Praha - Současný systém důchodového pojištění bude muset projít podstatnými změnami, jeho stabilitu nelze dosáhnout pouze snížením důchodů. Stát by totiž musel některým skupinám penzistů vyplácet o desítky procent méně, než jim slibuje, a to není společensky akceptovatelné. Vyplývá to ze studie Důchodový systém: scénáře budoucího vývoje, který představil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI.
Systém by se podle spoluatora studie Jiřího Šatavy rovněž velmi těžko dal vyrovnat pouze zvýšením věku pro odchod do důchodu, či zvýšením sazeb pojistného. Studie vypočítává vývoj státního průběžného financování důchodů do roku 2060 beze změn legislativy. "Není to prognóza, ukazujeme jen velikost problému," dodal Šatava.
Pro zajištění nulové bilance systému do roku 2030 by stačilo snížit důchody o zhruba deset až 15 procent úrovně dané současnou legislativou. Po roce 2050 by však důchody musely klesnout až o 40 procent.
Eliminace průběžných schodků důchodového pojištění by bylo možné dosáhnout i okamžitým snížením všech současných důchodů a poklesem důchodů budoucích. Dočasné přebytky na důchodovém účtu by kryly schodky budoucí.
Okamžitý propad důchodů by ale musel být velmi prudký, od roku 2014 by důchody současných důchodců musely klesnout o 25 procent a důchody budoucích důchodců také o čtvrtinu proti důchodům, které jim do budoucna slibuje současná legislativa.
Ani úplné zrušení valorizace by ke stabilizaci důchodového systému nestačilo. Pokles nominální výše důchodů řady věkových skupin důchodců by v tomto případě byl v řádu desítek procent.
Pokud by se důchodový systém přizpůsoboval výlučně přes zvyšování věku odchodu do důchodu, bylo by nutné ho zvýšit na nejméně 71 let v roce 2050 a na 74 let v roce 2060. Sazba pojistného důchodového pojištění by se pak musela zvýšit na 37 procent v roce 2040, téměř 50 procent v roce 2050 a 56 procent v roce 2060.
Tak výrazné změny by vyvolaly na trhu práce významné otřesy a pravděpodobně vedly k nárůstu šedé ekonomiky a k dalšímu poklesu příjmů státní důchodového systému, na který by bylo třeba reagovat dalším zvýšením odvodů.
Na důchody se v Česku v posledních letech vydá víc peněz, než se na ně vybere. Naposledy byl systém v přebytku v roce 2008, kdy v něm zůstalo šest miliard. Hned následující rok v něm po nástupu krize chybělo 30,5 miliardy.
Od té doby se soustava nevzpamatovala a deficit se postupně prohlubuje. Za loňský rok činil už 49,4 miliardy korun. Jen letos v prvním čtvrtletí byly výdaje na penze o 9,6 miliardy vyšší než příjmy.
