Brno - Je jim devatenáct, výuční list mají ještě čerstvý a najít práci je pro ně obtížnější než cokoliv jiného. Pokud je možné v Česku někoho označit za oběť ekonomické krize, pak jsou to oni: učni.
Jejich počty na úřadech práce rostou o desítky procent. A když se k nim připočítají absolventi středních škol a další mladí lidé z poslední statistiky nezaměstnanosti, je jasné, koho krize poškodila nejvíc.
Bez šance na práci
Podle prosincových údajů, kdy nezaměstnanost rychle narostla kvůli pozdějšímu odchodu lidí ze sezonních prací, byli absolventi různých typů škol mezi těmi, jejichž šance nalézt novou práci byla nejmenší. Skoro nulová.
"Meziměsíčně nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých ubylo jen 508," vypočítává ekonom Pavel Mertlík z Raiffeisenbank. Naopak proti prosinci 2008 ve statistikách úřadů práce přibylo skoro 11 tisíc mladých mužů a žen.
Co to znamená? Že téměř každý druhý (40 procent) člověk, který naposled opustil bránu školy, nesehnal práci. Velká část z nich přitom vykročila mezi své vrstevníky. Spousta mladých lidí je navíc bez práce dlouhodobě, v databázi úřadů práce jsou déle než pět měsíců.
A příliv mladých lidí bez práce pokračuje i v lednu. "Letošní počty uchazečů jsou vyšší než loni v lednu, hlásí se také více absolventů," potvrdila ředitelka klatovského úřadu práce Marie Bučková.
To, že krize tuto skupinu lidí zasáhla velmi výrazně, je jasné i při pohledu na uplynulé roky. Posledních pět let nezaměstnaných absolventů škol totiž soustavně ubývalo. A ještě jedno číslo potvrzující to, že hospodářská recese mladým lidem práci ubrala. Zatímco ještě v roce 2008 tvořili na jižní Moravě třetinu všech nezaměstnaných lidé starší padesáti let, teď je to jinak. Nejvíce nově propuštěných je v kategorii dvacet až třicet devět let.
Podle údajů ministerstva školství krize nejvíc zasáhla učně, těch bylo už ke konci loňského roku na pracovních úřadech o 43 procent více než před rokem. Nezaměstnanost absolventů s maturitou pak narostla o 27 procent. Z oborů je na tom nejhůře strojírenství, počet nezaměstnaných strojařů s čerstvým výučním listem stoupl o 87 procent.
Strojírenství bez perspektivy
Vyučených potravinářů a elektrotechniků přibylo o více než 50 procent. Z maturitních oborů zasáhla krize opět nejvíce strojírenské obory, ale také třeba gastronomii, kde je nezaměstnaných absolventů o 100 procent více.
Stoupá ale také počet vysokoškoláků, kteří obtížně hledají práci. Mezi nedávnými absolventy Vysokého učení technického v Brně jsou sice podle nového průzkumu jen asi dvě procenta nezaměstnaných, oproti loňskému roku ale jejich počet stoupl. Krize se projevuje v tom, že mezi absolventy výrazně stoupla obava z případného hledání nového zaměstnání. Obtížného hledání se obává zhruba 53 procent dotázaných.
Také Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně stoupl počet nezaměstnaných absolventů. Zatímco v roce 2008 práci našlo 94,3 procenta ze všech absolventů školy, na konci loňského září to bylo téměř o tři procenta méně.
Růst nezaměstnanosti mezi mladými lidmi bude pokračovat a měl by vyvrcholit stejně jako celková nezaměstnanost v létě, kdy na úřady práce zamíří noví absolventi. "V roce 2010 očekáváme celoroční průměrnou míru nezaměstnanosti deset procent. Nejhorší situace na trhu práce bude v letních měsících, kdy se setká vrcholící cyklická vlna nezaměstnanosti s novou vlnou absolventů škol. Očekáváme, že tehdy se míra nezaměstnanosti přiblíží 11 procentům," odhadl Mertlík.
Podobná situace jako v Česku je i v dalších evropských zemích, i tam patří mladí lidé mezi ty, kteří hledají práci obtížně. V Británii nebo Španělsku se v souvislosti s rostoucí nezaměstnaností absolventů mluví dokonce o ztracené generaci, která nebude mít šanci včas nastartovat kariéru ve svém oboru.
