Brno - Většinu světové reálné ekonomiky ovládá pouhých 147 bank a finančních institucí.
Spočítali to vědci ze Švýcarského federálního institutu technologií, tedy prestižní instituce, kde svoji vědeckou dráhu začínal i Albert Einstein. Jde o první studii, která se pokusila zmapovat globální ekonomiku a vliv obřích nadnárodních institucí.
Vědci z Curychu tak z databáze 37 milionů firem a investorů vyčlenili přes 43 tisíc nadnárodních společností a akcionářů, kteří je vlastní. Z tohoto pavouka vyšlo 1318 firem s provázaným vlastnictvím.
Je tu tvrdé jádro
"Ačkoli tyto firmy představují jenom 20 procent globálních operačních zisků, prostřednictvím svých akcií ovládají společně většinu výrobního průmyslu a cenných papírů, tedy ´reálné´ ekonomiky světa," uvedli švýcarští vědci ve studii, kterou zveřejnil odborný časopis New Scientist.
A po rozmotání vlastnických vztahů u vybraných firem vědci identifikovali tvrdé jádro celého systému - 147 společností, které ovládají 40 procent celkového bohatství a vlastní většinu nejziskovějších a největších společností.
Nejmocnější jsou hlavně finanční instituce, v první dvacítce lze najít třeba Barclays Bank, JPMorgan Chase & Co, AXA, The Goldman Sachs Group nebo Deutsche Bank. A třeba na dvacátém čtvrtém místě je francouzská banka Société Générale, hlavní akcionář Komerční banky.
"Naše analýza se opírá o realitu. Skutečnost je natolik složitá, že už se musíme zbavit dogmat, ať už v podobě spikleneckých teorií, nebo bezbřehé víry ve volný trh," uvedl jeden z autorů studie James Glattfelder.
Budou lepší zákony
Podle studie tak to, že většinu světové ekonomiky ovládá pouze malá část firem, může vést k ohrožení hospodářské soutěže na trzích. "Pozoruhodné je, že vznik jádra firem ovládajících globální trhy nebyl nikdy předtím zdokumentován," uvedli autoři studie s tím, že případy propojeného vlastnictví řeší každá země pouze na svém území.
"Svět by mohl potřebovat antimonopolní pravidla, která by omezila propojení nadnárodních společností," uvedl Glattfelder.
"Člověka musí znepokojovat, když vidí, jak jsou některé věci skutečně provázané," uvedl George Sugihara, který pracoval jako poradce Deutsche Bank.
"Koncentrace moci sama o sobě není dobrá nebo špatná, ale jak se svět přesvědčil v roce 2008, tyto sítě nejsou stabilní. Jakmile se jedna její součást dostane do problémů, pocítí to všichni," uvedl makroekonom Londýnské univerzity John Driffill.
