Sepište novou ústavu, nebo Česko neporoste, radí ekonom

Tereza Holanová Tereza Holanová
19. 11. 2012 16:44
Základním prorůstovým opatřením je stabilita. Tu ústava nezaručuje, říká Kohout

Praha - Chcete zbavit Česko dluhů, zastavit plýtvání a korupci? Tak přijměte novou ústavu, radí politikům ekonom Pavel Kohout. Je to podle něj jediný způsob, jak vrátit ekonomiku na zdravé základy.

Ekonom společnosti Partners je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV), jejíž členové se nyní zabývají tím, jak vrátit Česko k růstu. Zatím doporučili osmdesát opatření, z toho osmnáct označili za klíčové.

Prorůstové strategii se v současné době věnuje už jen pětičlenná pracovní skupina NERVu, jejímž členem ovšem Kohout není. Tato část rozhovoru online deníku Aktuálně.cz s jedním z nejvýraznějších tuzemských ekonomů se přesto věnuje právě jeho doporučením na cestu z krize.

Aktuálně.cz: Co by podle vás nejvíce pomohlo Česku k růstu?

Pavel Kohout: Pokud chceme zbavit zemi dluhů, zastavit plýtvání a korupci, potřebujeme novou ústavu. To je jediný způsob, jak vrátit ekonomiku na zdravé základy.

A.cz: Co by měla nová legislativa - na rozdíl od té současné - zajistit?

Nejprve k tomu, co nás trápí v současnosti již delší dobu: nestabilita. Rok co rok se mění pravidla. Proč? Protože dlouho jsme neměli stabilní vládu a stabilní parlament. Náš systém vede ke vzniku nestabilních koalic a politických handlů. To je semeniště korupce a potenciál pro nestabilitu.

Právě stabilní politický systém považuji za nejlepší prorůstové opatření. Když se každou chvíli mění podmínky a zákony, pak ani člověk, který podniká v oboru, neví, která bije. Dokonce ani tehdy, když má na to právníky nebo celé oddělení. Nyní dochází k daňové reformě v podstatě každý rok, což už otravuje i samotné daňové poradce.

K čemu předseda vlády?

A.cz: Co by tedy měla nová ústava zabezpečit?

Především by měla vést ke změně volebního systému. S nějakou změnou sice přišel Karel Janeček, ten ale není dostatečně radikální.

Jak změnit volby

Podle Janečka by se do sněmovny mělo volit stejně jako do Senátu v 81 obvodech. V každém dva poslanci, přičemž každá strana by mohla nominovat nejvýše dva uchazeče. Voliči by mohli označit také ty, které nechtějí.

Kohout ve své nové knize Úsvit navrhuje, aby se v každém z 81 obvodů volil pouze jeden zástupce. Poslanecká imunita by se měla podstatně omezit, v krajním případě by mělo být možné zákonodárce odvolat.

Dále chce Kohout zakázat kumulace veřejných funkcí. "Každý poslanec, senátor, starosta nebo ministr by mohl vykonávat jen jedinou," myslí si ekonom.

A.cz: V čem byste chtěl být ještě radikálnější?

Já bych na to šel úplně od základu. Například Poslanecká sněmovna funguje jako orgán kolektivní neodpovědnosti. Proto by se měl mimo jiné zrovnoprávnit Senát. Dále bych zrušil funkci předsedy vlády. Tu by měl podobně jako třeba v USA vykonávat přímo volený prezident.

A.cz: Co vám přesně vadí na činnosti sněmovny?

Třeba to, že poslanci nyní věnují 99 procent energie tomu, aby vyšli mezi sebou navzájem - místo aby se věnovali podstatnějším věcem, zejména veřejným financím.

A.cz: Proč tomu tak podle vás je?

Koaliční smlouvy či koaliční spory konzumují většinu času a práce politiků. Systém je nestabilní v samotné své podstatě, ze svého principu. Není to "v lidech", výměna politiků nic neřeší.

A.cz: Když ne výměna politiků, co jiného?

Je třeba zavést systém, který odstraní potřebu koalic. Zároveň je nutné zavést kontrolní a vyvažovací mechanismy, aby jednobarevná vláda nemohla zavést diktaturu, ať už modrou, rudou, oranžovou, fialovou, nebo jakoukoli jinou.

Navíc, poslanci jsou voleni hromadně, na kandidátních listinách. Chybí proto přímá zodpovědnost vůči voličům v určitém konkrétním obvodu.

A.cz: Co byste tedy změnil?

Politici by měli mít v novém systému přímý mandát od voličů, méně si hrát na stranickou disciplínu a více osobně odpovídat za svá rozhodnutí. Poslanci také mají být odvolatelní voliči ve svém obvodu, pokud dlouhodobě špatně pracují.

A.cz: Takže věříte, že za nestabilitu nemohou pouze politici, ale chybný systém?

Jistě. Rozdíl v systému hraje velmi podstatnou roli. Lidé se chovají podle toho, v jakém systému žijí. Západní Německo versus Německá demokratická republika, Jižní Korea versus Severní Korea, Spojené státy americké versus Spojené státy mexické. Rozdíl mezi Mexikem a USA je dán především rozdíly v politickém systému. Mexický systém přeje korupci, což se odráží na rozdílu v prosperitě.

Nahradit politiky jinými nestačí, systém se musí změnit v základech. Proč tady máme permanentně politickou krizi, v podstatě od roku 1997, bez naděje na nějaký konec? Současná ústava je chybně konstruovaná, obsahuje celou řadu logických chyb a paragrafů, které si navzájem protiřečí. Český politický systém principiálně vylučuje stabilitu a potlačuje osobní zodpovědnost politiků.

Bez velvyslance nás neberou vážně

A.cz: Pokud by nápad s novou ústavou nevyšel, co dalšího by mohlo českou ekonomiku podpořit?

V první řadě věřím, že jednou vyjde. Až lidé poznají, že z trvalé politické krize není jiného východiska, změnu systému si prostě vynutí. Pochopitelně by bylo lepší změnit politický režim dříve, než opět budeme rýt držkou v zemi, řečeno slovy klasika.

Když se vrátíme ke krátkodobým, praktickým otázkám - tak třeba vývozcům by pomohlo, kdyby ministerstvo zahraničních věcí přestalo rušit ambasády ve strategických státech a nahrazovat je pobočkami agentury CzechTrade.

A.cz: V čem je pro českou firmu ambasáda lepší?

Existuje pořád mnoho zemí, kde doprovod velvyslance svědčí o tom, že má zástupce českého podniku oficiální podporu české vlády, což se považuje za punc solidnosti. CzechTrade vůbec nikoho nezajímá. Jestliže podnikatel přijde s někým z CzechTrade, místní úředníci jej často vůbec nebudou brát vážně. Slýchám to přímo od lidí, kteří v zahraničí působí.

 

Právě se děje

Další zprávy