není rovnocenný, zaměstnanec vždycky tahá za kratší konec provázku a všichni víme, že při dnešní nezaměstnanosti, kdy je krize, podepíše cokoli," uvedl Chvojka.

Noční a víkendová práce

Od letošního roku už není automatický ani nejméně desetiprocentní příplatek za noční nebo víkendovou práci. Firma se může se zaměstnancem dohodnout na nižší sazbě, tedy prakticky i na zrušení příplatku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Volná pracovní místa.

 

Právě se děje

Další zprávy