Praha - "Podívejte se na muže, leží břichem dolů," glosuje výsledek finanční krize na ostrově lávy a ledu jedna úspěšná islandská investorka. "Ale většina zase brzo vstane," dodává.
Pokud tedy někdy byla ideální příležitost, jak dát ryze mužskému světu finančnictví trochu ženský rozměr, je to podle naší investorky právě teď.
"Kdo by si pod sebou podřezával větev?" neskrývá však své pochyby manažerka rizik České spořitelny Monika Laušmanová. Muži na vysokých postech českého finančnictví podle ní mezi sebe ženy jen tak nepustí.
"Ano, jsou studie o tom, že ženy mají jiné chápání rizik, že jinak investují, neriskují tolik," potvrzuje přitom například Karel Potměšil z analytické společnosti Cyrrus. "Mezi analytiky u nás žádná žena není. Měli jsme tu kolegyni, ale ta dostala nabídku jinde."
Krédo investorek: pomalu, ale jistě
"Jiné" ženské uvažování má přitom své výsledky.
V Česku už přes rok funguje vůbec první dámský investiční klub. Založila ho Česká spořitelna a z jejího nedávného průzkumu vyplývá, že se ženy orientují více na dlouhodobou jistotu než na okamžitý výnos. Oblíbené jsou tak mezi nimi bezpečné produkty jako stavební spoření či méně rizikové fondy.
"Ženy mají také větší sklon k eticky správným investicím, jako jsou ekologické fondy, ekoprůmysl či péče o zdraví," řekla před časem předsedkyně klubu Romana Vlková.
Vzorem pro tento klub byl rakouský Women Investment Club při tamní Erste Bank. Z jejího průzkumu zase vyplývá, že ženy v Rakousku vlastní 35% akcií a 42% listů tamních podílových fondů. Analýza této banky za poslední dva roky dokonce prokázala, že portfólia vlastněná ženami vykazovala lepší výsledky.
"80% nákupů domácností rozhodují ženy. Jejich finanční a lidský kapitál rychle roste. K pochopení tohoto trhu je velmi důležité mít ženy u stolu, kde padají rozhodnutí," upozorňují islandské finančnice Halla Tomasdottir a Kristin Petursdottir - majitelky společnosti Audur Capital.
Audur je islandské ženské jméno pro bohatství, štěstí a otevřený prostor. A skutečně: "Půl roku po tom, co to tady šlo do kytek, jsme jedna ze dvou investičních společností na Islandu, které jsou stále naživu," pochvalovaly si investorky minulý týden pro BBC.
Nevedou přitom žádnou "dívčí válku", jde jim jen o zdravou vyváženost "ženských" a "mužských" hodnot ve finančnictví, na kterém se dá vydělat.
Konzervativnější čeští finančníci neriskovali tolik jako ti islandští, kteří přivedli tamní hospodářství na pokraj bankrotu. Asi také proto zatím ženská ofenziva není v českém finančnictví viditelná.
Nedostatek žen? Bariéra jako každá jiná
"Převaha mužů samozřejmě není hlavní příčina stávající krize," upozorňuje hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. "Je to ale bariéra pro finanční i jiné sektory," dodává.
Co ale s tím? "Na to je těžko odpovědět," zamýšlí se manažerka Laušmanová. Podle ní by si firmy samy musely připustit, že jejich dosavadní modely jsou špatné a že potřebují ve vedení více žen.
Kromě toho je tu všudypřítomný "skleněný strop," upozorňují odbornice z nevládní organizace Fórum 50%. Ženy totiž ve svém kariérním postupu narážejí na těžko postižitelnou bariéru nepsaných pravidel, za kterou se raději ani nevydávají. Tuší totiž, že to nemá smysl.
Půjde to i bez kvót. Pomalu. Snad
"Ženy se více obávají velké zodpovědnosti spíš než konfrontací, nevěří si a nemají ty správné kontakty dlouhodobě budované muži na 'golfu'," shrnuje tento svět Laušmanová.
"Zavést kvóty? 40% procent jako je v Norsku?," zamýšlí se nad cestou, jak neviditelný strop prorazit investorka Halla Tomasdottir. "Řeknu vám, byla jsem proti, ale začínám se k tomu přiklánět. Světu by lepší rovnováha přinesla spoustu dobra."
Ekonom Jan Bureš věří, že to půjde i bez kvót. "Myslím si, že už se to postupně děje. Zaměstnavatelé si uvědomují, že je výhodnější mít více žen i na vyšších manažerských postech. Ty firmy to určitě obohatí."
"To není otázka pro mě, já o ničem takovém nerozhoduji," odmítá mluvit šéfům do řízení Cyrrusu analytik Potměšil. "Můj osobní názor? Samozřejmě že větší pestrost by mohla rozšířit obzory. Je to ale otázka odbornosti konkrétního člověka. Nemá smysl ženy vylučovat předem jen proto, že to jsou ženy. Nemá ale smysl ani je upřednostňovat. Je to komplikovanější."
Jestli tedy krizi promění ve svou šanci, bude hodně záležet na aktivitě samotných žen.
