Štrasburk/Brusel - Na země Evropské unie, které se budou zadlužovat nad limit, čekají nově finanční sankce. Ve středu o tom rozhodl Evropský parlament.
Pokuta by podle agentury Bloomberg měla v případě, že národní vlády odmítnou výzvy EU na snížení dluhů, činit 0,2 procenta HDP dané země.
"Nový způsob kontroly veřejných financí jednotlivých zemí je obrovským krokem vpřed," uvedl ředitel Centra pro evropská politická studia Karel Lannoo.
Na zpřísnění dosavadního systému se poslanci dohadovali déle než rok. Bloomberg přitom připomíná, že sankce za nadměrné zadlužování budou v Unii platit poprvé za dvanáctiletou historii Evropské monetární unie.
Nová opatření mají pomoct vyřešit současnou dluhovou krizi a zabránit tomu, aby se opakovala. Poslanci očekávají, že pokud se pravidla zpřísní, země budou vytvářet menší dluhy než doposud.
Doposud se pravidla nedodržovala
Podle Maastrichtských kritérií může do eurozóny pouze ta země, jejíž schodek státního rozpočtu nepřekročí 3 procenta HDP. U veřejného dluhu činí hranice 60 procent HDP. Dodržování těchto požadavků se posuzuje také u zemí, které eurem neplatí.
S plněním uvedených kritérií měla v minulém desetiletí problém více než polovina zemí EMU. Dodržet stavené limity se přitom země EU zavázaly v Paktu stability a růstu z roku 1996. V případě, že by pravidla porušily, s nimi měly evropské orgány zahájit proceduru při nadměrném schodku - jejíž součástí měly být i finanční sankce.
Když ale došlo na první problémy, země "staré Evropy" se namísto pokut dohodly na reformě a změkčení dosavadních pravidel. Francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin tehdy dokonce uvedl, že "Pakt přece není vyrytý do kamene".
Samotný Barroso přitom nyní nezodpovědnou politiku označil za jednu z příčin současné vážné situace.
Zavedení pokut je jedním ze šesti opatření, které mají podpořit ekonomiku eurozóny. Součástí jsou také nová pravidla, podle kterých bude mít Brusel přístup k více údajům z jednotlivých zemí.
Europoslanec Ivo Strejček označil balíček za směsici zbožných přání a nerealistických očekávání. "Představa, že státy, které po léta nedodržovaly pravidla, je najednou začnou dodržovat, je mylná," uvedl politik.
Ten navíc kritizuje skutečnost, že Brusel nově získá pravomoc zasahovat do rozpočtů jednotlivých zemí - včetně těch, které euro nemají. "Pokud by se například vláda rozhodla, že země potřebuje prioritně investovat do vzdělání místo polí řepky, může eurokomise i toto rozhodnutí suverénní země smést ze stolu," komentuje Strejček.
