Praha - Základní úrokové sazby jsou v Česku na nové nejnižší úrovni. Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek odhlasovala snížení základní repo sazby z předchozích 0,5 na 0,25 procenta.
Znovu tím vyslala signál, že i když je inflace nad třemi procenty, nejsou rostoucí ceny tím, s čím je třeba bojovat.
Důvody jsou přitom stále stejné. Lidé neutrácejí a inflaci vzhůru vyhnala politická rozhodnutí, tedy především zvýšení spodní sazby DPH z 10 na 14 procent.
Repo sazba je základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím takzvaných dvoutýdenních repo tendrů.
Od sazeb ČNB se v zásadě nepřímo odvíjejí úroky půjček i zhodnocení vkladů. Nižší základní sazby obvykle vedou ke zlevnění úvěrů komerčních bank. Lidé tak zaplatí nižší úroky například u hypoték a dalších půjček, na druhou stranu se jim méně výhodně úročí vklady například na spořicím účtu.
"Otázkou je účinnost snížení již beztak velmi nízkých úrokových sazeb. Uvolnění měnové politiky se nejspíše alespoň částečně promítne do úrokových sazeb u hypoték a firemních úvěrů. Nicméně v poslední době zároveň došlo ke zpřísnění podmínek, jejichž splnění banky požadují po firmách. S tím ale měnová politika nic nezmůže, stejně jako se skepsí a opatrností domácností," komentuje rozhodnutí ČNB David Marek z Patria Finance.
ČNB současně ve čtvrtek snížila lombardní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 procenta. Diskontní sazba byla snížena o 15 bazických bodů na 0,10 procenta.
Spíše psychologie
Bude mít další snížení sazeb, které se už tak pohybují těsně nad nulou, reálný dopad na ekonomiku? To je diskutabilní.
„Spíše se jedná o psychologii. Čtrnáctidenní repo sazba nemá přímou vazbu na reálnou cenu peněz v ekonomice. Tuto roli mají tržní sazby PRIBOR, případně pak u delších splatností ceny úrokových swapů, které určují "bezrizikovou" úrokovou míru v ekonomice," říká Lukáš Vácha, obchodní ředitel společnosti Conseq Investment Management.
„Snížením repo sazby se ČNB spíše snaží dát najevo, že se krátkodobě neobává nadměrných inflačních tlaků a tím se snaží podpořit ekonomické subjekty, aby začaly více utrácet nebo investovat," dodává Vácha.
Odlišný názor má analytik GE Money Bank Petr Gapko.„Podle mého názoru snížení sazby dopad na ekonomiku mít bude, i když jen omezený. Pokud dojde ke zvětšení rozdílu mezi sazbami ČNB a Evropské centrální banky, mohlo by to mít oslabující vliv na korunu, což by pomohlo exportérům. Zásadní obrat v chuti spotřebitelů utrácet ale nečekáme," říká.
Nula je možná
Snižovat základní sazbu může centrální banka ještě na úroveň nuly, do záporných hodnot, jak k tomu nedávno přistoupila dánská centrální banka, ale (alespoň zatím) nepůjde.
„V současné době to není možné legislativně. Na sazby ČNB jsou totiž navázány například sankční úroky v řadě smluv. To by v případě negativních sazeb znamenalo, že věřitel musí dlužníkovi „zaplatit" za to, že je dlužník ve zpoždění," vysvětluje Gapko.
Podle Váchy by pak takový krok v Česku ani nedával smysl. „Na rozdíl od většiny sazeb ostatních centrálních bank, ČNB za repo sazbu peníze příslušné splatnosti nepůjčuje, ale naopak stahuje z trhu ("ukládá"). Záporné sazby by v tomto případě neměly velký reálný význam," říká.
Jaké další možnosti, kromě snížení sazby na nulu, mají centrální bankéři k povzbuzení tuzemské ekonomiky?
„Myslím, že ČNB může po vzoru amerického FED deklarovat, že očekává takto nízké sazby po nějakou delší dobu, a tím dá opět najevo, že se ekonomika ani v dlouhém období podle názoru centrální banky bát nemusí," říká Vácha.
Zároveň ale doplňuje, že v brzké době takový postoj od ČNB neočekává. „Myslím si, že si jej nechá až na horší situaci, než je nyní," dodává Vácha.
Petr Gapko připomíná, že spotřebitelská poptávka je nejen u nás, ale i v Evropě „zamrzlá". Je tak velmi těžké ji podpořit, subjekty v ekonomice totiž mají obavy z budoucnosti a většinu nově emitovaných peněz spíše uloží, než utratí.
„ČNB může například nakupovat státní dluhopisy na sekundárním trhu, slovně intervenovat nebo intervenovat přímo na trzích proti koruně," nachází některé další možnosti centrální banky Gapko.
„Zajímavý názor, který jsem nedávno slyšel, je také zavedení jakési další základní sazby, která by byla nezávislá na současných sazbách ČNB a kterou by byl úročen delší konec výnosové křivky. Taková sazba by klidně mohla jít i do záporu," doplňuje také, že už možná nastala doba hledat nová řešení.
Historie rekordu
Ještě než do Česka bezprostředně dorazila finanční krize, vzrostla základní sazba na začátku roku 2008 na 3,75 procenta. Od té doby postupně klesala a nejdéle vydržela přes sedmnáct jednání bankovní rady ČNB na úrovni 0,75 procenta. Od 6. května 2010 tento rekord vydržel až do konce letošního června, kdy došlo ke snížení na 0,5 procenta.
Rekordně nízkou úrokovou sazbu má od letošního července stanovenu také třeba Evropská centrální banka (0,75 %). Ještě blíže k nule se pohybují centrální banky v Británii, Spojených státech, Japonsku či Švýcarsku.
