Praha - Dvě věci označil v rozhovoru pro Aktuálně.cz nastupující boss českých odborů Jaroslav Zavadil za hloupost: snižování daní a zmenšování ochrany pracovního místa. Dnes jej do svého čela zvolil odborový svaz ČMKOS.
Muž, který dnes na sjezdu odborářů byl jediným kandidátem na vystřídání Milana Štěcha v čele největší odborové centrály v zemi, opakovaně zdůrazňuje, že o vážných věcech je potřeba se bavit... A ne je protlačovat silou, jako se to podle něj v minulosti dělo. "Důchodový systém je problém a podle mého se musí hledat nejmenší zlo. Cesty, aby nedošlo k nejhoršímu, se najdou," řekl Zavadil.
Jak chce nový předák bojovat proti nezaměstnanosti a jak by snížil zadlužení státu? Jak vidí tradičně trochu skeptičtější odbory vývoj nezaměstnanosti a stále prosazují dostavbu Temelína či rekonstrukci elektrárny v Prunéřově?
A.cz: Do vedení odborů jste se dostal ve složité době. Co chcete jako odborový předák vyřešit přednostně?
Hlavně půjde o to zachovat, co se podařilo schválit a doposud běží - hlavně zákoník práce. Právě v téhle době je totiž ohrožena skupina zaměstnanecká. Nám jde o to, aby její ochrana zůstala v takové podobě, v jaké je. Protože není nijak vysoká.
Vidíme, že Evropská komise udělala v zemích EU průzkum, jak to kde vypadá s flexibilitou a "flexikuriou". Pokud jde o flexibilitu, jsme mezi osmi nejlepšími státy. Což je věc, kterou pravicoví politici jakoby nechtěli slyšet. Když se někdy mluví o tom, že je u nás potřeba zvýšit flexibilitu, já se domnívám, že to je hloupost.
Pokud se týká ochrany pracovního místa, patříme mezi sedm států unie, které jsou na tom nejhůř. Když se tedy mluví o tom, že je potřeba ochranu snížit, my se domníváme, že to není pravda. Tenhle průzkum si dělala Evropská komise sama a není tedy v žádném případě nějak znehodnocen.
O tom, zda se tohle všechno podaří zachovat, rozhodnou ale i parlamentní volby.
A.cz: Zmínil jste flexicurity. Tenhle severský model doporučoval i tým NERV. Mluvil hlavně o potřebě přestat plýtvat plošnými sociálními dávkami a dávat je adresně jen těm skutečně potřebným. Je tohle jedna z věcí, která by se u nás mohla změnit?
Já vám to řeknu jinak. Zneužívání jakýchkoliv dávek nemůžeme v žádném případě podporovat. Jde o to, jestli má náš systém dávek dobré kontrolní mechanismy. Pokud je nemá, pak je potřeba, aby je jakákoliv vláda nastavila. Je ale potřeba konkrétně říct, v jakých případech jsou zneužívány a co udělat, aby se nezneužívaly. To je přece naprosto legitimní.
A.cz: Měl by se dostavět Temelín a Prunéřov tak, jak to navrhuje ČEZ?
O tom nemáme žádné pochybnosti. Je to jeden z bodů, které jsme dali jako jeden z těch 38 bodů, které se schválily na jednání tripartity. Už vláda Mirka Topolánka mohla přijmout zásadnější opatření k dostavbě Temelína. Já jsem shodou okolností energetik. Dneska už jenom hlupák si může myslet, že vystačíme s energií, kterou máme a bez jádra, které je tou nejčistší technologií. Topolánek měla ale v kabinetu čtyři zelené a podlehl jejich tlaku.
Pokud jde o rekonstrukci Prunéřova, s tou jsme také přišli, protože za ty desítky miliard, které by do toho vložila společnost ČEZ by vznikla pro lidi práce. A jakákoliv práce dnes pomůže k tomu, aby se aspoň trošku eliminoval nárůst nezaměstnanosti.
A.cz: Jaké další větší akce by měl stát spustit, aby zvýšil zaměstnanost?
Řeknu vám to z jiné strany. V čem jsme se s NERVem shodli, byly státní zakázky. Toho půl bilionu, možná 600 miliard investic ve státních zakázkách, je hodně a hodně znehodnoceno různými úniky. My se domníváme, že může jít až o 15 procent, tedy asi 90 miliard korun. To je velká finanční rezerva, která by šla ušetřit a o kterou by šlo vylepšit deficit státního rozpočtu.
Je ale potřeba tyto zakázky transparentně vypisovat a důsledně kontrolovat, aby si na tom některá ministerstva a lidé nevydělali a stát neprodělal kalhoty.
A.cz: Nedávno se právě i odbory zasadily za zastavení Janotova úsporného plánu na snížení platů státních zaměstnanců o čtyři procenta. Jak se k zadlužování státu postaví odbory, budete k úsporám otevřenější?
Nechceme a nikdy jsme nechtěli zvyšovat zadlužení České republiky. Musíme si ale položit otázku, kde vzniká. Na tom, že deficit roku 2009 vyšplhal až na 200 miliard, nese vinu reforma veřejných financí, která sama způsobila minimálně sto miliard výpadku na příjmové straně státního rozpočtu. To byla totální hloupost Topolánkovy vlády. My jsme si snižování daně nepřáli. Dnes žádný rozumný ekonom, že by bylo nadále možné daně snižovat a snižovat. To je hloupost. Na jedné straně je stát, který má povinnost určité věci hradit, a pokud se zbaví příjmů, pak mu dluh roste.
Není pravda, že my jsme ti, kteří by chtěli přispět k tomu, že by se stát měl dál zadlužovat. Naopak. Je ale hlavně potřeba o tom komunikovat. Když jsme o tom měli zájem komunikovat před reformou veřejných financí, tak jsme byli tvrdě odmítnuti. Nikdo se s námi nebavil a reforma byla protlačena a dnes dojídáme zbytky toho, co nadrobila.
A.cz: Pokud se s naším průběžným důchodovým systémem nic neudělá, do roku 2050 zkrachuje. Aspoň to tvrdí ekonomové. Co chtějí udělat s důchody odbory?
My jsme měli k někdejšímu vládnímu návrhu jedinou výhradu - opt-out. Byli jsme proti tomu, abychom ze vyváděli prostředky z průběžně financovaného systému prostředky do tzv. kapitálového spoření. V době, kdy krize začínala, tahle kapitálové fondy na západ od nás dost krachovaly. Podle mně by byl opt-out, který by se týkal asi 50 miliard, naprosto nezodpovědný. Veškeré riziko se totiž přenáší na klienta, kdežto v současné době to riziko nenese.
Ale souhlasím s vámi, že je potřeba se o alternativách důchodového systému bavit. My se chceme bavit o zaměstnanecko zaměstnavatelských penzích, o kterých jsme se bavili už roku 1994, což ale tehdejší ministr financí Václav Klaus smetl ze stolu. Takže důchodový systém je problém a podle mého se musí hledat nejmenší zlo, aby nedošlo k tomu, že se roku 2050 dostane do potíží.
Nejde ale řešení prosazovat tím, že se mocí převálcuje. Myslím, že teď se rozjela solidní diskuse a že se tam najdou cesty, aby k tomu, co jste naznačil, nedošlo.
A.cz: Co říkají vaše nejnovější analýzy? Jaká bude v létě nezaměstnanost, jaký růst ekonomiky? Liší se nějak od vládních odhadů?
Zatím se to moc neliší. Když jsme jednali s Českou národní bankou, poslední prognózy pro rok 2010 se shodovali na tom, že na přelomu pololetí se u nás nezaměstnanost může dostat až na 11 procent. My jsme ale trošku pesimističtější v tom, že ta krize bude mít delší průběh. Jsme totiž stát navázaný na ekonomickou fázi Německa a až tam dojde k výraznějšímu oživení, projeví se to u nás až s nějakým skluzem. Budeme tedy rádi, když se do konce roku bude nezaměstnanost u nás držet okolo deseti procent.
A pokud jde o vývoj HDP, jeho prognózy jsou dnes velmi složité. S ČNB jsme se lišili v tom, že ona očekává mírný nárůst kolem jednoho procenta. My předpokládáme mírný pokles kolem jednoho procenta nebo stagnaci kolem nuly. Kéž bychom se mýlili.
