Cambridge, Praha - Podíl nezaměstnaných mužů roste. Stále více jich má totiž nižší vzdělání než ženy. A vzdělání s nezaměstnaností úzce souvisí, tvrdí američtí ekonomové.
Přímo ve Spojených státech by měly do roku 2019 na dva studenty připadat tři vysokoškolačky. Nůžky se rozevírají i v Evropě, i když pomalejším tempem. Mezi jednotlivými státy EU navíc panují rozdíly.
Jak vyplývá z dat Eurostatu, v roce 2006 navštěvovalo vysoké školy v EU 55,1 procenta žen a 44,9 procenta mužů. Podíl studentek od té doby každým rokem vzrostl.
Obrovský počet studujících žen mají postkomunistické země - zvláště Lotyšsko (63,7 procenta), Polsko, Slovinsko, Rumunsko, ale třeba i Švédsko a Velká Británie. Nad průměrem bylo v roce 2010 i Česko (56,5 procenta).
Rozdíl mezi počtem nezaměstnaných žen a mužů se přitom v EU za stejné období smazal. Zatímco na počátku tisíciletí bylo každoročně bez práce v průměru o 1,5 procenta více žen než mužů, od roku 2009 se míra nezaměstnanosti u obou pohlaví shoduje.
V roce 2010 měla EU dokonce více nezaměstnaných mužů, totéž vyplývá i z březnové zprávy Evropské komise. Podle té se muži v posledním roce podíleli na nově nezaměstnaných 61 procenty.
Vysokoškoláci mají nižší nezaměstnanost
Podle ekonoma z Harvardovy univerzity Davida Autora přitom existuje mezi oběma ukazateli souvislost. V Evropské unii bylo v roce 2010 mezi absolventy středních škol 2,2krát více lidí bez práce než mezi těmi, kteří dokončili univerzitu.
USA hlásí podobná čísla. Ve skupině vysokoškoláků činila míra nezaměstnanosti 4,2 procenta, u lidí se střední školou se jednalo o 8 procent, u osob bez maturity pak o 12,6 procenta, informuje server Business Week.
"Experti sice tvrdí, že vzdělání o úspěchu nerozhoduje, jak ale čísla ukazují, titul stále hraje významnou roli," stojí ve zprávě "Who Is the Most Unemployed?".
"Vysokoškolské vzdělání poskytuje zaměstnancům v době krize ochranu. Lidé s titulem mají vůbec nejnižší míru nezaměstnanosti, zároveň je čekají nejlepší vyhlídky, až dojde k oživení," uvádějí odborníci Georgetown University a doplňují, že právě ženy jsou tedy stále více ve výhodě.
Ze studie "Gender Unemployment Gaps: Evidence from the New EU Member States" vyplývá, že v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku mezi zaměstnanými stále převažují muži a například v Pobaltí je míra nezaměstnanosti pro ženy i muže stejná.
Kromě vzdělání má na množství pracujících žen a mužů vliv také rodinná politika v jednotlivých zemích. Sem patří především délka mateřské či rodičovské dovolené nebo to, jak rychle se žena může vrátit po porodu do práce.
Jak ukazuje analýza "Explaining Gender Differences in Unemployment", velkou roli také hraje, zda hodnotíme vdané či svobodné ženy. Například v Česku je u druhé skupiny již od devadesátých let nezaměstnanost stejná jako u mužů.
Muži působí v rizikových sektorech
Odborníci Federálního rezervního systému v USA (FED) dále připomínají, že k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů v USA a Evropě dochází také proto, že častěji pracují v sektorech, které v krizi silně utrpěly. Jedná se například o stavebnictví nebo výrobu automobilů.
Ženy naopak působí spíše v oborech, na kterých se ekonomický propad přímo neprojevil.
"Ukázkovým příkladem je školství nebo zdravotnictví, kde se počet pracovníků během krize dokonce ještě zvýšil, případně veřejná správa, ve které se většinou propouští velmi pomalu," stojí v analýze FEDu.
