Další díra v praní špinavých peněz. Pojistek se netýká

Tomáš Fránek
20. 10. 2011 5:00
Nejvyšší soud rozhodoval spor o to, zda se na platby pojištění vztahuje zákon o praní peněz

Brno - Vyplácení peněz z pojištění není klasickým obchodem, a proto se na takové transakce nevztahují zákony bránící v Česku praní špinavých peněz.

Nejvyšší soud tak průlomově rozhodl spor, ve kterém šlo o více než tři miliony korun ze zákonného pojištění za nehodu, při níž byl vážně zraněn řidič jednoho z vozů.

V Česku (i v EU) jsou u plateb nad patnáct tisíc euro (zhruba 375 tisíc korun) stanoveny přísné podmínky kontroly. Firmy a úřady musí poskytnout veškeré informace o účelu a pohybu peněz. Při vyplacení peněz z pojištění ale nyní lidé a organizace nemusí tyto přísné podmínky plnit, jak ukazuje verdikt soudu.

Neposkytli jste údaje

O peníze z pojištění v souvislosti s praním špinavých peněz se přely dvě významné instituce - Všeobecná zdravotní pojišťovna a třetí největší pojišťovna v Česku, ČSOB pojišťovna. ČSOB odmítala šest měsíců vyplatit VZP přes tři miliony ze zákonného pojištění řidiče auta, který nehodu způsobil.

"VZP neposkytla potřebnou identifikaci, kterou zákon o praní špinavých peněz požaduje," uvedli zástupci ČSOB.

Soudy ale nařídily peníze vyplatit, a to včetně úroků za celou dobu, po kterou ČSOB  pojišťovna odmítala peníze poslat. Soudy uznaly, že VZP má pravdu a na peníze z pojištění se vztahuje výjimka z boje proti špinavým penězům.

ČSOB pojišťovna se obrátila na Nejvyšší soud. Podle zástupců pojišťovny ČSOB postupovala podle zákona, a proto by úroky za šest měsíců zpoždění plateb hradit neměla. "Zpoždění zavinila VZP, která se odmítla podrobit identifikaci podle zákona o praní špinavých peněz," uvedli zástupci ČSOB v dovolání.

Nejvyšší soud ale rozhodl, že na peníze z pojištění se zákon o praní špinavých peněz nevztahuje. „Výplata pojistného plnění poškozenému, respektive zdravotní pojišťovně, která vynaložila náklady na léčbu poškozeného, není obchodem ve smyslu zákona proti praní špinavých peněz," rozhodl Nejvyšší soud.

Špinavé peníze to nejsou

Soudci sice potvrdili, že pojišťovna má jako bankovní instituce povinnost zjišťovat, kam peníze odcházejí a co se s nimi stane, ale existuje několik výjimek, kterých se to netýká. A jednou z nich je i vyplacení pojištění.

„Nelze proto dospět k závěru, že se ČSOB pojišťovna mohla zprostit povinnosti k výplatě pojistného plnění nebo plnění oddálit poukazem na odmítnutí VZP identifikovat se či jej identifikací podmiňovat, neboť se na ni tato povinnost nevztahuje," rozhodl Nejvyšší soud.

Jde tak letos už druhé důležité rozhodnutí týkající se praní špinavých peněz v Česku. Letos na jaře rozhodl Nejvyšší správní soud, že zákon, který má odhalovat praní špinavých peněz a výdělky z organizovaného zločinu, má zjevnou trhlinu.

Soudci na to přišli, když posuzovali konkrétní případ z jihu Čech, v němž podnikatel vracel kamarádovi půjčených 1,6 milionu korun. Ukázalo se přitom, že za určitých okolností prostě lidé zaplatí obrovskou sumu peněz v hotovosti - třeba v igelitové tašce nebo z ruky do ruky - a stát proti tomu nic nezmůže.

Stát letos proti praní špinavých peněz přitvrdil. Finanční analytický útvar  ministerstva financí už letos zablokoval obchody a transakce za půl miliardy korun a podal na 193 trestních oznámení.

 

Právě se děje

Další zprávy