Jsme všichni Wéčkaři. Do Česka se blíží druhé dno krize

Petr Holub
9. 10. 2011 19:00
Průmysl oslabuje tak rychle, že hůře na tom jsou pouze řecké, slovenské a lotyšské firmy
Tuzemský průmysl je postaven na výrobě automobilů. Výhoda, nebo zátěž?
Tuzemský průmysl je postaven na výrobě automobilů. Výhoda, nebo zátěž? | Foto: Reuters

Praha - Varování před tím, že ekonomická krize proběhne způsobem symbolizovaným písmenem „W", ukazují evropská data o průmyslových zakázkách z prvního pololetí. Nárůst zpomalil proti loňskému druhému pololetí na pouhé procento, ve čtrnácti zemích jich přitom ubylo.

České podniky zaznamenaly v zakázkách pětiprocentní výpadek. Spolu s dalšími východoevropskými zeměmi, konkrétně Lotyšskem, Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Slovinskem, tak stojí i Česká republika před vyhlídkou, že krize bude mít druhé dno.

Průmysl zpomaluje také na Západě, zakázky ale ve většině zemí včetně Německa, Francie a Velké Británie dosud rostou. Ze starých členských zemí EU hlásí potíže podle očekávání Řekové, Španělé a Irové, ti však mají jiné starosti než noví členové z Východu.

Z krize roku 2009 se ještě nezačali skutečně zotavovat, a tak se jejich cesta z krize dá nejlépe popsat písmenem „L".

Kdo pomůže letos?

V roce 2008 dávaly údaje o průmyslových zakázkách jiné poselství. Od počátku roku klesala průmyslová aktivita zvolna v Německu a dalších vyspělých zemích severozápadní Evropy včetně Skandinávie.

Dramaticky se zakázky propadly koncem prázdnin a strhly s sebou také bilanci východoevropských zemí, které do té doby žádné potíže neměly.

Český průmysl tehdy doplatil na pád Německa, ovšem blízkost průmyslové velmoci se nakonec vyplatila. Němci podpořili průmyslový odbyt legendárním šrotovným a z krize se začali zotavovat už v prvním pololetí roku 2009. Češi a někteří další Východoevropané na šrotovném také profitovali, a proto vzápětí následovali německý vzestup.

Čekání na další impuls

Letos průmysl dříve oslabuje ve východní Evropě. Naplňuje se tím varování německého ekonoma Günthera Schnabla. Expert na krize v méně rozvinutých zemích upozorňoval už před dvěma lety, že by východoevropské státy neměly spoléhat na to, že se z krize „vyexportují" jako východoasijské země postižené krizí po roce 1997.

Země jako Korea, Filipíny, Indonésie, Malajsie či Thajsko tehdy nabízely své výrobky v Americe, Číně a Japonsku, navíc obchodovaly mezi sebou navzájem.

Naproti tomu země východní Evropy jsou závislé pouze na jednom trhu. Naprostou většinu jejich výrobků odebírají staré členské země EU, které také zajišťují skoro všechny investice.

"V zemích, jako jsou Česko, Maďarsko nebo Bulharsko, neexistuje žádný vlastní model růstu a růstové impulsy čekají od Západu," upozornil profesor Schnabl.

Po šrotovném a pomalém ekonomickém oživení v minulém roce ale žádný další impuls ze Západu nepřichází.

Riziko vlastní měny

 Riziko, že například česká krize bude mít průběh podle křivky „W", se nemusí naplnit, pokud se propad průmyslových zakázek na podzim nepotvrdí.

Východoevropané se také mohou inspirovat vzorem dvou zemí, kde i v prvním pololetí 2011 rostly zakázky nejrychleji z celé Unie. Průběh krize v Estonsku a Bulharsku se nejvíc podobá písmenu „V".

Bulhaři za tento úspěch zřejmě vděčí relativně nedávnému vstupu do Evropské unie, ke kterému došlo až tři roky po integraci středoevropských zemí včetně Česka. Projevuje se tak u nich stejný efekt jako v Česku před rokem 2008.

Estoncům předpověděl rychlý úspěch v boji s krizí již citovaný profesor Schnabl: „Třeba Estonsko se může z krize dostat rychleji, protože je malé, velmi flexibilní a velmi liberální," prohlásil už v únoru 2009.

Naopak Česko zařadil do kategorie zemí, které v boji s krizí „využívají pohyblivého kursu své měny, a tím se dostávají do podezření, že jejich ekonomika tak flexibilní není". Proto pro ně bude mnohem obtížnější, aby se z krize dostaly.

 

Právě se děje

Další zprávy