Dlouhý: Rychlá řešení pomohou Česku jen do další krize

Tereza Holanová Tereza Holanová
12. 12. 2012 13:34
Recept na růst? Podpora vzdělanosti, infrastruktury, výzkumu a vývoje
Foto: Jan Langer

Praha - Krátkodobá opatření české ekonomice příliš nepomohou, přestože několik takových navrhla Národní ekonomická rada vlády (NERV) jako cestu, jak vrátit Česko k růstu. V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz to říká ekonom Vladimír Dlouhý.

Právě Dlouhý je jedním z pěti členů pracovní skupiny NERV, která má návrhy prorůstových opatření na starost. V posledních týdnech se ale její práce neúčastní kvůli vlastním politickým ambicím.

Prezidentský kandidát, který v uplynulých patnácti letech působil v investiční bance Goldman Sachs a přednášel na Univerzitě Karlově, nyní čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ohledně údajně neplatných podpisů na petičních arších.

Aktuálně.cz: K jakým prorůstovým opatřením členové NERV zatím došli?

Vladimír Dlouhý: Ze zasedání NERV jsem se teď kvůli své prezidentské kampani omluvil, takže znám jenom návrhy z konce října.

A.cz: Vláda už informovala, že jste se shodli na osmnácti klíčových tématech. Jaká to jsou?

Najdete tam vše, od podpory podnikání, spotřeby nebo vývozu, ale ještě jsem neviděl konečnou podobu té osmnáctky. Měl by to být ale výběr z původních více než osmdesáti návrhů.

A.cz: A jak hodnotíte ty návrhy, které jste vybrali ještě za vás?

Některým příliš nedůvěřuji. Některé budou mít dlouhodobější dopad. U některých je naopak chyba, že už nebyly řešeny před dvěma nebo pěti lety.

A.cz: Například?

Třeba opatření, které souvisí se zjednodušením podmínek pro podnikání.

A.cz: Jak funguje spolupráce NERV s vládou, hlavně s ministrem financí?

Jsem teď ve volební kampani, takže se chci vyhýbat jakékoliv kritice v tomto směru. Samozřejmě, že úředníci nemají radost, když nějací poradci zvenčí navrhují něco nového. Na druhou stranu se zasedání pravidelně účastní předseda vlády, ministr financí, náměstci ministrů - z tohoto hlediska tam zájem o naše názory je.

A.cz: Jaká prorůstová opatření osobně prosazujete?

Zásadně střednědobá a dlouhodobá. Podpora vzdělanosti, infrastruktury, výzkumu a vývoje. Z toho jediné, které může mít krátkodobější dopad, je infrastruktura. Třeba udělat všechny kroky, které by co nejdříve urychlily dostavbu dálniční sítě.

A.cz: Proč právě dlouhodobé kroky místo toho, aby vláda třeba okamžitě podpořila spotřebu?

Mám podezření, že nízký růst momentálně odpovídá struktuře naší ekonomiky i chování lidí, které nezměníme příliš rychle. Krátkodobá růstová opatření s tím moc neudělají.

Samozřejmě, když se eurozóna rychle stabilizuje a nastartuje rychlejší růst, tak se prudce zvýší poptávka po našem vývozu, případně sem i přijde nějaká zahraniční investice a náš trh se nastartuje. Ale při příští krizi se, pokud nedojde k celkovým změnám, zase vrátí zpátky na tu nulu.

Pravidla by se neměla stále měnit

A.cz: Co by ještě mohlo podpořit růst české ekonomiky?

Myslím si, že by se neměly zvyšovat daně. Další opatření bych směřoval do politické oblasti. To, že u nás domácnosti neutrácejí a soukromí investoři neinvestují, je dané faktory, které jsou za hranicemi ekonomie a spíše spadají do sociologie nebo politologie. Souvisí s nedůvěrou ve stát a náš politický systém. Takže bych se tu snažil rychle změnit tu takzvanou hloupou náladu.

A.cz: Myslíte nejistotu, že spotřebitelé nebo firmy nevědí, co bude platit příští rok?

Co si pamatuju z NERV, tak řada podnikatelů říká: Hlavně nějak rozhodněte, ale ať jsou ta rozhodnutí dlouhodobě platná, ať je nějaká stabilita a výhled, jak to s hospodářskou politikou vlády bude. My se tomu potom přizpůsobíme a případně i zareagujeme.

A.cz: Jaký máte názor na podporu vývozu a instituce, jako jsou Česká exportní banka nebo EGAP?

Je dobře, že tady jsou, zároveň je ale nepovažuji za nějaký zázračný všelék.

A.cz: Nepovažujete jejich činnost za diskriminační? Některé firmy na podporu dosáhnou, druhé ne…

Samozřejmě, z teoretického pohledu ano. Ale jsme země, která vyváží i na trhy, kde naši vývozci soupeří s konkurenty i mimo EU či ze Spojených států - a tam všude mají instituce, které poskytují svým vývozcům podobné výhody a vůbec doma nespekulují, jestli to je, nebo není diskriminační.

A.cz: Ekonom Pavel Kohout vidí jediné řešení v tom, že Česko přijme novou ústavu. Co si myslíte o podobné změně od základu?

Stejně jako on vidím změnu volebního systému jako jeden ze střednědobě až dlouhodobě důležitých kroků boj proti korupci. Nepřepisoval bych hned celou ústavu, ale jsem přesvědčen, že bychom měli směřovat k přímější demokracii a menším volebním okrskům, k větší znalosti lidí, kteří volí příslušného kandidáta, a následně k jeho větší odpovědnosti.

Bez růstu to nepůjde

A.cz: Co si myslíte o pozornosti, kterou ekonomové a politici hrubému domácímu produktu v současné době věnují? Není tento ukazatel přeceněn?

To už říkali Tobin a Nordhaus, že je HDP příliš orientovaný buď na materiální aspekty, na zboží a služby, které konzumujeme v čím dál větší míře.

Proto již před desítkami let začali mluvit o čistém blahobytu. Od té doby bylo podobných pokusů mnoho. HDP samozřejmě neodráží blahobyt celé společnosti a už vůbec nějaký pocit štěstí nebo spíše uspokojení, které vede lidi k tomu, že s určitým optimismem dále utrácejí, případně investují peníze.

A.cz: Takže souhlasíte, že HDP zdaleka nevypovídá o tom, jak na tom země opravdu je?

Musíme si uvědomit, že jeho koncept je úzký, byla to vina ekonomů, že z něj udělali trochu modlu. Problém je v tom, že statisticky nedokážeme zkonstruovat jiný všeobecně přijímaný a mezinárodně srovnatelný ukazatel. Máme jen to HDP.

Patřím mezi ty, kteří tvrdí, ano, buďme trochu skromnější při interpretaci růstu HDP, zároveň jsem ale přesvědčen, že růst materiálního bohatství je nutnou, i když ne postačující, podmínkou pro kvalitnější život společnosti.

 

Právě se děje

Další zprávy