Zajistit kvalitu půdy. Tak má stát pomoci zemědělcům

Petr Havel, spolupracovník redakce
2. 4. 2010 7:30
Ročně se z naší krajiny ztrácí živiny a další látky potřebné pro zemědělskou výrobu v hodnotě desítek miliard korun
Těžká technika je velkým pomocníkem eroze půdy
Těžká technika je velkým pomocníkem eroze půdy | Foto: Archiv

Praha - Pro rozvoj českého zemědělství a zvýšení jeho konkurenceschopnosti je základní podmínkou udržet v krajině dostatečné množství kvalitní půdy a schopnost krajiny lépe než nyní zadržovat vodu. Tvrdí to soukromý zemědělec Josef Stehlík, člen vedení Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) a bývalý poradce exministra zemědělství Petra Gandaloviče.

Na tyto priority by se podle něj měla soustředit připravovaná „Vize českého zemědělství po roce 2010", která v současné době vzniká i na na ministerstvu zemědělství. Je tak poněkud v rozporu s velkou částí zemědělců i veřejnosti, kteří považují za hlavní priority především soběstačnost ČR ve výrobě potravin a stejnou výši dotací pro tuzemské zemědělce v porovnání se starými zeměmi EU.

Měla by podle Vás koncepce zemědělství obsahovat objednávku na množství zemědělských surovin k zajištění takzvané potravinové bezpečnosti naší země?

Domnívám se, že tohle stát nemá a ani nemůže udělat. Jiná věc je, že je třeba dobře zmapovat možnosti, kde mají naši zemědělci největší předpoklady se v budoucnosti vyrovnat svým konkurentům v EU, což ale především závisí na tom, jak si bude ČR schopna uchovat produkční potenciál krajiny. To je základním předpokladem potravinové bezpečnosti státu tak, jak je tento pojem chápán v zahraničí. U nás jej ale ztotožňujeme s množstvím zemědělské produkce, zatímco na kvalitu půdy se v minulosti zapomínalo.

Co se s tím dá dělat?

Stát musí především podporovat a rozvíjet programy, které snižují rizika vodní a větrné eroze. V současné době se z naší industrializované krajiny ztrácí ročně živiny a důležité látky za desítky miliard korun, což má zásadní dopad na kvalitu půdy a konkurenceschopnost zemědělců. Tyto látky je nutné do půdy vracet, což zvyšuje náklady na zemědělskou výrobu - a vše se stejně plnohodnotně například prostřednictvím hnojiv nahradit nedá. Nebude-li mít půda dostatečnou kvalitu, nelze o potravinové bezpečnosti mluvit. To samé se týká vody. Naše krajina ztratila schopnost vodu zadržovat a zásoby vody ubývají, mimo jiné i proto, že naše země je rozvodím Evropy a veškerá voda od nás odtéká do moří.

Mají se tedy v ČR budovat třeba rybníky?

Například, je to jistě jedna z možností. Kdysi bylo u nás asi 150 000 hektarů takových vodních ploch, dnes je jich pouhá třetina. Nejde ale jen o rybníky, je nutné zvýšit pestrost naší krajiny, více jí rozčlenit, navrátit do ní větší množství mezí, remízků či různých biopásů. Tím se mimo jiné také zvýší rekreační potenciál krajiny, který v současné době není téměř využit. Na rozšíření rekreačních možností je možné navázat celou řadu doprovodných služeb, včetně výroby selských potravin a jejich prodej přímo od zemědělců ze dvora. Pak se díky tomu zvýší nezávislost zemědělců na odběratelích jejich surovin a spotřebitel bude mít možnost koupit si tradiční domácí výrobek s dohledatelným původem.

To by současně mělo mít i pozitivní dopad na zaměstnanost...

Určitě. Tyto aktivity mohou pro zemědělce vytvořit nová pracovní místa a udržet tak na venkově ty, kteří v poslední době stále častěji odchází za prací, ale také za širším kulturním a společenským vyžitím do měst.

 

 

 

Právě se děje

Další zprávy