Brno - Způsob, jakým vláda Petra Nečase protlačila loni v listopadu na dlouhém víkendovém jednání čtrnáct reformních zákonů, projde v úterý těžkým testem. O osudu zákonů, které jsou součástí sociální, zdravotní a důchodové reformy, totiž rozhodne Ústavní soud.

Půjde o jednání, které svým rozsahem a délkou nemá v historii České republiky obdoby. Ústavní soudci budou reformní zákony posuzovat zřejmě celý den.

Ve hře je 14 klíčových zákonů, které vládní většina v Poslanecké sněmovně schválila v úterý 6. listopadu 2011 krátce před půlnocí. Stalo se tak po šesti dnech obstrukcí vedených poslanci opoziční ČSSD. Levicí ovládaný Senát předtím vrátil zákony zpět poslancům.

Jde například o zákon rozšiřující veřejnou službu i pro uchazeče o zaměstnání už po dvou měsících v evidenci. Další sporné zákony se týkají nového systému sociálních dávek včetně jejich jednotné výplaty úřady práce, otazník visí také nad zpřísněnými pravidly pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.

Balíček obsahuje i zákony týkající se registrace zdravotnických zařízení, úhrad za léky bez receptu, očkování dětí, pravidel oplodnění nebo možnosti změnit zdravotní pojišťovnu.

Další zákony se pak týkají důchodů, konkrétně vzniku takzvaného druhého pilíře penzijního systému. Lidé v něm mají od ledna 2013 dostat možnost převést si na individuální účty v soukromých důchodových fondech část peněz, které by jinak odváděli do průběžného státního systému.

Co opozici vadí?

Návrh na zrušení zákonů podali opoziční sociální demokraté. Ústavní soudci ale budou brát v potaz i stanoviska od 41 poslanců KSČM, kteří žádali zrušit celý zákon o zdravotních službách, a skupiny senátorů z několika politických stran a hnutí. Ti napadli některé paragrafy téhož zákona.

Opozici vadí, jakým způsobem vláda zákony ve sněmovně protlačila. Poté, co poslanci ČSSD a KSČM šest dnů svými vystoupeními blokovali jednání sněmovny, prosadila vládní koalice sloučení rozpravy ke všem zákonům, omezila délku projevů (dvakrát deset minut pro každého poslance) a rozhodla jednat i o víkendu a v noci. Díky tomu pak v neděli pozdě večer nakonec koalice, jejíž součástí ještě byly Věci veřejné, všechny své zákony během půl hodiny schválila.

Sociální demokraté ve svém návrhu k Ústavnímu soudu mluví o extrémní svévoli vládní většiny, která se snažila potlačit demokratickou debatu v Parlamentu. "K takovému způsobu projednávání návrhů zákonů dosud žádná vládní většina za posledních 20 let demokratického vývoje nepřistoupila," tvrdí opozice.

Jak může soud rozhodnout?

Sociální demokraté požadují - kvůli způsobu jejich přijetí - zrušení všech napadených zákonů. Pokud by ale ústavní soudci rozhodli, že přijetí zákonů bylo v pořádku, chtějí stěžovatelé dosáhnout alespoň vyškrtnutí některých paragrafů.

Nejdůležitější jsou pro ně sociální zákony, zejména nová úprava veřejné služby vztahující se i na uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci. ČSSD v tom vidí rozpor se zákazem nucené práce, svobodou volby zaměstnání a právem na přiměřené hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti.

Ústavní soudci přitom už v minulosti několikrát ukázali, že jsou citliví na způsoby, jakými vládní většina přijímá některé zákony.

Vloni proto například zrušili balíček sociálních škrtů kvůli tomu, že jej vláda Petra Nečase protlačila ve stavu údajné legislativní nouze - tedy bez řádného projednání. Z podobného důvodu soudci zrušili i omezení podpory stavebního spoření. Vláda pak musela zákony přijmout znovu, tentokrát už řádným způsobem.

V případě 14 zákonů, o nichž soudci rozhodnou v úterý, ale nejde o tak zjevné porušení pravidel pro přijímání zákonů jako spíše o ostrý politický boj. Je tak více pravděpodobné, že přes výhrady ústavní soudci všechny zákony naráz nezruší. Větší šanci má opozice u jednotlivých výtek k zákonům.

Při úterním ústním jednání ale také může záležet na přesvědčivosti argumentů jak zástupců vládních stran, tak opozice.