Centrální banka dostává telefony lidí bez kontroly

Tomáš Fránek
9. 9. 2011 5:30
ČNB má zůstat oprávnění vyžadovat data o hovorech bez kontroly soudu
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Kateřina Severová

Brno - Česká národní banka bude moci vyžadovat od telefonních operátorů výpisy o tom, odkud a kam lidé volali, a to bez soudní kontroly.

Ministerstvo vnitra totiž sice na základě rozhodnutí ústavních soudců připravilo nový zákon, který upravuje povinnosti telefonních operátorů o uchování údajů z telefonní a internetové komunikace, podle analýzy občanského sdružení Iuridicum Remedium ale právě Česká národní banka má dál dostávat data bez soudní kontroly.

Podle sdružení, jehož informace vedly v březnu Ústavní soud ke zrušení části zákona o elektronické komunikaci, totiž nový návrh zcela úplně pomíjí případy, kdy lze o tyto údaje žádat bez povolení soudu nebo jiných omezení.

Žádost bez kontroly

"Tyto možnosti jsou obsaženy zejména v zákoně o policii nebo v zákoně o dohledu v oblasti kapitálového trhu. Policii nebo České národní bance má zůstat oprávnění data vyžadovat bez soudní kontroly," uvedl právník sdružení Jan Vobořil.

Podle zákona o dohledu nad kapitálovým trhem, který má zabránit nelegálním transakcím a poškozování investorů, má banka právo vyžadovat "poskytnutí provozních a lokalizačních údajů od osoby zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací" - tedy údajů o hovorech a další komunikaci lidí od telefonních operátorů.

Ústavní soud přitom v březnu právě kvůli nedostatečné kontrole zrušil část zákona, který umožňoval, aby byly po dobu šesti měsíců preventivně uchovávány záznamy o e-mailech, telefonních hovorech, SMS či přístupech na web každého z obyvatel Česka.

Soudci označili zákon za významný a nepřiměřený zásah do soukromí, který se týká obrovského množství lidí.

Z těchto dat lze totiž sestavit detailní informace o společenské nebo politické příslušnosti a získat údaje i o osobních zálibách, sklonech nebo slabostech jednotlivých lidí. "Každou minutou jsou zaznamenávány, shromažďovány a fakticky zpřístupněny tisíce, ba miliony dat, údajů a informací, které zasahují i do soukromé (osobnostní) sféry každého jednotlivce, ačkoliv on sám do ní vědomě nikoho vpustit nechtěl," uvedli soudci.

Zásah do práv lidí

"Dotazovali jsme se ČNB, kolikrát o tato data v minulosti žádala, a dozvěděli jsme se, že neví, protože si ani nevede evidenci těchto žádostí. Jestli má být znovu zavedena povinnost data uchovávat a předávat, tak je zcela nezbytné řešit a ideálně zrušit i tato nesmyslně rozsáhlá oprávnění. Dokud v našem právním řádu zůstanou, považujeme upravení povinnosti data uchovávat a na žádost poskytovat za nepřijatelné a neústavní," uvedl právník Jan Vobořil.

Banka v odpovědích deníku Aktuálně.cz potvrdila, že skutečně nemá žádnou statistiku o tom, kolikrát si o údaje požádala. Podle Tomáše Zimmermanna z ČNB vychází pravomoci banky z práva Evropské unie týkajícího se ochrany trhu před nelegálními obchody. "Tyto směrnice nevyžadují, aby použití uvedené pravomoci podléhalo soudní kontrole," uvedl mluvčí.

Podle analýzy banky na této pravomoci nic nezměnilo ani rozhodnutí Ústavního soudu. "Právní úpravy tedy zatím chrání trh a zákazníka před jejich potenciálním škůdcem. K vyžádání provozních a lokačních údajů (nikoliv obsahu komunikace) přistupuje ČNB pouze tehdy, mohou-li tyto údaje prokazatelně přispět k prošetření důvodného podezření na porušení právních předpisů v oblasti kapitálového trhu," uvedl Zimmermann.

V novém zákoně navíc podle expertů chybí povinnost informovat lidi o tom, že si někdo jejich data vyžádal. Podle názoru zástupců ministerstva vnitra z důvodové zprávy k zákonu je taková povinnost v části případů obtížně a nákladně uskutečnitelná. Podle expertů sdružení ale právě povinnost informovat by měla být základem, který může odkrýt případné zneužití pravomocí.

Česká republika se při uchovávání dat musí řídit evropskou legislativou, která, i přes odpor evropských ochránců soukromí, stále obsahuje povinnost tato data uchovávat.

Podle expertů sdružení znamená uchování dat o hovorech a další komunikaci srovnatelný zásah do soukromí jako odposlechy, u kterých je mnohem přísnější povolovací proces.

"Policie není schopná statisticky doložit nějakou změnu v míře kriminality nebo její objasněnosti po zavedení těchto opatření a po zaslání desítek tisíc žádostí o poskytnutí těchto údajů. Ale i když budeme vycházet z toho, že se Česká republika v této věci musí řídit evropskou legislativou, tak se navržená úprava jeví jako nedomyšlená a děravá. Jestli projde legislativním procesem, tak se zřejmě brzy dočkáme dalších afér, jako byl nedávno zveřejněný případ lustrování desítek vysoce postavených politiků a podnikatelů jedním varnsdorfským policistou," řekl právník Vobořil.

 

Právě se děje

Další zprávy