Rusnok? Povinné penzijní fondy, jednotná DPH a nová daň

Petr Kučera Petr Kučera
25. 6. 2013 18:00
Nový premiér má jednoduchý recept na krizi. Na zásadnější změny ale nemá čas a prostor
Jiří Rusnok.
Jiří Rusnok. | Foto: Vojtěch Marek

Profil - Mají zemi řídit místo politiků odborníci? "Zní to atraktivně a logicky, ale bohužel to by byl konec demokracie. Ta je sice drahá, pomalá a někdy neefektivní, ale nakonec je to to nejlepší, co pro správu věcí veřejných lidstvo vymyslelo," řekl Jiří Rusnok v únoru 2012 v rozhovoru na webu Patria.cz.

Po roce a čtvrt kývl prezidentovi Miloši Zemanovi na nabídku stát se premiérem vlády odborníků navzdory tomu, že existuje "politické" řešení s podporou těsné, ale přece jen nadpoloviční většiny poslanců.

Když před deseti lety musel Rusnok odejít z vlády Vladimíra Špidly, označil jej tehdejší místopředseda ODS Petr Nečas jako jediného realistického ekonoma v socialistické vládě.

Rusnok, který už před několika lety z ČSSD vystoupil, pak některými svými názory předčil v radikálnosti i "pravicovou" ODS. Prosazuje například povinné, nikoliv jen dobrovolné spoření v penzijních fondech - byť s výraznější rolí státu jako jejich správce. A líbí se mu třeba také sloučení DPH do jediné sazby.

Bez podpory sněmovny a s pouze několikaměsíčním mandátem od prezidenta může Rusnok vést jen "udržovací" vládu, pro niž bude hlavní prioritou příprava státního rozpočtu na rok 2014 - či spíše rozpočtového provizoria, pokud pro návrh nenajde podporu ve sněmovně. Další prioritou je příprava čerpání dotací z unijních fondů pro období let 2014 - 2020.

Deset let bez Zemana

Jiří Rusnok se narodil 16. října 1960 v Ostravě-Vítkovicích. Je ženatý, podle dostupných informací má tři děti.

Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. V 80. letech pracoval na Státní plánovací komisi a Federálním ministerstvu pro strategické plánování, později přešel na Federální ministerstvo práce a sociálních věcí. Do roku 1989 byl kandidátem na členství v KSČ.

V letech 1992 až 1998 byl poradcem a vedoucím sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů. Do ČSSD vstoupil v roce 1998, kdy se stal náměstkem ministra práce a sociálních věcí.

V dubnu 2001 jmenoval Rusnoka tehdejší premiér Miloš Zeman ministrem financí, ve vládě nahradil Pavla Mertlíka, který odstoupil kvůli neshodám se Zemanem. Po volbách v roce 2002, kdy se Zeman rozhodl dobrovolně stáhnout z politiky, se Rusnok stal poslancem a současně ministrem průmyslu a obchodu ve vládě vedené Vladimírem Špidlou.

Vydržel ale necelý rok. Kvůli neshodám s jinak spíše nekonfliktním Špidlou jej po necelém roce tehdejší premiér odvolal. Zatímco Rusnok tehdy hovořil mimo jiné o potřebě skutečných reforem, Špidla mu vyčítal zejména špatnou komunikaci a neloajálnost straně. "Zemanovec" Rusnok mimo jiné v prezidentských volbách navzdory ČSSD podpořil Václava Klause a prosazoval velkou koalici či pokračování opoziční smlouvy z let 1998-2002.

Z politiky odešel v roce 2003 poté, co neúspěšně kandidoval proti Špidlovi do čela ČSSD. Vzdal se i poslaneckého mandátu a začal pracovat pro Penzijní fond ING. Později ukončil i členství ve straně. Vedle vedení fondu stál přes sedm let v čele Asociace penzijních fondů ČR - z funkce odstoupil na podzim 2012 poté, co se jím vedený fond ING rozhodl nevstoupit do druhého pilíře penzijního systému.

Od roku 2009 je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) sestavené původně jako poradní orgán kabinetu Mirka Topolánka. Letos se Rusnok stal poradcem nově zvoleného prezidenta Zemana, kterého předtím podpořil ve volbách. Zeman s ním počítá také jako s kandidátem na místo v bankovní radě České národní banky, nejbližší se uvolní v příštím roce.

Jednoduchý recept na krizi

Rusnokův recept na krizi je podle jeho vyjádření z posledních měsíců jednoduchý: Prosadit pořádek a jednotná pravidla tak, aby platila pro všechny stejně. Podporuje třeba zavedení registračních pokladen, chce omezit i daňové úniky u pohonných hmot nebo alkoholu, Nečasovu vládu kritizoval také kvůli laxnímu postoji k regulaci hazardu.

A jak se Rusnok přesvědčil ve světě velkého byznysu, velice důležitá je také stabilita a předvídatelnost podnikatelského či právního prostředí obecně. Potřebu skoncovat s neustálými změnami zákonů zmínil také při svém úterním jmenování. Nicméně některé novinky chce naopak prosadit co nejdříve - konkrétně potřebné prováděcí předpisy k novému občanskému zákoníku, který má začít platit od roku 2014, a jak varují právníci, bez dotažení související legislativy hrozí právní vakuum.

Na zásadnější změny ale zřejmě Rusnok nedostane čas ani prostor. V posledních letech přitom hovořil o potřebě širší dohody politiků v zásadních reformních otázkách - sám prosazoval hlavně reformu penzí a sociálního zabezpečení obecně, lepší vymahatelnost práva, zefektivnění veřejného zdravotního pojištění a zdravotnictví obecně, zlepšení vzdělávacího systému...

V některých prioritách se přitom Rusnok neshodne nejen s ČSSD, ale ani se Zemanem. Vedle většího důrazu na soukromé penzijní spoření jde hlavně o důraz na nízké takzvané vedlejší náklady práce a na pružný pracovní trh. To zjednodušeně řečeno znamená nezvyšovat plošně daně a odvody a přinejmenším zachovat současnou míru smluvní volnosti v zákoníku práce.

U končící vládní koalice kritizoval Rusnok plošné škrty bez snahy o podporu ekonomického růstu - konkrétně například předčasné pozastavení programů Zelená úsporám či Panel. Navzdory snaze o nezvyšování rozpočtového schodku by podpořil rozumné investice státu, zejména pokud jsou nyní úrokové sazby u půjček na nízké úrovni - jako příklad zmínil třeba dlouho odkládanou stavbu severní varianty D1, tedy rychlostní silnice R35 mezi Hradcem Králové a Mohelnicí.

Povinné spoření, jednotná DPH a dluhová daň

Rusnok patřil k nejvýraznějším propagátorům penzijní reformy. S podobou, v jaké ji schválila končící vládní koalice, ale spokojený není.

Takzvaný druhý pilíř - tedy důchodové spoření na vlastní účet, nikoliv jen přispívání na důchod současným penzistům - by podle něj měl být povinný a současně otevřený jen pro lidi do 35 až 40 let věku. Místo soukromých fondů by ale měl peníze spravovat stát, čímž by se jednak ušetřilo, jednak by tím celý systém získal vyšší důvěru u lidí.

Jako jeden z mála levicových politiků schvaluje Rusnok zvýšení věku pro odchod do důchodu. Zároveň ale zdůrazňuje, že vedle firem by měl zaměstnanost starších lidí podporovat i stát, například úlevami na daních nebo pojistném.

V souvislosti s financováním důchodové reformy přišel Rusnok s radikální myšlenkou sjednocení sazby DPH, s níž neuspěl ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09. Dvě sazby jsou podle Rusnoka přežitek, umožňují podvody a jsou náročnější na administraci. Stát by už neměl lidem touto formou radit, které zboží a služby jsou pro ně "vhodnější".

Rusnok také podporuje jakousi "dluhovou daň", která by směřovala přímo na úhradu úroků z vládního dluhu (když už ne samotné jistiny). Lidé s vyššími příjmy by ji přitom platili vyšší, nikoliv ale výrazně vyšší.

Stejně jako ČSSD chce i Rusnok odstranit dosavadní výraznou nerovnost mezi zdaněním (odvody) zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných. Nešlo by o úplné sjednocení pravidel, jen o jejich přiblížení, aby rozdíly nebyly tak extrémní.

Podívejte se na jmenování nového premiéra:

 

Právě se děje

Další zprávy