Praha - Je to jako klasická zpráva o dvou sděleních - dobrém a špatném.

To špatné je, že za pomoci vládní agentury CzechInvest zamířilo v letošním prvním pololetí do Česka "jen" 10,5 miliardy korun. Tedy asi o polovinu méně než za stejnou dobu vloni, kdy do země pomohla investicím za 19,7 miliardy.

Dobrá zpráva ale je, že se tak stalo i přes globální recesi a že investorů mířících do České republiky naopak přibylo. Od letošního ledna do konce června jich přišlo 140, vloni to bylo za stejnou dobu o 16 méně.

Na 85 procent všech investic jde navíc do služeb, výzkumu a vývoje. "Prohlubuje se tak trend, který odstartoval už v minulém roce, kdy služby nebo výzkum a vývoj poprvé převážily nad investicemi do výroby," komentovala výsledky za první pololetí ředitelka CzechInvestu Alexandra Rudyšarová.

Třetina investorů se podle agentury zaměří na vývoj softwaru, 19 % na strojírenství a 9 % na elektroniku.

V Česku tak dál postupně posiluje ekonomika s vyšší přidanou hodnotou, čímž se podle odborníků celé hospodářství stává pestřejším a odolnějším. Dosud totiž stavělo až příliš na těžkém průmyslu, který v současné recesi trpí nejvíc.

Průmysl chce výzkum z praxe

Zajímavé jsou proto údaje CzechInvestu také v souvislosti s nedávnými protesty Akademie věd proti omezení jejího rozpočtu o 10 procent.

Aplikovaný výzkum nebo vysoce specializované "hi-tech" služby totiž CzechInvest z evropských dotací od loňska podpoří celkem u 113 firem a jen na dotace pro inovace vyčlenil celkem čtyři miliardy korun.

"Inovační technologie s vysokou přidanou hodnotou jsou nám jako jediné schopné zajistit mezinárodní konkurenceschopnost," prohlásil Václav Filištein, místopředseda představenstva biotechnologické akciovky Envisan-Gem, která z programu vypsaného CzechInvestem zaplatila rekonstrukci a vybavení svých laboratoří.

S tím, že inovace je dnes pro Česko jedou z hlavních cest k úspěchu, souhlasí i Hospodářská komora České republiky. V recesi se to podle ní už začíná projevovat, třeba v exportu na nejperspektivnější trh světa - do Číny. "Šanci uplatnit se tam mají pouze výrobky high-tech. Ty běžné naopak téměř žádnou," řekl před časem mluvčí komory Petr Víšek.

Vyplatí se podpora inovací?

Komora se proto počátkem července připojila ke Svazu průmyslu a obchodu - protesty Akademie věd odmítla a postavila se za vládu. "Hlavními nositeli vědy a výzkumu v ČR musí být prioritně vysoké školy v úzké součinnosti s aplikační sférou," napsala komora ve svém prohlášení.

Například v Irsku teď ale zpráva profesora ekonomie z University College of Dublin Colma McCarthyho vyvolala debatu o tom, zda se veřejné investice do inovací vůbec vyplatí.

"Důkazy, které se obvykle uvádějí v souvislosti s dopadem veřejných investic do vědy, technologií a inovací na ekonomickou aktivitu, nejsou přesvědčivé," tvrdí profesor McCarthy. Vloni v prosinci přitom irská vláda oznámila plán proměny země na takzvanou znalostní ekonomiku.

Poprvé v historii investoři stojí více o nájem

Vůbec poprvé za 17 let existence CzechInvestu dalo letos více investorů přednost nájmu před koupí připraveného pozemku v průmyslové zóně. A to docela výrazným rozdílem 2:1. "Šest z deseti nových investorů hledá nájem a pouze třetina chce vlastní pozemek včetně vlastní budovy," upřesnila Rudyšarová, podle které jde o důsledek ekonomické recese a všeobecného trendu snižování investic.

Pokud jde o přitažlivost regionů, nejvíc nových investic zvolilo v prvním pololetí letošního roku za cíl střední Čechy. Se sedmnáctiprocentním podílem na všech investicích se tak Středočeský kraj po velmi dlouhé době vrací na vrchol oblíbenosti jednotlivých regionů.

Zbylá dvě místa "na bedně" patří tradičním šampionům posledních let - Jihomoravskému kraji se čtrnáctiprocentním podílem a Moravskoslezskému kraji s dvanácti procenty všech nových investic za pololetí.