Praha - Českou ekonomiku nepřešla recese ani v červnu. Ukazují to nová čísla Českého statistického úřadu, podle nichž se dál dařilo špatně všem základním ukazatelům - maloobchodu, průmyslu, stavebnictví i zahraničnímu obchodu.

Špatný vývoj těchto indikátorů přitom souvisí s tím, proč se tuzemskému trhu nedaří růst. Ekonomika totiž funguje jako organismus - když jej zachvátí nemoc, tak je oslabený celý.

Analytici oslovení online deníkem Aktuálně.cz se shodují, že oživení teď záleží hlavně na poptávce v zahraničí. "Z tohoto důvodu je pro nás zásadní vývoj německé ekonomiky," zdůrazňuje Petr Dufek z ČSOB.

Pokud se zvýší export, začnou podniky více vyrábět a investovat, což podpoří zaměstnanost či růst mezd. V dalším kole vzroste útrata domácností a tržby maloobchodníků, výsledkem se pak stane ekonomický růst.

Na podobné zlepšení ovšem Česko zatím stále čeká.

Podpořit nákupy se nedaří

Maloobchodní tržby v červnu meziročně klesly o 2,7 procenta. Domácnosti neutrácejí hlavně kvůli nejistotě, jak na tom budou v dalších měsících.

Povzbudit lidi k utrácení se přitom nedaří ani samotným obchodníkům. Zvláště prodejci potravin se totiž dostali do slevové spirály - "akční nízké ceny" na zákazníky přestávají zabírat, neboť se s nimi setkávají prakticky všude.

Například podle Aleše Langra, který zastupuje řetězec Interspar, se v "akci" momentálně prodává 40 procent maloobchodního zboží. Není proto náhoda, že za snížením tržeb v maloobchodě stál především pokles prodeje potravin o 3,6 procenta.

"Mezi maloobchodními řetězci zuří cenová válka, na jejíž nebezpečí upozornil při své poslední návštěvě v Česku i velikán marketingu Philip Kotler s tím, že tato válka nemůže být vedena donekonečna," komentuje Milan Postler, který na Vysoké škole ekonomické v Praze přednáší marketing.

Za žádnou velkou slávu neoznačují odborníci ani výsledek zahraničního obchodu. Dolů jej táhla hlavně slabá poptávka po počítačích, tahounem se naopak stal automobilový průmysl - zejména díky rostoucí poptávce po malých vozech.

Červnový přebytek obchodu sice činil 33 miliard korun, což bylo meziročně o 4,6 miliardy více, přesto se ale nejedná o dobré číslo - snížil se jak import, tak export. Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorky pokles dovozu ze zahraničí - stejně jako výsledky maloobchodu - potvrzuje, že je poptávka v Česku stále slabá.

Pro vývoz je důležitá ekonomická situace za hranicemi, hlavně v Německu, které je pro tuzemské firmy klíčovým trhem. Podle Eurostatu se tu situace pozvolna zlepšuje - HDP se v prvním kvartále zvýšil o 0,1 procenta. Naopak se v červnu zhoršil vývoj tržeb maloobchodu, které meziročně spadly o 0,4 procenta.

Podle Markéty Šichařové z Next Finance se Německo ještě z krize podobně jako Česko úplně neoklepalo. "Evropa nás v posledních týdnech zásobuje indikátory, které v druhé polovině tohoto roku počítají s ožíváním evropské ekonomiky. Ta se podle nás ale bude dál utápět ve svých vlastních problémech, které mají často společného jmenovatele - zadlužený jih Evropy," tvrdí.

Průmysl padal bez ohledu na povodně

Vzhledem k tomu, že domácnosti neutrácejí, pokračuje v propadu i průmysl. Ten meziročně klesl o 5,3 procenta, oproti květnu pak o 0,9 procenta.

S výraznými problémy se potýká především těžba uhlí, která navíc nemá na severu Moravy budoucnost. Stejně tak klesala výroba potravin, což souvisí s již zmiňovanými problémy maloobchodu.

"Celkově špatný výsledek průmyslu je spojený i se zahraničním obchodem," doplňuje analytik Home Credit Michal Kozub a připomíná nižší poptávku v cizině, která vedla k poklesu vývozu, a tím pádem tedy i výroby.

K horšímu výsledku sice přispěly i červnové povodně, podle analytiků byl ale jejich vliv nezanedbatelný a výroba by v červených číslech skončila i bez nich.

Podle Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta nelze červnové výsledky průmyslu nazvat jinak než zklamáním. Za pozitivum označuje pouze skutečnost, že se průmysl ve druhém čtvrtletí nejspíše dostal na dno, a dále tedy klesat nebude.

Podobně jako další analytici očekává, že i u tohoto ukazatele dojde ve druhém pololetí k mírnému zlepšení. S růstem ale podle něj ještě letos počítat nelze.

Poklesu se nezbavilo ani stavebnictví, i když se produkce snižovala méně než v červnu 2012. "V současnosti není dost zakázek pro všechny stavební firmy, které fungovaly před začátkem krize," říká Kozub.

Opět - domácnosti šetří a za bydlení utrácejí méně. Například v červnu 2008 se začalo stavět 4513 nových bytů, letos jich bylo pouze 1679. "Veřejní i soukromí investoři navíc postrádají odvahu a odkládají své investice," dodává Šichtařová.

Zlepšení ve druhém pololetí?

Na otázku, zda je možné po zveřejnění červnových výsledků stále počítat se slibovaným oživením ve druhé polovině roku, mají experti rozdílné názory. Dufek zůstává optimistický, odkazuje přitom například na rostoucí počet zakázek pro automobilový průmysl.

"Nebude to žádný rychlý a oslnivý růst, ale přece jen nepůjde již o pokles," myslí si analytik ČSOB. "Poslední čísla nijak zásadně nemění náš pohled na českou ekonomiku. Ta se podle nás již dostala na dno a před námi je postupné mírné oživování," souhlasí Jiří Šimek ze skupiny Citfin.

Dramatická situace není ani podle Kozuba. "Neznamená to, že během jednoho nebo dvou měsíců se zcela otočí trendy, ale postupně bude docházet ke zlepšení. Například nezaměstnanost nebo stavebnictví na změnu může zareagovat nejdříve příští rok," uvádí.

Podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank nová data naopak naznačují, že se návrat k růstu poněkud odsunul. Zároveň však souhlasí s tím, že rozhodující bude pro malou, otevřenou českou ekonomiku právě vývoz zboží za hranice. Ten přitom není důležitý pouze pro často zmiňovaný automobilový průmysl. „V Česku je velká řada menších firem, které vyvážejí a také žijí ze zakázek v EU i mimo ni," doplňuje Kozub.

"Je ale pravda, že je pesimismus českých spotřebitelů trochu přehnaný a mohl by se zlepšit i bez ohledu na oživení v okolních zemích," dodává Šimek.