Typický defraudant je šéf středního věku, škodí léta

Veronika Skálová Veronika Skálová
15. 6. 2011 10:32
Firmy o zpronevěrách často mlčí, spokojí se s odchodem podvodníka
Důvěryhodný manažer, nebo defraudant? Mezi podvodníky přibývá vrcholových manažerů. Ilustrační foto.
Důvěryhodný manažer, nebo defraudant? Mezi podvodníky přibývá vrcholových manažerů. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Dlouholetý zaměstnanec, muž ve středním věku a pravděpodobně člen vyššího managementu firmy. Právě takoví lidé podle analýzy poradenské společnosti KPMG páchají ve firmách podvody.

Společnost analyzovala celkem 348 případů zpronevěry v 69 zemích světa. Zjistila, že drtivou většinu podvodů mají na svědomí muži ve věku 36 až 45 let. Ti jsou pachateli v téměř 90 procentech případů.

Podíl žen je mezi podvodníky různý na jednotlivých kontinentech. Nejvyšší je v Asii a Tichomoří, kde bylo mezi podvodníky 23 procent žen, nejnižší naopak v Evropě, na Středním východě a v Africe kde bylo odhaleno jen 8 procent pachatelek podvodů.

Šéfové škodí stále častěji

Od roku 2007, kdy se průzkum uskutečnil naposledy, se výrazně zvýšil podíl vrcholových manažerů na podvodech. Zatímco před čtyřmi lety jich mezi pachateli bylo 11 procent, letos tvořili generální ředitelé 26 procent celkového počtu podvodníků.

"Dopady recese, tlak na splnění finančních výkonů společnosti, ale i prémie vázané na výkon. To všechno jsou faktory, které mohou vyústit v podvod," komentuje výsledky studie Jimmy Helm, Partner oddělení Forenzního šetření společnosti KPMG pro střední a východní Evropu.

Právě šéfové dobře znají kontrolní a obranné mechanismy společnosti a dokážou je obejít. Jejich podvodům nahrává to, že jim firma po dlouhých odpracovaných letech důvěřuje. V nadpoloviční většině případů mají pachatelé nějakého komplice, ať už z řad dodavatelů nebo klientů společnosti.

Podvodník krade několik let

Česko má v analýze KPMG jeden unikát. Zatímco na celém světě se defraudanti nejčastěji rekrutují z finančního oddělení, v Česku je to obvykle oddělení nákupu a prodeje.

V drtivé většině případů navíc nejde o jednorázovou záležitost, pachatel se na úkor firmy obohacuje několik let, než je odhalen - více než v polovině případů trvaly podvody déle než tři roky.

Důvodem jsou podle KPMG jednak nedostatečně vnitřní kontrolní mechanismy a také ignorování varovných signálů. Mezi ně patří například to, že podvodník nestojí o povýšení, nebere si dovolenou a žije si výrazně nad poměry svého platu.

Firmy se stydí, postihy jsou malé

Nad těmi, které lákají peníze jejich firmy, navíc nevisí ani příliš velký bič v podobě veřejného zostuzení nebo dokonce trestu. Firmy se totiž o zpronevěrách nerady zmiňují a převážnou většinu jich řeší pouze interně. Zatímco celosvětově bylo veřejně oznámeno 23 procent zjištěných případů a 46 procent řešeno interně, ve východní Evropě se uvnitř firmy řešilo 30 procent případů a zveřejněno bylo 11 procent z nich.

Státní orgány se navíc o podvodu ve východní Evropě dozvídají v pouhých dvou procentech případů, celosvětový průměr je 13 procent, průměr v západní Evropě 11 procent.

Právní kroky podnikly okradené firmy ve východní Evropě proti podvodníkům jen v 17 procentech případů, škody museli pachatelé uhradit pouze ve dvou procentech z nich. Více než třetina podvodů byla vyřešena vnitřními disciplinárními opatřeními a později dobrovolnou rezignací a odchodem pachatele.

 

Právě se děje

Další zprávy