Firmy našly trik, jak neplatit odvody, tvrdí odboráři

Veronika Skálová Veronika Skálová
23. 6. 2009 8:35
Firmy vysávají stát pomocí nejméně čtyř tisícovek lidí.
Nejméně 4 000 lidí pomáhají zaměstnavatelům obcházet zákon. Firmy připravují stát o miliony každý měsíc.
Nejméně 4 000 lidí pomáhají zaměstnavatelům obcházet zákon. Firmy připravují stát o miliony každý měsíc. | Foto: Ludvík Hradilek

Brno - Snižování nákladů, racionalizace, zeštíhlování. Pojmy, které jako mantru opakuje už takřka půl roku většina zaměstnavatelů.

Koho krize ještě nepostihla, ten se na ni připravuje. Škrty se nevyhýbají nákladům na zaměstnance, ba naopak.

Některé firmy však úspory na zaměstnancích dovedly až na hranici zákona a zneužívají sociální systém pro svůj vlastní prospěch.

Našly totiž skulinku v zákoně. Alespoň podle tvrzení šéfa odborového svazu Kovo.

Kus mzdy a odvody si zaplatí stát sám

"Se zaměstnancem se domluví, propustí jej takzvaně na dohodu, tedy bez nároku na odstupné. Tento zaměstnanec se zaregistruje na Úřadu práce a začne pobírat podporu v nezaměstnanosti. Pro svého někdejšího zaměstnavatele však dál pracuje - na základě dohody o provedení práce, na kterou může odpracovat maximálně 150 hodin ročně za měsíční odměnu nepřesahující 4 000 korun," popsal systém Josef Středula.

Na výslednou mzdu se tak "složí" zaměstnavatel spolu se státem. Ovšem zaměstnavatel ušetří mnohem víc. Za lidi zaměstnané na základě dohody o provedení práce totiž nemusí platit sociální a zdravotní pojištění.

Podle odborářů se rozhodně nejedná o ojedinělý případ tohoto "mazaného" řešení. Největší odborový svaz, který sdružuje přes 160 tisíc zaměstnanců strojírenských oborů, ví o čtyřech tisících lidí v Olomouckém, Jihomoravském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji, kteří v takovémto režimu pracují.

"Víme dokonce o případu firmy mimo náš obor, která má už nyní dostatek zakázek až do konce roku, ale své lidi tlačí do tohoto vzorce. O svůj zisk se tak společnost nepodělí se zaměstnanci ani se státem," upozornil Středula.

Ministerstvo: neodporuje to zákonu

Ve výsledku tak na podobném chování tratí především stát. Miliony korun měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod které úřady práce spadají, ale proti tomuto systému nemůže nic podniknout.

"Výkon práce na základě dohody o provedení práce, pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy aktuálně 4 000 korun, není překážkou pro poskytování podpory v nezaměstnanosti," vysvětlila Štěpánka Filipová, vedoucí oddělení styků s veřejností ministerstva.

Potíž by nastala až tehdy, pokud by zaměstnanci na základě této dohody pracovali víc než 150 hodin ročně. Pak by se jednalo o porušení zákoníku práce. "Jeho kontrola spadá pod Státní úřad inspekce práce, který provádí kontroly zaměstnavatelů," dodala Filipová.

Jména firem dostanou příslušná ministerstva

Zneužívání mezery v zákoně nechtějí odboráři nechat jen tak. Na praktiky pohybující se na hranici zákona upozornili kromě Ministerstva práce a sociálních věcí také Ministerstvo financí a Ministerstvo vnitra. Postupy zaměstnavatelů se totiž chystají prověřit i policisté.

"Jména společností dáme k dispozici zástupcům vlády na čtvrtečním jednání tripartity. A budeme požadovat zavedení takových opatření, která by podobnému obcházení zákona předešla. Například zavedením dotace v krizi, podobnou jakou zavedli Němci v podobě příspěvku státu na výplatách pro zaměstnance," upozornil Středula.

 

Právě se děje

Další zprávy