Berkeley - Bohatší lidé s lepším společenským postavením mají větší sklon k neetickému chování, porušování pravidel a neupřímnosti, zvláště pokud to zvyšuje šance na jejich úspěch.
Takový závěr přinesla studie "Higher Social Class Predicts Increased Unethical Behavior", na níž se podíleli psychologové z University of California a která byla publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Studie se zaměřila především na to, jak bohatství ovlivňuje lidské rozhodování.
Pozor na luxusní auta
Podle výzkumu je například u bohatých řidičů třikrát vyšší pravděpodobnost, že nedají na přechodu chodci přednost. Celkem jich toto pravidlo porušilo 46 procent.
"Pokud se k vám na přechodu blíží luxusně vypadající auto, jako třeba Mercedes-Benz nebo BMW, měli byste si raději dávat pozor," komentuje americký list HealthDay News.
V dalším úkolu byli účastníci posazeni ke stolu, kde stála sklenice s cukrovím. Autoři respondenty vyzvali, aby si nabídli - lidé s nejvyššími příjmy přitom dohromady snědli dvakrát více pamlsků než ostatní.
Během dalšího experimentu si účastníci zahráli na manažery. Ti vyjednávali s uchazečem o práci, který měl zájem o dlouhodobou pozici. Zaměstnavatelé ovšem věděli, že bude dané místo za půl roku zrušené. Zda o tom kandidátovi řeknou, záleželo na nich, za obsazení místa přitom mohli získat bonus.
Informaci opět zatajovali především příslušníci bohatší skupiny. "Myslíme si, že snaha obstát v konkurenci a upřednostňování vlastního zájmu to vysvětluje," komentuje hlavní autor analýzy Paul Piff.
| Čtěte také: Snižte důchody a zvedněte daně bohatým, radí experti Nové penzijní fondy se vyplatí jen bohatým, říká banka Co nejvíc trápí svět? Korupce a strach ze ztráty práce |
V jiné části hráli účastníci počítačovou hru, v rámci níž měli pětkrát hodit kostkou a poté nahlásit celkový součet bodů, který jim padl. Za vysoké skóre bylo možné vyhrát dárkový certifikát v hodnotě 50 dolarů.
Hráči ale nevěděli, že hra byla zmanipulovaná, tudíž v ní mohli "naházet" maximálně dvanáct bodů. Mezi těmi, kteří přesto nahlásili jako výsledek 15 nebo dokonce více, opět převažovali respondenti s vyššími příjmy.
"Tato tendence částečně souvisí s jejich větším sklonem k chamtivosti," myslí si Piff.
Méně empatie
"U lidí, kteří zaujímají privilegovanou pozici, je menší pravděpodobnost, že budou vnímat, jak jejich chování ovlivňuje druhé. V důsledku toho často začnou porušovat pravidla," pokračuje autor.
Ten si také myslí, že hamižnost připravuje jedince o empatii a potřebu udržovat kontakt s ostatními lidmi a naopak v nich posiluje pocit, že mají nárok na více než ve skutečnosti.
"Zdá se, že bohatí lidé jsou více egocentričtí a zaměření na vlastní tužby a momentální potřeby," myslí si americký profesor Adam Galinsky.
"Z analýzy vyplývá, že lidi nepodvádí, jelikož by byli zoufalí nebo na dně, ale protože se k tomu cítí oprávnění a chtějí se dostat ještě více do popředí," uvádí psycholog Vladas Griskevičius z University of Minnesota. Relevanci podle něj posiluje fakt, že ke stejnému výsledku došlo několik různých testů.
Aktuální analýza je zatím nejnovějším z výzkumů, které se zabývají vztahem socioekonomického postavení a chování.
Autoři testovali svoji teorii na více než tisíci dobrovolnících ze všech společenských tříd. Celkem se uskutečnilo sedm pokusů, které simulovaly skutečné situace. Každého z experimentů se přitom účastnili jiní lidé.
