Brno - Přiznat zaměstnancům mimořádné odměny v řádech desítek a stovek tisíc korun bez jasného stanovení, za jakou práci navíc je lidé dostanou, a pak chtít lidem slíbené peníze nevyplatit, není možné.

Pokud totiž platový řád státní instituce neobsahuje naprosto jasné, měřitelné a splnitelné cíle, které musí lidé dodržet, stává se nenároková (individuálně přiznaná) odměna složkou nárokovou. Tedy tou, kterou musí lidé dostat, i když nemuseli vyvinout pracovní úsilí navíc.

Česká obchodní inspekce tak u Nejvyššího soudu definitivně prohrála spor se svými čtrnácti zaměstnanci, kteří chtěli vyplatit přes šest set tisíc korun jako mimořádnou odměnu za čtvrtletí roku 2007.

Částky odměn se přitom pohybovaly od šesti až do 150 tisíc korun.

Jen za standardní výkony

Zaměstnanci inspekci zažalovali poté, co jim odmítla přiznané odměny vyplatit.

Vedení ČOI totiž rozhodlo, že odměny byly prokazatelně poskytnuty pouze za standardní pracovní výkony, písemná odůvodnění o udělení odměn byla neúplná, vágní a naprosto nedostačující.

Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Mojmírem Putnou však nyní rozhodl, že inspekce musí peníze vyplatit, a to včetně úroků.

Pokud totiž platový řád inspekce obsahoval jen obecné ustanovení, které umožňovalo lidem odměny vyplatit za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu, měli lidé na odměny nárok.

"Platový řád inspekce neobsahoval naprosto konkrétní, objektivně měřitelné a kvantifikovatelné cíle a stanovení konkrétní výše odměn přislíbených zaměstnancům v případě jejich dosažení," rozhodli soudci.

Není to naše věc

Pokud nyní vedení inspekce tvrdí, že na odměny lidé nárok neměli, soudy s tím nic dělat nebudou.

"Soudu nepřísluší přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí o přiznání odměny, ani to, zda odměny byly vyplaceny efektivně a zda inspekce nakládá hospodárně se svěřenými prostředky," rozhodl Nejvyšší soud.