Komárek spouští s Gazpromem stavbu obřího zásobníku

Zuzana Kubátová Zuzana Kubátová
20. 3. 2013 11:20
Podepsáno. Zásobník v Dambořicích půjde do provozu v roce 2016
Karel Komárek podepsal dnes se šéfem Gazpromu smlouvu o stavbě zásobníku v Dambořicích.
Karel Komárek podepsal dnes se šéfem Gazpromu smlouvu o stavbě zásobníku v Dambořicích. | Foto: ČTK

Praha - Majitel skupiny KKCG Karel Komárek ml. se posouvá na cestě k dlouho plánované obří investici ve svých Moravských naftových dolech (MND) na Hodonínsku. V Dambořicích začne už v příštím roce budovat podzemní zásobník plynu za 2,5 miliardy korun. Stavbu bude z poloviny financovat ruská plynárenská společnost Gazprom.

Smlouvu o společném projektu dnes podepisuje v Praze Komárek s místopředsedou představenstva Gazpromu Alexandrem Medveděvem. "Výstavba bude zahájena letos, do provozu bude uveden v polovině roku 2016," říká Komárkův mluvčí Daniel Plovajko.

Zásobník o kapacitě 448 milionů metrů krychlových plynu bude jedním z největších na území České republiky a Gazprom jej bude používat pro skladování svého plynu, vyváženého do Evropy. "K zajištění bezpečnosti našich dodávek je rozšiřování kapacit v podzemních zásobnících klíčové," prohlašuje Medveděv.

Skupina KKCG projekt s ruským Gazpromem plánuje už od roku 2008, kdy tento plán poprvé oznámila. Od té doby Komárek svou spolupráci s Gazpromem systematicky posiluje - jeho KKCG dokonce jako minoritní akcionář vstoupila do české vnukovské společnosti Gazpromu Vemex, je oficiálním partnerem Kontinentální hokejové ligy, což je prestižní marketingový projekt Gazpromu. Komárek má zájem o rozvoj vlastních obchodních aktivit v Rusku a spolupráce s vlivnou státní ruskou energetickou firmou by mu mohla pomoci i v uskutečňování těchto plánů.

Kdo další má zásobníky?

Komárkovy Moravské naftové doly už vlastní plynové zásobníky v Uhřicích. Ke staršímu o kapacitě 180 milionů krychlových metrů přibyl loni další, který pojme 100 milionů kubíků plynu. Jeho stavba přišla Komárkovu skupinu asi na miliardu korun. Další jihomoravský zásobník v Dolních Bojanovicích s kapacitou 576 milionů metrů krychlových patří skupině SPP Bohemia, která byla dříve spolumajitelem KKCG, a když před dvěma lety z Komárkovy skupiny odcházela, připadl jí při dělení majetku. Jeho skladovací kapacitu léta užívá polostátní Slovenský plynárenský priemysel (SPP).

Dalším významným provozovatelem plynárenských zásobníků u nás je RWE Transgas, jeho dceřiná firma RWE Gas Storage. Také ta své kapacity rozšiřuje - loni dokončila modernizaci svého zásobníku v Třanovicích pod Beskydami (další má ve Štramberku).

Vůbec největší investici do vybudování nového zásobníku plynu ohlásila před třemi lety skupina Česká energie, kterou vlastní podnikatelé Ladislav Dráb, Eduard Pálka a Marek Černý. Ti budují ve vytěžených prostorách uranových dolů státní společnosti Diamo zásobník celkem za devět miliard korun, zatím tu však uskutečnili pouze přípravné práce, podle Drába řádově za stamiliony. Mezi domácími znalci plynárenského trhu panují pochybnosti, zda má Česká energie, známá u nás jako menší dovozce plynu, na devítimiliardové sousto finanční sílu. Dráb a spol. už dříve ohlašovali jiné prestižní plynárenské projekty, obvykle zůstávalo jen u slov. Skupina se také zviditelnila loni, když dala nejvyšší, značně přestřelenou nabídku na odkoupení elektrárny Dětmarovice od skupiny ČEZ, ta ji ale nakonec z kandidátů na koupi vyřadila, protože nevyhodnotila vysokou nabídku jako reálnou.

Vítáno vládou

Rozšiřování plynárenských zásobníků v Česku vítá vláda, protože vyšší skladovací kapacity zajišťují jistotu dodávek plynu v dobách, kdy se z různých důvodů přeruší jeho tok plynovody ze zahraničí. Naposled se to stalo při plynové krizi v lednu 2009, kdy na tři týdny zamrzl přísun ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy.

Postiženo bylo tehdy několik zemí. Slovensko muselo přikročit k regulaci dodávek pro velké zákazníky, v Bulharsku zasáhly odstávky i velké teplárny a lidé ve městech mrzli. Evropská unie po této zkušenosti vyzvala k posilování skladovacích kapacit a některé z nich podpořila i finančně. Riziko omezení dodávek plynu od té doby ale kleslo i z jiných důvodů - v Evropě se budují nové plynovody a zvyšuje se přísun plynu přepravovaného v tekuté podobě v cisternách přes moře do přístavů na jihu, severu i západě kontinentu.

 

Právě se děje

Další zprávy