Londýn/Praha - Jak donutit podřízené, aby se věnovali své činnosti a dělali ji navíc s nadšením? Vytvořit v nich dojem, že se namísto práce věnují zábavě. Hry využívají firmy stále častěji - k motivaci zaměstnanců i k získání nových zákazníků.

Anglicky se aplikace her v neherním prostředí označuje jako "gamification", Češi si termín přizpůsobili, a tak vznikla gamifikace.

"S využíváním her se setkáte na více a více pracovištích po celém světě. Hry zde slouží ke vzdělávání, motivaci a inspiraci," uvádí BBC.

Z tělocvičny k počítači

Pravidelné běhání okolo stolu. Hraní her na počítači. Takto vypadá gamifikace na pracovišti. Na tom, zda hráči potřebují tenisky nebo počítač s nejvychytanějšími aplikacemi, nezáleží, důležitější je princip. Ten totiž zůstává stejný.

"Pouze některé osvědčené nápady použijete v situacích, kde by vás to nenapadlo," vysvětluje Gabe Zichermann, který s konceptem gamifikace přišel jako první.

"Mít správné lidi je to nejdůležitější," vysvětluje Charlie Kim, proč se jeho firma, která jinak poskytuje zaměstnanecké benefity, rozhodla podpořit hry na pracovišti.

Kromě toho, že Kim pro své podřízené připravuje různé soutěže, dohlíží, aby správně jedli a hýbali se. Dříve personál obíhal stůl v zasedačce, nyní už má k dispozici tělocvičnu.

Společnost Siemens učí zaměstnance, jak spravovat výrobní linku, pomocí své vlastní hry Plantville. Zde si inženýři hrají na ředitele továrny.

Zní to spíše jako program pro děti než skutečný byznys? "Pokud v podnikání uplatníte veškeré postupy, dosáhnete toho, že lidé budou konečně plnit své úkoly se stejnou chutí, s jakou se denně vracejí na Facebook," komentuje jiný manažer.

Podřízení si při hraní rozvíjejí soutěživost i schopnost spolupracovat. Pokud je hra koncipovaná tak, že se mohou posouvat na vyšší úrovně, navíc posilují i svoji potřebu osobního rozvoje.

Kromě toho se tu musí zaměstnanci vyrovnat s dalšími situacemi, které každodenní rutinu provázejí. Nechybí tedy nejistota, vidina odměny za kvalitní práci, vymýšlení okamžitých a dlouhodobých cílů nebo nutnost čelit časovému presu.

Sbírání bodů už nestačí

Kromě toho se hry využívají i v boji o spotřebitele. Ti se často chytí právě na vidinu odměny za splnění úkolu. 

"Získat věrného zákazníka je dnes mnohem složitější než v minulosti. Díky novým službám, rostoucí konkurenci a lepšímu přístupu k informacím se zvyšují jejich nároky," komentuje Erin Band, specialista skupiny Market Matrix, která se zabývá výzkumem trhu. Gamifikaci považuje za jednu z vhodných strategií.

"Samotné věrnostní programy nepředstavují nic nového, okolo sbírání bodů, slev a odměn se podobné akce točily vždycky," říká Band a pokračuje: "Princip ´nasbírat a zahodit´ ale už k zachování přízně nestačí."

Důležitější podle něj je, aby zákazník viděl ve hře smysl, aby měla pokračování a také nějaký sociální rozměr. Motivovat by navíc měla zábava sama o sobě, a ne "desátá káva zdarma".

Kromě toho funguje například upozornění na vzácnost výrobku. Pokud u něj bliká upozornění "poslední možnost", šance, že se spotřebitel odhodlá k nákupu, vzroste. Povzbudíte tak totiž jeho soutěživost.

Generace videoher se chce bavit

Důležité každopádně je, aby nadřízení mysleli jako designéři her, tvrdí ředitelka firmy ShuffleBrain Amy Jo Kim.

Ve správné hře se podle ní prolínají tři složky. Dynamická, která zahrnuje harmonogram, tempo a způsob odměn, mechanická neboli systém hodnocení a jednotlivých "úrovní" a estetická. Ta by měla umět vyvolat zvědavost, důvěru, závist i spokojenost.

Podle Zichermanna utratí pouze americké firmy do roku 2016 za gamifikaci okolo 9 miliard dolarů. Analytická skupina Gartner předpovídá, že do roku 2014 bude hry v nějaké podobě využívat 70 procent velkých společností.

V následujících letech totiž pro pracovní trh dospěje generace, která vyrostla na video-, případně počítačových hrách. "Tito lidé už mají úplně jinou představu, jak to v zaměstnání chodí. Vlastně chtějí, aby to byla zábava," doplňuje průkopník "práce hrou".