Brno - Lidé, kteří nic nedluží, a přesto si na jejich majetek dělají zálusk exekutoři, musí dostat zaplaceny peníze, které vydali v soudních jednáních při hájení svých zájmů.

A pokud jim soudy peníze nepřiznají, je takový postup neospravedlnitelný a nemravný.

Ústavní soudci se tak zastali ženy z Boskovic, jež měla přijít o většinu zařízení bytu kvůli dluhům, se kterými neměla nic společného. A přestože soud nakonec exekuci zastavil, neměla žena dostat ani korunu za nutné výdaje na svou obranu.

Jde o další zásah ústavních soudců do oblasti exekucí. Letos už například rozhodli, že neplatí exekuce na důchodkyni, která byla nařízena kvůli zfalšovanému podpisu na smlouvě.

Od začátku to říkala

Nyní se ústavní soudci zastali ženy, které do bytu přišli exekutoři kvůli dluhům přítele její matky. Muž dlužil Všeobecné zdravotní pojišťovně přes 40 tisíc korun. Exekutoři ale začali v březnu 2010 zabavovat majetek v bytě, ve kterém prokazatelně muž už nebydlel.

Žena na to několikrát upozornila a předložila všechny dostupné dokumenty potvrzující, že muž v bytě už téměř rok nežije. Její námitky ale exekutoři neuznali. A pro potřeby exekuce sepsali majetek ženy včetně lednice, pračky, vysavače, botníku nebo žehlicího prkna.

„Pod hrozbou odvozu sepsaných věcí na druhý konec republiky byla žena nucena zaplatit 10 000 korun pracovníkům soudního exekutora, ačkoli s vymáhanou pohledávkou nemá nic společného," je uvedeno v soudním spisu.

Exekuci nakonec zastavil po téměř roce v březnu 2011 Okresní soud v Blansku a ženě přiznal náhradu nákladů ve výši 15 tisíc korun. Krajský soud v Brně ale na základě stížnosti VZP tuto náhradu zrušil, žena neměla dostat ani korunu.

Podle brněnských soudců přes to, že žena předložila potřebné dokumenty a namítala, že muž už v bytě dávno nebydlí, neudělala vše, aby exekuci zastavila. A nemá tak na peníze nárok.

Nepřijatelný postup

Žena proto  poslala stížnost ústavním soudcům s tím, že došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. „Jde o nepřijatelný postup soudních exekutorů, kteří ve své honbě za ziskem bezohledně zasahují do práv třetích osob, na exekuci nezúčastněných," uvedla žena ve své stížnosti. Podle ní jí byla odepřena spravedlnost, svým jednáním nezadala žádnou příčinu k tomu, aby její majetek byl zabavován kvůli požadavkům Všeobecné zdravotní pojišťovny.

To potvrdili i ústavní soudci, kteří nepřiznání nákladů řízení ostře kritizovali. "Takový postup je neospravedlnitelný z hlediska dobrých mravů. Už sama skutečnost, že jde o dluh, který žena nezpůsobila, měla být soudem vzata v úvahu," uvedli ústavní soudci.

Ti potvrdili, že žena protestovala proti exekuci už od jejího začátku, tedy od prvního příchodu exekutora do bytu. Podle soudců Krajský soud v Brně nevzal v potaz to, že žena nic nedlužila, a v soudním řízení zvýhodnil VZP.

Ústavní soudci proto označili výklad zákona v neprospěch ženy za drsný.

"Samotné soudní řízení je za podobné situace velmi nepříjemné, a pokud v tomto případě krajský soud dobré mravy vyložil způsobem, který jde tak drsným způsobem proti stěžovatelce, jde o extrémní výklad," rozhodli ústavní soudci.