Čeští miliardáři: Peníze na Kypru? Už je máme jinde

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
18. 3. 2013 17:11
Kypr bude jednat o zavedení jednorázového zdanění vkladů. Dotkne se daň i českých firem?
Pobočka Bank of Cyprus v Aténách
Pobočka Bank of Cyprus v Aténách | Foto: Reuters

Praha - Zdanění bankovních vkladů na Kypru nechává české firmy, které mají v tomto daňovém ráji sídlo, chladnými. Alespoň podle oficiálních vyjádření. Kvůli oslabování kyperské ekonomiky a hrozící krizi si totiž často převedly své peníze včas na účty v jiných zemích.

Podle údajů České kapitálové informační agentury (ČEKIA) je nyní v českém obchodním rejstříku zapsáno 1912 firem se sídlem na Kypru. Česku tak patří třetí místo po Nizozemsku a USA, pokud jde o nejvíce vyhledávané daňové ráje pro české firmy.

Sídlo na Kypru mají podle ČEKIA například skupina BXR Partners spojená s miliardářem Zdeňkem Bakalou, skupina KKCG Karla Komárka nebo část skupiny Penta. Mateřskou společnost mají na Kypru například i Škoda Transportation, EPIC Holding, Slovácké strojírny, Žatecký pivovar, Deloitte Central Europe Service, Tesla, Aircraft One nebo VÚKV.

„České firmy zpravidla využívají Kypr jen jako své sídlo kvůli příznivým korporátním daním, peníze v jeho bankách ale povětšinou nenechávají," potvrzuje analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.

Jsme v klidu, tvrdí giganti

Skupiny KKCG podnikatele Karla Komárka se podle jejího mluvčího Daniela Plovajka zdanění vkladů žádným způsobem nedotkne. Podobně je na tom také investiční skupina Penta. Už loni v létě totiž převedla část svých aktiv z Kypru na normandský ostrov Jersey.

„K přesunu sídla jsme se nerozhodli na základě nějaké předtuchy. Přiměl nás k tomu přechod na jiné účetní standardy," říká mluvčí skupiny Penta Martin Danko. Firma má nyní na Kypru pouze jedno ze svých administrativních zastoupení. Na tamním trhu si tak zachovává pouze finance potřebné pro provoz kyperské firmy.

Ponechávání peněz v kyperských bankách bylo holým nesmyslem také podle podnikatele Radovana Vítka, který kromě CPI Group ovládá také kyperskou firmu Crestline Venture. „Že ta země směřuje k maléru, bylo jasné minimálně půl roku," říká. Podle něj je běžnou praxí firem nemít na tamním trhu velkou hotovost.

Podobně odpovídá i Zdeněk Bakala, který je polovičním vlastníkem kyperské firmy BXR Partners. „Na Kypru nežiji a nemám tam ani významnější majetek. Nová daň proto nebude mít na mé podnikání žádný vliv," říká.

O peníze prý prakticky nepřijde ani skupina Czech Coal. „Společnosti skupiny jsou sice vlastněny firmou Indoverse Czech Coal Investment Limited, která sídlí na Kypru, naprostou většinu svých aktivit však realizují a také zdaňují v Česku," vysvětluje mluvčí Gabriela Sáričková Benešová.

Ani Slovácké strojírny nemají na Kypru žádné bankovní účty ani obchodní případy, řekl Aktuálně.cz jejich generální ředitel Jiří Rosenfeld.

Do Nizozemska, nebo na Maltu?

Ještě v loňském roce přitom vzrostl počet českých firem ovládaných "z Kypru" o téměř 12 procent oproti roku 2011. „Zatímco obliba Kypru od roku 2006, kdy ČEKIA tyto statistiky detailně sleduje, nepřetržitě roste, počet společností ovládaných z Nizozemska a Lucemburska v posledních letech klesá," připomíná analytička agentury ČEKIA Petra Štěpánová.

„Nyní lze předpokládat, že zájem podnikatelů o přesun mateřské společnosti na Kypr se zbrzdí, ne-li na několik měsíců zastaví," říká Štěpánová. Očekává, že tito podnikatelé budou hledat alternativy v rámci Evropské unie. Na výsluní by se tedy mohlo vrátit Nizozemí, mohl by se zvýšit zájem také o Maltu.

Čím vlastně Kypr lákal? Má nižší daně z příjmů právnických osob a vůbec nedaní dividendy, zisky z prodeje obchodního podílu ani z prodeje cenných papírů. Nižší je také DPH.

Rozhodne se v úterý

Nejvíce peněz mají na kyperských účtech uloženo ruští občané a firmy - podle odhadů přes 25 miliard eur, přičemž celkem mají kyperské banky na účtech 68 miliard. Rusové se tak chtěli vyhnout vysokému zdanění v tuzemsku.

Jednorázové zdanění vkladů je jednou z podmínek finanční pomoci od Evropské unie. Pokud dohodu zemí eurozóny schválí i kyperský parlament, získá zadlužený Kypr od EU až deset miliard eur. Kyperský prezident nakonec odsunul mimořádnou schůzi parlamentu na úterý, aby měl více času na jednání.

Kyperští politici se v noci na sobotu dohodli se zástupci eurozóny na dani ve výši 9,9 procenta pro částky nad sto tisíc eur a ve výši 6,75 procenta pro částky nižší. Kyperský prezident Nicos Anastasiades ale nyní navrhuje, aby drobní střadatelé platili jen 3,5 procenta, naopak z vkladů na 100 tisíc eur mají lidé a firmy platit 12,5 procenta.

 

Právě se děje

Další zprávy