Prácheň - "Tak tohle vyrábíme pro Čínu," ukazuje v nevelké balírně asi pětatřicetiletý Ladislav Žižkovský, majitel sklárny v severočeské Práchni. V ruce drží skoro půlmetrový skleněný květ stylizované chryzantémy. Má být součástí rafinovaně sestaveného lustru.
"Museli jsme dokazovat, že je to skutečně ruční práce, která se dělá v Česku a poctivě. Byli se tu i podívat. I Číňané chtějí kvalitu," naráží na stesky, že trh zaplavuje levná konkurence z Asie.
Nový Bor se stále opuštěnějšími halami zkrachovalého Crystalexu je takřka na dohled, pod kopcem. Po silnici to jsou tak tři kilometry.
Zatímco tisíce sklářů z porcelánského a sklářského impéria podnikatelů Radovana Květa a Jana Součka ztratilo práci a další sklářské společnosti propouští či redukují pracovní dny, zde jede sklářská pec naplno.
Sklářské píšťaly se míhají v prostoru s lehkostí pírka. Přitom s taveninou na jejím konci váží až několik kilogramů a pro běžného člověka jsou až k neuzvednutí. Kolem pecí žár. "A v létě tu jednu dobu naměřili skoro devadesát stupňů," dává k dobru foukač skla Jan Blumentrip.
Nepropouštíme, práce je dost
"Samozřejmě jsme se ptali, jestli se tu bude propouštět taky, ale sami vidíme, že práce je dost," reaguje jeho parťák Robert Polívka na otázky, jestli se nebojí, že by ho mohl postihnout stejný osud jako přednedávnem jeho kolegy z Crystalexu.
V rozlehlé místnosti panuje až idylická pohoda. A majitel přitakává. O propouštění prý neuvažuje.
"Spíš nestíháme. Rozšiřovat výrobu ale nechci. Už bychom se sem nevešli a myslím, že je tento model ten nejlepší, abychom byli schopni vyrábět, co potřebujeme. Zároveň si vše dokážu osobně pohlídat a jsme schopni operativně reagovat na nečekané události," jmenuje výhody, které má jeho podnik oproti sklářským gigantům.
Právě velikost podniku je podle něj jedna z jeho devíz, jak přečkat krizi ve sklářství.
Kus ke kusu, i to jsou peníze
"Co větší společnosti odmítají, my bereme. Pro nás totiž není problém vzít zakázku, kde po nás chtějí od každého typu pět kusů, nebo jsme dělali dvě obrovské vázy v řádu za desítky tisíc," popisuje charakter zakázek.
"Podívejte se, jak vypadá objednávka, šest toho, šest toho, sto popelníků, sto váz, ono se to nasčítá, takže se konečná cena vyšplhá na solidní sumu," ukazuje jeho pravá ruka a šéf výroby Bohumil Duhajský, na čem budou pracovat následující dny.
Nejde přitom o firmu s dlouhou tradicí. Ladislav Žižkovský se vyučil se jako ocelář, pak ale nemohl sehnat práci, a tak vzal držení formy v jedné menší sklárně, tedy nejméně kvalifikovanou práci. Postupně se naučil pracovat se sklem a rozhodl se osamostatnit. Vlastní podnik má šest let.
"Známí mi říkali mi, že jsem blázen, teď ale uznávají, že to byl dobrý nápad," vzpomíná na začátky.
Sklářská klasika vede
Vsadil přitom na tradici. Sklo fouká do běžných tvarů, k jeho tónování používá základní paletu barev, ve finále ho zdobí léty ověřenými květinovými a geometrickými vzory, zlacením, smaltem a malbou.
A vedle toho se řídí přáním zákazníka.
"Jsme de facto schopni vyrobit cokoli. Zaměstnance jsem si vybral tak, aby byli schopní foukači i aby uměli pracovat i s hutním sklem," dodává.
Další vysvětlení, proč se jeho sklárna drží, vidí Žižkovský v malém počtu nevýrobních zaměstnanců, zaměřením na východní trhy nebo menším kapitálem, který potřebuje pro chod podniku.
"Nejvíc věcí dodáváme do Ruska. Přes něj do arabských zemí. Tyto zelené skleničky jsou do Moskvy. Toto do Arábie, tam je poptávka po větším zlacení, včetně zlatem barveného skla," ukazuje narůžovělé dózy.
"Tady ty misky na zmrzlinu půjdou do Dubaje," ukazuje později u sklářské pece mléčně zbarvené baňky.
Devadesát procent jeho výroby jde stejně jako u ostatních sklářských firem za hranice.
I zde pocítili všechny dopady globální krize. Tak jako ostatní sklárny hovoří o vysokých cenách energie, poskakování kurzu koruny a eura s dolarem.
"Museli jsme se vždycky se zákazníky domluvit. Mnohdy věděli o tom, co přijde, dřív než my. Byl to oboustranný kompromis," přiznává.
Že by malé sklárny byly diskvalifikované na světovém trhu, si nemyslí. "Člověk si musí umět vytvořit kontakty. Poptávka je. České sklo má ve světě obrovské jméno," tvrdí.
