Praha - Poslanci v pátek schválili další zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) a opět tak potvrdili, že ji mají v oblibě. A to hned z několika důvodů.

Lidé proti ní tolik neprotestují, dá se použít celoplošně, hůře se také páchají daňové úniky. Analytici, které jsme oslovili, proto věří, že bude tato nepřímá daň hrát stále větší roli.

S DPH se vládě manipuluje poměrně lehce. Zvýšení daně si zákazníci často vůbec neuvědomí - DPH je totiž součástí ceny. A to, že zboží či služby zdražují, si většina spotřebitelů se změnami sazeb jednoduše nedá do souvislosti.

Jak přitom uvádí Václav Jurečka v knize Makroekonomie, už ministr financí Jindřicha VII. zdůrazňoval, že "umění vybírat daně se rovná schopnosti oškubat husu, aniž by to postřehla".

Proč DPH "letí"

Analytik skupiny Cyrrus Jan Procházka označuje za hlavní výhodu DPH jednoduchost, účinný výběr a proporcionalitu. "Tedy fakt, že je přiměřeně vhodně rozvrstvena mezi obyvatelstvo. Bohatší spotřebovávají více, a tím pádem i více odvádějí," vysvětluje pro Aktuálně.cz.

Výběry DPH navíc oproti přímým daním v době ekonomického poklesu podléhají mnohem menším výkyvům, takže se jedná o stabilnější zdroj příjmů, připomíná analytik Raiffeisenbank Václav Franče.

I tato daň má ale své mouchy, shodují se odborníci. Za problematické označují například dvě sazby, které napomáhají vytvářet korupční prostředí a prostor pro lobbying.

"Pak vznikají situace jako rozdíl zdanění při nákupu ledničky v obchodě nebo jako ´subdodávky´ například v rámci rekonstrukce kuchyně," přibližuje Petr Dufek z ČSOB.

Stejně tak mohou podle něj podnikatelé vykazovat fiktivní vývozy a následně požadovat vrácení daní. "To však není problém DPH, ale efektivity daňové správy," zdůrazňuje ekonom.

Novinka, která se chytla

DPH v současné době představuje páteř daňových příjmů v Česku i v dalších evropských zemích. U nás se v loňském roce na všech vybraných daních podílela zhruba polovinou. Celkem na ní stát inkasoval necelých 278 miliard korun.

Ještě před šesti desítkami let přitom DPH představovala víceméně neznámý pojem. Státní pokladny spoléhaly na spotřební daň, která se vyměřuje z kusů či jednotek zboží.

Jak jsme ale již zmínili, za uplynulé půlstoletí význam DPH výrazně narostl. Pochopit její význam pro státní rozpočet zvládla i česká vláda - od počátku devadesátých let se podíl této daně na všech odvodech zvýšil o deset procentních bodů.

U nás se DPH objevila až v lednu 1993, jejím předchůdcem byla takzvaná daň z obratu, která se nyní používá například ve Spojených státech amerických. Podle Pavla Sobíška z UniCredit Bank měla v někdejším Československu velmi zvláštní podobu. "Pro každý výrobek byla její sazba jiná a často byla záporná, což vlastně představovalo formu dotace ceny výrobku," komentuje ekonom.

Na DPH jsme následně přešli proto, abychom se přizpůsobili vzájemnému obchodu s Evropou - ten by byl podle Václava Frančeho při systému dvou různých daní extrémně náročný. "Ze stejného důvodu ji používají i evropské země mimo EU, například Švýcarsko," doplňuje zástupce Raiffeisenbank.

Popularitě se DPH těší hlavně na starém kontinentě. Sociální stát, na který se tu klade mimořádný důraz, bez záruky dostatečných příjmů zkrátka fungovat nemůže. Právě z tohoto důvodu se sazby daně neustále zvyšují. Česko není výjimkou. Poslední změny schválila vláda v polovině července, změny začnou platit od následujícího roku. Snížená sazba vzroste ze 14 na 15 procent, zvýšená pak z 20 na 21 procent.

DPH bude nadále v kurzu

Jak si myslí domácí ekonomové, DPH zůstane klíčovou daní i v budoucnu. Podle Pavla Sobíška může význam DPH ještě posílit, ačkoliv ani její potenciál není nevyčerpatelný. "Nadměrná orientace na nepřímé daně by omezovala spotřebu," varuje Sobíšek.

Václav Franče je přesvědčen, že bude vláda na DPH spoléhat stále více. "Pro zadlužené země, ale i třeba pro českou vládu je její zvýšení velmi pohodlný způsob, jak dostat pod kontrolu veřejné deficity," vysvětluje pro Aktuálně.cz.

Že by v budoucnu na místo DPH nastoupila v EU jiná daň, nečeká žádný z ekonomů. Jedním z důvodů je vysoký stupeň harmonizace, kterého se podařilo dosáhnout - země používají stejné principy, jednotlivě rozhodují pouze o konkrétních sazbách. "Předpokládám, že DPH přežije každého z nás, kdo je dnes v aktivním věku," věří Pavel Sobíšek.

Podle Jana Procházky se vyplatí zůstat u nepřímých daní a ty přímé nechávat na nízké úrovni. "Na lákání investorů je desetiprocentní sazba daně z příjmu právnických osob ideální," nastiňuje analytik. Současně ale připouští, že stát hledá i další cesty, jak z lidí vytáhnout peníze. V některých zemích poté vznikají různé netradiční daně - například z cukru nebo elektřiny.