Praha - Před několika lety se spojily dva světy: Více než sto let stará holandská nábytkářská firma Ahrend a česká společnost Techo, která vznikla z energie českých polistopadových časů. Dohromady mají asi 1800 zaměstnanců. Zatímco kancelářský nábytek Ahrend je vnímán jako luxus, Techo je střední třída. „Ale ať už člověk přemýšlí o Ahrendu nebo o Techu, nesmí vnímat jen strojovou výrobu nábytku. Řešení prostoru je skoro důležitější, než nábytek sám," říká Jan Petrák, výkonný ředitel Ahrend pro střední a východní Evropu.

A.cz: Takže nejsou důležité ani tak materiály, jako způsob uspořádání nábytku a jeho design?

Samozřejmě, že je to přehnané, materiál je důležitý, ale koncepčně jsme následníci toho, jak se vyvíjí způsob práce a komunikace mezi lidmi. V posledních letech jsme například museli dělat velké změny kvůli informačním technologiím. Ty nám sebraly velkou část trhu: kdo chce dnes v kanceláři úložné prostory? Ke každému stolu se dřív objednávaly tři skříně. To je pryč, spolu s velkou částí obratu. A navíc: informační technologie nám dokonce stěhují zaměstnance z kanceláří domů a do kaváren…

A.cz: Zaniká vám prostor, pro který jste byli zvyklí vyrábět…

Svým způsobem, i když developeři jsou na tom myslím hůř. My si svůj díl najdeme. Když už je kancelář menší, zaměstnavatel se snaží nabídnout pracovní prostor zajímavější. Kanceláře už nemají vypadat jako kanceláře. Vytvářejí se kluby, relaxační zóny, prostory pro neformální setkání. Vedle klasických výrobních faktorů se do naší práce vkrádá důležité know-how. Sledujeme trend a vymýšlíme pro něj odpovídající design nábytku.

A.cz: Máte svůj vlastní tým designérů?

Již v roce 1995 vyšlo Techo na trh s kancelářskou řadou, kterou navrhl holandský designér Hans Verboom. Spolupráce s ním byla velkou zkušeností, protože on měl za sebou spousty navržených interiérů. Spolupracovali jsme ale i s dalšími lidmi, například s paní Jiřičnou - když jsme dodávali vybavení Tančícího domu. Dnes je naším dvorním architektem studio ADR, s nímž spolupracujeme na vývoji výrobkových řad. Hodně nás také ovlivnil anglický trh. Zdrojů, z nichž jsme čerpali, bylo víc.

A.cz: Spolupracujete třeba i se studenty nebo s některými českými vysokými školami?

Ano, jednak se snažíme mladé lidi ze škol přilákat k nám, a pak, architekti jsou pro nás zdrojem inspirace, protože jsou to oni, kdo má velký vliv jak na jednotlivé zakázky, tak vůbec na vytváření trhu.

A.cz: Co s vaší branží udělala počítačová technika, víme. Co s vámi udělala ekonomická krize?

Hodně nás naučila. I když jsme si mysleli, že máme veškeré náklady pod kontrolou a že jsme dosáhli optimalizace, ukázala nám rezervy.

A.cz: Zakázky neubyly?

Vlastně nijak dramaticky, v roce 2009 jsme dokonce měli na českém trhu lepší hospodářské výsledky než v předchozích letech. Některé firmy urychlily investice do nového nábytku, protože si uvědomily, že se změnou tváře kanceláří mohou ušetřit. Je to samozřejmě spojené se změnou stylu řízení a komunikace ve firmách vůbec.

A.cz: A vy jste šetřili spíš na lidech, anebo na procesech?

Na obojím, ale spíše na procesech. Na kmenové pracovníky jsme nemuseli sáhnout. V období před krizí jsme naopak měli problém získat kvalifikované zaměstnance. Tady v Praze na trhu nebyli. Několik let chyběli seřizovači strojů a programátoři.

A.cz: Pokrok: jsme v nábytkářské firmě, ale ještě ani jednou nepadlo slovo „truhlář"...

Ano, moderní nábytkářská firma našeho typu už tolik truhláře nepotřebuje. Nepracujeme ani s živým dřevem ani s dýhou. Ostatně, i truhlářů na českém trhu rychle ubývá. Když už máme nějakou zakázku, pro jejíž splnění dřevo potřebujeme, je velký problém kvalifikované truhláře sehnat.

A.cz: Výroba je veškerá vaše nebo si ji zadáváte i u nějakých jiných firem? 

 Z kapacitních důvodů přeje doba outsourcingu. Dbáme na to, aby minimálně všechny finální operace probíhaly u nás a většinu ostatních operací alespoň částečně outsourcujeme.  V kovovýrobě máme outsourcing hodně hluboký, v dřevovýrobě jsme nenašli odpovídající partnery, takže tam je outsourcing mělký. Naopak jsme v poslední době vybudovali a otevřeli v Praze další výrobní halu vybavenou novými technologiemi. Naše mateřská společnost Ahrend nedávno převzala tradiční českou značku Interiér Říčany, díky čemuž jsme získali další zařízení pro dřevovýrobu.

A.cz: A co přesun některých částí vaší výroby do Číny?

Hledáme zdroje všude po světě, ať už je to Čína, Velká Británie nebo Spojené státy. Některé materiály jsou v Evropě dražší než ve Spojených státech, takže je kupujeme tam. Pokud se týká Číny, šli jsme na to trochu jinak, než je běžné.  Nenakupujeme tam levné materiály ani výrobky, ale zřídili jsme v Číně designové centrum. Má to jednu obrovskou výhodu: když nám klient v Evropě zadá večer objednávku, v Číně začíná den, během nějž naši lidé zpracují vizualizace, takže druhý den ráno je to v Evropě hotové. Nemusí tu mít noční směny architektů a klienti jsou často ohromení, jak je možné, že pracujeme tak rychle. Naši čínskou operaci vede Čech, ale všichni ostatní jsou místní lidé. A ještě jednu poznámku: My nemůžeme příliš expandovat s výrobou do zahraničí, protože nám v tom brání sociální odpovědnost. Nizozemský Ahrend je firma s více než stoletou tradicí, z malého města, která zaměstnává kolem 10% místní populace. To prostě nejde, místní fabriku zavřít a přestěhovat ji do Číny.

A.cz: V Praze byste takovou odpovědnost necítil?

Je to nesrovnatelná situace. Techo má v Praze kolem 250 lidí a kvalifikovaná síla nám chybí.- a ti všichni by si práci lehce sehnali. Navíc to je hypotetické, nemáme k tomu důvod.  Kdybyste si prošel finanční údaje, zjistil byste, že pracovní síla představuje pouhé jednotky procent, takže byste moc neušetřil. U nás jsou nejdražší technologie, designéři, materiály, doprava. Česká republika je z hlediska logistiky pro dodávky po Evropě ideální místo. 

A.cz: Všiml jsem si, že v Holandsku se firma prezentuje jako "Royal" Ahrend. Co ten královský přídomek znamená?

Právo užívat slovo „Royal" ve spojení se jménem firmy uděluje královna firmám, které splňují několik základních podmínek: jsou zde více než 100 let, nekolaborovaly za 2. světové války, chovají se společensky odpovědně, ať už ke svému okolí nebo k zaměstnancům.

A.cz: Jak se obě firmy, Ahrend a Techo, na jednotlivých trzích vlastně snesou?

Strategie není světová, jde to země od země. V Nizozemí je pochopitelně  Ahrend tak silný, že je zbytečné zkoušet uchytit na trhu značku Techo. V Belgii Ahrend prodává obě značky, ale naopak ve východní Evropě má větší zvuk značka Techo. Mluvím o Slovensku, Maďarsku, Rumunsku; tady se bude zvuk Ahrendu teprve vytvářet. Česká republika je výjimka, obě značky tu rostly současně jako konkurenční, a proto je dál držíme vedle sebe.