Brno - O celou tisícikorunu vyrostla ve třetím čtvrtletí roku krize průměrná mzda. Podle čerstvých údajů Českého statistického úřadu dosáhla 23 350 korun, což je o 1068 korun víc než před rokem.

Obecně tak platy v Česku meziročně povyrostly o 4,8 procenta a o 1,5 procenta za čtvrtletí. Pro tisíce lidí to však rozhodně nebyl důvod k jásotu.

"Tento relativně vysoký růst byl však ovlivněn strukturálními vlivy, zejména propouštěním zaměstnanců s nižšími mzdami a poklesem nemocnosti," upozornil ve své zprávě statistický úřad.

Vyčíslil také, že objem vyplacených mezd poklesl o 2,4 procenta a počet zaměstnanců dokonce o 6,9 procenta.

Rostou spíš data ve statistikách než čísla na výplatnicích

Podle statistik rostly rychleji platy v nepodnikatelské sféře, takzvaná reálná mzda, která zohledňuje inflaci, narostla o 5,5 procenta. V podnikatelské sféře byl růst 4,4 procenta.

"Naprostá většina zaměstnanců ale žádný růst mezd ve skutečnosti nepocítí. Číslo je ovlivněno právě vysokým propouštěním, které letos proběhlo a poklesem nemocnosti. Propouštěni byli zejména zaměstnanci s nejnižšími mzdami," konstatoval analytik společnosti Citco Jiří Šimek.

Ani to však nepřesunuje čerstvá data do kolonky špatných zpráv. "Díky téměř nulové inflaci tak lidé reálně vydělávají alespoň stejně jako před rokem. Loni ve stejném období lidé sice našli na výplatní pásce o 7,5 procenta více, ale díky vysoké inflaci se tehdy reálně mzda zvýšila jen minimálně," dodal Šimek
 
Další vývoj ale podle expertů rozhodně nebude příliš optimistický. Rozhodně ne pro obchodníky.

"Očekáváme letos i v prvním pololetí příštího roku nadále velmi střídmé výdaje domácností, a to navzdory vyššímu nárůstu reálné mzdy. Nad růstem mezd totiž převáží z hlediska spotřeby domácností obava z nezaměstnanosti a klesající počet zaměstnaných v národním hospodářství a tedy rostoucí počet těch, co místo mzdy pobírají podporu nebo sociální dávky," předpověděl hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.